[Paříž] Pátek.  [19. nebo 26. 4. 1935]

Drazí,

nemohl jsem se dostati dříve ku psaní, máme spoustu práce s tím bytem,[1] než se trochu to dostane do pořádku a vyčistí abychom to měli hezké. Už to začíná trochu být v pořádku a myslím že to tu bude klidné.[2] To se ví že je i zde hodně radia ale to je teď asi všude, tomu člověk neuteče teď nikde. Alespoň v noci je úplný klid a ve dne poměrně také, jsou tu většinou lidé kteří jdou do práce a vrací se večer. Až dosud tu byla zima až dnes se udělalo trochu tepleji. Slunce tu budeme míti až dost. Nejvíce mne mrzí že ztrácím tolik času. Už v Praze jsem ho dost ztratil ale teď už budu moci počít zase pracovat. Budu psát

tu operu malou pro Radio,[3] na text Nezvala.[4] Také upravím Ŝpalíček pro Radio – Suitu. [5] Ŝpalíček je teď ve Velké Opeře,[6] ředitel[7] si vyžádal partituru chce se na ni podívat. Moc si od toho neslibuji ale bude to dobré že má zájem, pro druhé věci. Za to jsem dostal objednávku pro Ruský balet z Monte Carla.[8] To je veliký úspěch, budou to hráti po celém tourné a premiéra bude asi v Londýně a pak jedou do Ameriky a i zde hrají a budou to vŝude dávat. Poŝlou mi libreto[9] a tak se na těším, to zase v Praze zblednou, ale oni už jsou také hodně změněni. P. Ŝafránek[10] mluvil o mě s ministrem Benešem[11] a tak připravuje pro mne nějakou větší akci,[12] jsem zvědav co z toho bude, ale zdá se že je to

na dobré cestě. V Brně to bude vysíláno myslím 2 května.[13] Doufám že ste dostali 1000 Kč. píší mi, že to poslali přímo k Vám.[14] Jak pak dopadli Pašije? Už byl Fanouš[15] v Praze? Ať si určitě dojde na to ministerstvo.[16] Ve Strasbourgu hráli v Radiu můj čelový koncert,[17] poslouchali jsme. Teď bude něco v Brusselu ale nevím kdy. Napíši brzo a piŝte co je u Vás. Srdečně zdravím

Váš Bohouš.

[1] Manželé Martinů se začátkem ledna 1935 přestěhovali do pronajatého domku na Passage Richard v pařížském předměstí Malakoff-Seine (Mihule 2002, s. 234). Ještě po návratu z Československa (2.-3. 4. 1935) však byt teprve opouštěli původní nájemníci a Martinů se tedy mohli plně zabydlet až po jejich odchodu (PBM Kr 155).

[2] Tohle přání se BM nevyplnilo, už v říjnu téhož roku opouštěl se svou ženou byt z důvodu nesnesitelné hlučnosti svých sousedů a stěhují se na 31. Avenue du Parc Montsouris – Paris 14 (PBM Kr 168).

[3] Hlas lesa, H 243, operu na text V. Nezvala komponoval v dubnu a květnu 1935 (dokončena 5. 5. 1935), poprvé zazněla v Pražském rozhlase 6. 10. 1935 (Halbreich 2007, s. 158).

[4] Vítězslav Nezval (1900-1958), český básník, spisovatel a překladatel.

[5] První orchestrální svitu z baletu Špalíček, H 214 A, vytvořil BM až v roce 1940 (Halbreich 2007, s. 286).

[6] BM má zřejmě na mysli Opéra national de Paris.

[7] Jacques Rouché (1862-1957), v letech 1914-1945 ředitel pařížské opery Opéra national de Paris.

[8] Ballets Russes de Monte Carlo, tzv. Ruský balet, působící zejména ve Francii, požádal BM o hudbu k baletu na téma Paridova soudu. Balet Paridův soud, H 245, BM zkomponoval v červenci 1935 (Halbreich 2007, s. 222), avšak ten nebyl nikdy proveden a partitura je nezvěstná (Popelka 1996, s. 37).

[9] Autorem libreta byl Boris Kochno (1904-1990), ruský spisovatel a baletní libretista, blízký spolupracovník Sergeje Ďagileva (1872-1929) (Halbreich 2007, s. 222).

[10] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[11] Edvard Beneš (1884-1948), druhý československý prezident, v té době ministr zahraničních věcí ČSR.

[12] 27. 10. 1935 byla v pražských novinách zveřejněna zpráva o udělení státní ceny za operu Hry o Marii, H 236. Cenu obdržela společně s Podzimní symfonií Vítězslava Nováka (Mihule 2002, s. 232). Současně BM ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 15. 8. 1935 (PBM Kr 164) uvádí: „Od p. presidenta jsem dostal 5000 Kč, po měsíčních splátkách 500 Kč.“

[13] Rozhlasové vysílání opery Hry o Marii, H 236, ze Zemského divadla v Brně (PBM Kr 157).

[14] Pravděpodobně se jedná o honorář za operu Hry o Marii, H 236.

[15] František Martinů (1880-1958), bratr BM. Skrze své známosti na státních úřadech se BM pokoušel pomoci svému bratrovi najít práci.

[16] Ministerstvo školství a národní osvěty ČSR (PBM Kr 154).

[17] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I.