Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání16.03.1934
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 126
Signatura v IBMMar 1934-03-16
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahFilm (Marijka nevěrnice) už "běží"; bude se hrát v Poličce?; v Paříži měl kvintet (Klavírní kvintet č. 1) úspěch; stále pracuje na opeře; v rozhlasu hrál Talich "ten kvartet s orchestrem"; tisk sonáty "co hráli v Londýně" (Sonáta pro dvoje housle a klavír) se hodně prodává, nakladatel spokojen; cena z Akademie; v Brně se Špalíček stále líbí; pokles kurzu koruny, proto peníze raději ve Francích; pokusí se nabídnout Špalíček do Jugoslávie; poličský Vintr by chtěl půjčit "něco … ze Špalíčku".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 16/3. 1934



Drazí,



dopis jsem obdržel, Charlotte[1] se těší na ubrus a možná že pojede p. Šafránek[2] na Velkonoce do Prahy že by nám to vzal sem. Jeŝtě Vám napíšú kam by se to mělo poslat do Prahy a kdy. Film[3] už běží a psal mne prof. Křička[4] že to dobře vypadá. Jestli pak to bude v Poličce, doufám že si to zamluvili[5], sám bych byl zvědav jak to dopadlo; myslím že to sem jěstě pošlou alespoň na ukázku taky bych si to poslechl. Jsem zvědav kdy bude Špalíček[6] ve Stavovském a jak to tam půjde. Jinak nového nevím nic. Počasí je tu ŝpatné prší a je chladno. Ten kvintett[7] měl velký úspěch a moc se líbil tak možná že se to ještě někde bude opakovat. Charlotte jela tento týden se podívat domu asi na tři dny.[8] Pí Osuská[9] se už vrátila ale dosud jsem se k ní nedostal připravovali nějakou slavnost. Doufám že příŝtí týden se k ní dostanu. Jinak stále pracuji na opeře[10] Ve štředu hrál Talich[11] ten kvartett s orchestrem[12], byl bych si to rád poslechl vysílali to Radiem ale ??? nepodařilo se mi to. Můj editor[13] co vydal tu Sonátu[14] co hráli v Londýně mi říkal že se hodně prodává, byl spokojen, Ono teď o noty ani nikdo nezavadí, každý schovává peníze a tak nic nejde. Na té ceně z Akademie[15] jsem



 



hodně pozbyl, sami si tam nechali z toho 500 Kč, ani nevím nač strhují vždycky nějaká procenta, a tou změnou valuty také jsem hodně přiŝel o franky.[16] Myslím že u nás taky budou v dŭsledcích toho ceny stoupat. Z Brna jsem dostal zprávu, že Špalíček má stále moc pěkné návštěvy a že se líbí, jeŝtě bude příští měsíc.[17] Od Zrzavého[18] nemám žádných zpráv nevím kdy přijede. O ty peníze to víte že bych doma neměl strach ale bojím se aby koruna ještě více nespadla, přiŝel bych jeŝtě o více a tak myslím že to přece jen je lepší mít je ve francích, ačkoliv také kdo ví zdali frank také neklesne, ale prozatím drží dobře. Už nám začínají vyrůstat tulipany a bez už má listy a růže také začíná tak se těšíme na jaro. Talichovi jsem psal k vŭli té opeře tak čekám na odpověd.[19] Příŝtí týden také udělám pokus nabídnouti Ŝpalíček do Yugoslavie musím najít nějaké vlivy.



Moc Vás oba pozdravujeme.



Váš



Bohouš.



 



Wintr[20] mi psal abych jim něco pŭjčil ze Špalíčku. Ale nemám teď nic při ruce, až budou volné klavírní výtahy buď v Brně nebo v Praze tak mu něco poŝlu.



 


Věcné poznámky k DP

[1] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[2] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.



[3] Marijka nevěrnice, H 233, film podle Ivana Olbrachta, režie Vladislav Vančura. Premiéra filmu se uskutečnila 2. 3. 1934 v kině Kotva v Praze.



[4] Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.



[5] Film Marijka nevěrnice byl v Poličce promítán v neděli 27. 5. 1934 (Jirglová 2013, s. 59-60).



[6] V dopisech (PBM Kr 117, Kr 120 a Kr 123) si BM stěžuje, že balet Špalíček, H 214 I, „…dávají stále na odpolední představení tak si myslím že už to asi někomu zase překáží že to má takový úspěch“, a hodlal proti tomu zakročit. Premiéra Špalíčku se uskutečnila 19. 9. 1933 v Národním divadle v Praze. Od 1. 10. 1933 bylo představení nasazováno téměř výhradně v 15 hodin odpoledne a v sezóně 1933/1934 se uskutečnilo celkem pouze 14 představení, poslední dvě 4. 12. 1933 a poté až 12. 5. 1934. Ve Stavovském divadle se Špalíček nehrál (Webový archiv Národního divadla v Praze, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&ic=2556&ju=8172&sb=0&zz=OPR&sz=0&pn=254affcc-cb43-4078-86fe-c5544619cf67).



[7] Klavírní kvintet č. 1, H 229, měl premiéru v Paříži 9. 3. 1934 ve spolku Triton (Halbreich 2007, s. 374).



[8] Vieux Moulin – vesnice nedaleko Paříže, bydliště matky Charlotte Martinů.



[9] Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského (1889-1973), českého politika, vyslance v Paříži. BM s ní chce projednat situaci kolem uvádění baletu Špalíček v Národním divadle v Praze.



[10] Hry o Marii, H 236. Konkrétně Mariken de Nimègue, H 236/2 I, druhá verze druhého dějství z opery Hry o Marii, H 236, kterou BM dokončil 21. 3. 1934 (Halbreich 2007, s. 153).



[11] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.



[12] Koncert pro smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, byl uveden v Praze 14. 3. 1934 (Halbreich 2007, s. 320).



[13] Raymond Deiss, Paříž.



[14] Sonáta pro 2 housle a klavír, H 213, měla premiéru 20. 2. 1934 v Londýně. Skladbu zkomponoval pro komorní soubor Sonata Players (pianistka Mary Ramsay, houslistky Betty Lindesay a Janet MacDonald) (Halbreich 2007, s. 351).



[15] V únoru 1934 udělila Česká akademie věd a umění v Praze BM 3000 korun jako odměnu duševní práce za balet Špalíček I, H 214 I (Maýrová, Korespondence BM s ČAVU, příloha časopisu Hudební věda č. 1-2, 2000, s. 55).



[16] Snížení kurzu československé koruny na devizovém trhu, důsledek snížení jejího zlatého obsahu (Popelka 1996, s. 31).



[17] Balet Špalíček, H 214 I, byl v Zemském divadle v Brně uveden 25. 11. 1933. Derniéra se uskutečnila 28. 2. 1934 (Webový archiv Národního divadla v Brně, http://www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/?h=inscenation&a=detail&id=6694).



[18] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.



[19] Hry o Marii, H 236. BM usiloval o spolupráci s Talichem a Národním divadlem v Praze, nicméně Hry o Marii měly premiéru 23. 2. 1935 v Zemském divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 153).



[20] Patrně Hugo Winter (1885-1952), obchodní ředitel vídeňské Universal Edition.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 679 (záznam 1 / 0)
další »