[1] Národní divadlo v Praze.
[2] Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze až 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
[3] Režisérem a choreografem baletu Špalíček byl Joe Jenčík (1893-1945), český tanečník a choreograf.
[4] Josef Matěj Gottlieb (1882-1967), český jevištní a kostýmní výtvarník. BM původně chtěl, ať výpravu baletu dělá František Muzika (1900-1974), český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. Ten se podílel na uvedení Špalíčku v Zemském divadle v Brně (premiéra 25. 11. 1933).
[5] Josef Charvát (1884-1945), český dirigent.
[6] Lidové noviny, české noviny vycházející v letech 1893 – 1952, 1987 – dosud. BM mezi lety 1933 a 1938 napsal celkem 11 článků pro Lidové noviny. (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 53-54).
[7] Elisabeth Sprague-Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška. Na podzim 1932 byl Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224, vybrán odbornou porotou ze 145 anonymně zadaných skladeb a poctěn Cenou Elisabeth Sprague Coolidge. Finanční odměna čítala 1.000 amerických dolarů.
[8] Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224, zde byl proveden dne 25. 4. 1933. Jednalo se o premiéru této skladby, kterou provedl Kroll Sextett (Halbreich 2007, s. 378).
[9] BM má patrně na mysli Library of Congress, kde bylo dílo provedeno.
[10] Článek BM s názvem „Hudba v Paříži“ vyšel v Lidových novinách v neděli 23. 4. 1933.
[11] Velikonoční, H 230, na slova K. J. Erbena. Vyšlo jako hudební příloha Lidových novin 16. 4. 1933.
[12] V předchozím dopise ze dne 28. 4. 1933 (PBM Kr 74) BM prosí: „Byl bych rád kdybyste mi mohli poslat ten zpěvník co jsem z něho doprovázel v Borové na faře...“ V době, kdy BM působil jako učitel hudby v Poličce, často docházel do nedaleké Borové do rodiny evangelického faráře Vladimíra Čecha (1883-1948). S jeho manželkou Gabrielou Čechovou („paní Beli“ – Halbreich 2007, s. 470; Šafránek 1961, s. 73) hrával čtyřručně na klavír a procvičoval se ve francouzštině (Mihule 2002, s. 63).
[13] Willi Strecker (1884-1958), ředitel německého nakladatelství Schott Music GmbH & Co.
[14] Vítězslav Nezval (1900-1958), český básník, spisovatel a překladatel.
[15] Jindřich Honzl (1894-1953), český režisér, divadelní teoretik a kritik.
[16] Během pařížského pobytu obou umělců na začátku května 1933 začal vnikat operní mirákl Mariken de Nimègue, H 236/2 I, první verze druhého dějství z opery Hry o Marii, H 236 (Mihule 2002, s. 207-209).
|