Paris 21/3. 1933.

Drazí,

myslel jsem že od Vás najdu dopis při návratu, doufám že je u vás vše v pořádku. Vrátili jsme se, v neděli. Nic zvláŝtního se nestalo po tu dobu co jsme byli pryč. Jen z Olomouce mi psali že tam hráli s velkým úspěchem „Partitu“[1] a chtějí něco provest v příští saisoně v divadle.[2] Zde Revue musicale[3] připravuje ten koncert pro pí Coolidge[4]. Byt jsme naŝli v pořádku, ani moc prachu nebylo Dnes se jdu podívat zdali bych našel nějaké to piano, levnější a dobré.[5] Měl jsem ŝtěstí s těmi dollary[6], kdyby se to bylo zdrželo ještě týden tak už bych je byl těžko dostával, banky v Americe byly zavřeny, a i teď ještě naplatí tolik jako před tím. Dostal jsem ještě plnou cenu., 25.000 franků. Počasi je teď dost ŝpatné, prší a chvílemi je slunce ale je zima. Někam jsem si založil tu adressu paní Janákové, (která ulicè)?) poŝlete mi ji jeŝtė, pošlu jim lístek. U Vás je asi zima, Zrzavý[7]

je v Paříži, říkal že u ného byl Fanouš[8]. V zahrádce už začínají květiny, přivezli jsme si kaktusy, jestli se taky ujmou. Fanouš je jeŝtė v Praze? S tím Národním to jde nějak ŝpatně, asi taky nemají moc peněz. a s tou prácí se tam nestrhnou.[9] Nevím zdali ty události v Německu[10] nebudou mít vliv na moje styky se Schottem[11], to by bylo ŝkoda, on mi dělá velkou reklamu. Kdo ví jak to všechno dopadne. v tom Německu to nevypadá hezky. Piŝte mi brzo, co je u Vás nového a jsteli všichni zdravi.?

Srdečně Vás oba zdravíme

Váš

Bohouš.