| Diplomatický přepis dopisu | Mme K. Martinů – Na Svépomoci 182. Polička. Bohême.
Basel 14/Mai 1940
Chers,
nous avons des nouvelles de chez vous et nous sommes très heureux que vous êtes en bonne santé. Nous aussi nous allons bien et je dois vous informer que nous avons changé l’appartement. Nous habitons maintenant un autre quartier et nous avons un appartement très bel grand avec une terasse, des [fleurs][1], sale de bain, et telephone alors il y a beaucoup des chose changé pour nous, sommes au milieu de tous nos amis. Les autres nouvelles sont aussi bonne, j’aurai ce mois plusieurs représentations, la sonate pour violoncelle, Double concert pour orchestre et en Juin le Concerto grosso. De Genève on me demande des œuvres, de Yougoslavie aussi, en Amerique j’ai eu un grand sûcces avec le concert p. piano à N. York et aussi avec le trio, les critiques sont magnifique, on va éditer un petit livre sur moi là bas et j’ai reçu mes droits d’auteur de là bas. Je voulu vous écrire de ne pas faire des economie avec mon argent, achetez tout ce que vous avez besoin. Et sûrtout nous vous souhaitons bonne santé, mami doit faire bien attention et de ne pas avoir des soucies pour nous, nous allons très bien et pensons toujours à vous. J’ai eu des nouvelles aussi de M. Š. de Prague et de M. Sachs, qui était chef de l’opera de Brno et de M. Špaček qui est en Yougoslavie et aussi de M. Deutch do le medecin de Polička. Je vous envoie toutes mes pensées et je laisse encore la place pour Charlotte qui veut vous ecrire.
Votre Bohouš
Chère Mammy et chère Marienka.
C’est toujours pour nous une très grande joie de vous savoir en bonne santé, pour nous il en est de même, surtout ne vous tourmentez à cause de B., il est tout à fait bien maintenant, mais vous devez comprendre combien tous ces événements l’ont profondément touché, il était aussi fort inquiet sur votre sort, mais il est rassuré et l’espoir, que nous nous reverrons bientôt, lui donne beaucoup de courage. Nous avons nous aussi beaucoup d’amis qui s’intéressent à nous, nous avons changé notre vie, qui est beaucoup plus comfortable, mon grand désir serait que vous puissiez partager avec nous notre vie mais, chère Marienka, j’ai le ferme espoir, que cela viendra bientôt. J’ai toujours voulu vous dire que vous demandiez au photographe M. Sudek PRAHA III. Ujezd 28 de vous envoyer des examplaires où nous sommes photographié tous les deux et nous sommes bien réussis. Je pense que cela vous ferait plaisir. En tout cas, chère Mammy et chère Marienka, soyez assurées que dans notre pensée, vous êtes toujours près de notre cœur. Dans ma prochaine lettre je vous donnerais des détails de notre nouvel appartement, il fait beau temps et c’est agréable de pouvoir faire la sieste sur la terrasse. Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur. Votre Karlicka.
Notre bon souvenir à Fanouš. Je voudrais voir moi aussi la maison. Ma famille va bien et vous envoie leurs amitiés.
[PŘEKLAD]
[Paříž] Basilej 14. května 1940[2]
Drazí,
tak máme zprávy od Vás a jsme moc rádi, že se těšíte dobrému zdraví. Nám se také dobře vede a musím Vás informovat, že jsme vyměnili byt. Bydlíme teď v jiné čtvrti a máme velmi pěkný a velký byt s terasou, [květinami], koupelnou, i telefon máme, tedy mnoho věcí se pro nás změnilo, jsme mezi všemi našimi přáteli.[3] Ostatní zprávy jsou také dobré, tento měsíc budu mít několik představení, sonátu pro violoncello[4], Dvojkoncert pro orchestr[5] a v červnu Concerto grosso.[6] Ze Ženevy po mně chtějí nějaká díla, také z Jugoslávie, v Americe jsem měl v New Yorku veliký úspěch s koncertem pro klavír[7] a také s triem,[8] kritiky jsou velkolepé, vydají tam o mně nějakou menší knížku[9] a dostal jsem odtamtud autorské honoráře. Chtěl jsem Vám napsat, abyste nešetřili s mými penězi, kupte si vše, co budete potřebovat.[10] Ale hlavně Vám přejeme pevné zdraví, maminka[11] na se sebe musí dávat dobrý pozor a nesmí si o nás dělat starosti, nám se vede dobře a stále na vás myslíme. Dostal jsem nějaké zprávy od p. Š. z Prahy[12] a od pana Sachse, který byl ředitelem brněnské opery, [13] a od pana Špačka,[14] který je v Jugoslávii, a také od pana Deutche[15] do lékaře z Poličky. Moc Vás pozdravuji a nechávám místo Charlottě,[16] chce Vám napsat.
Váš Bohouš
Milá mammy[17] a milá Marienko.[18]
Vždy jsme nesmírně rádi, když se dočítáme, že se těšíte dobrému zdraví, u nás je tomu nejinak, hlavně si nedělejte starosti kvůli B.,[19] teď už je to s ním úplně v pořádku, jenom musíte pochopit, jak hluboce se ho všechny ty události dotkly, a také měl veliké obavy, co s Vámi bude, ale už se upokojil, a naděje, že se brzy shledáme, mu dodává mnoho odvahy. Také my máme hodně přátel, kteří se o nás zajímají, změnili jsme život, je nyní mnohem pohodlnější, moc bych si přála, abyste ho mohly s námi sdílet, milá Marienko, pevně doufám, že to přijde brzy. Vždycky jsem Vám chtěla říci, abyste požádaly fotografa Sudka, Praha III, Újezd 28, aby Vám poslal ony exempláře, kde jsme oba dva docela zdařile vyfotografovaní.[20] Myslím, že by Vás to potěšilo. V každém případě Vás, milá mammy a milá Marienko, ujišťuji, že Vás stále nosíme v myslích i srdcích. V příštím dopise Vám napíšu podrobnosti o našem novém bytě, je krásné počasí a je příjemné moci trávit siestu na terase. Posílám Vám nejvroucnější políbení. Vaše Karlička
Pozdravujte od nás Fanouše.[21] Ten dům bych také chtěla vidět.[22] V rodině jsou všichni v pořádku a pozdravují Vás.
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Ne zcela jisté čtení.
[2] Od vypuknutí druhé světové války až do svého odchodu z Francie v lednu 1941 posílal BM své dopisy domů do Poličky (a naopak) přes svého přítele Paula Sachera (1906-1999) působícího v Basileji v neutrálním Švýcarsku, eventuálně přes Pavla Deutsche (1897-1994), (Deu 1940-05-29). Proto také v záhlaví dopisu uvádí švýcarská města ( Bâle, Basel = Basilej), případně místo a čas odeslání vůbec neuvádí (Popelka 1996, s. 67).
[3] Od 15. dubna 1940 bydlí manželé Martinů na nové adrese: 24, rue des Marroniers, 16. pařížský okres (Mihule 2002, s. 588).
[4] Sonáta č. 1, H 277, pro violoncello a klavír měla premiéru v Paříži dne 19. 5. 1940 v obsazení: Pierre Fournier (1906-1986) – violoncello a Rudolf Firkušný (1912-1994) – klavír (Halbreich 2007, s. 341).
[5] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, měl premiéru 9. 2. 1940 v Basileji. Basler Kammerorchester řídil Paul Sacher (1906-1999), jemuž BM skladbu věnoval (Halbreich 2007, s. 275). V dopise Pavlu Deutschovi (1897-1994) ze dne 30. 3. 1940 (Deu 1940-03-30) se BM zmiňuje o prvním uvedení této skladby v Paříži 29. 5. 1940, avšak již v dalším dopise témuž adresátovi ze dne 29. 5. 1940 (Deu 1940-05-29) informuje o zrušení koncertu.
[6] Concerto grosso, H 263, mělo premiéru až 14. 11. 1941 v Bostonu (USA). Boston Symphony Orchestra řídil Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), (2007, s. 272).
[7] Pravděpodobně se jednalo o Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, v podání Germaine Leroux (1906-1979), francouzské klavírní virtuosky, které BM skladbu věnoval (srovnej s dopisem BM rodině do Poličky ze dne 10. 2. 1940 – PBM Kr 283).
[8] Ve dřívějších dopisech rodině do Poličky (např. PBM Kr 284) se BM zmiňuje o americkém provedení Tre Ricercari, H 267.
[9] Pravděpodobně se jedná o brožuru Miloše Šafránka Bohuslav Martinů s katalogem skladatelových děl (American Friends of Czechoslovakia, New York 1940), ( Šafránek 1961, s. 392).
[10] Protože BM žil ve Francii, tj. v nepřátelské zemi Třetí říše, nebylo jemu ani jeho rodině během okupace umožněno jakkoliv disponovat s tantiémami Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním (Mihule 2002, s. 302).
[11] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[12] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[13] Milan Sachs (1884-1968), česko-chorvatský dirigent a skladatel. V brněnském divadle působil v letech 1932-1938.
[14] JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), československý diplomat a přítel BM z Paříže.
[15] Pravděpodobně Pavel Deutsch (1897-1994), přítel a podporovatel BM. Později užíval jméno Paul Dayton.
[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[17] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[18] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[19] Bohuslav Martinů.
[20] Josef Sudek (1896-1976), významný český fotograf. BM se svou manželkou navštívili jeho pražský ateliér v březnu 1938, kdy pobývali krátce v Praze u příležitosti premiéry opery Juliette, H 253, (16. 3. 1938) v Národním divadle v Praze (Mihule 2002, s. 269).
[21] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[22] Po obsazení zbytku Československa německou armádou vyzdobil František Martinů rodinný domek Na Svépomoci freskami motivicky spjatými s postavou sv. Václava – patrona české země. V obavách ze stále sílící perzekuce však malby za nedlouho odstranil (Mihule 2002, s. 292).
|