[1] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM. Na přelomu roku 1932/1933 velmi vážně onemocněla oboustranným zápalem plic.
[2] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog.
[3] Charlotte na tuto událost vzpomíná: „ Ležela jsem v posteli s vysokou horečkou jako mátoha a bylo mi mizerně. Bohuš si v takových situacích nevěděl rady a fňukal jak dítě: ‚Co si počneme? Umřeš.‘ Měl v očích slzy. Naštěstí se u nás zastavil Samuel Dushkin. Byl to muž činu a zařídil, aby mě převezli do nemocnice. Zřejmě mi tehdy zachránil život.“ (Martinů Ch. 2003, s. 41).
[4] Klavírní trio č. 1 (Cinq Pièces Brèves), H 193, hrálo 18. 1. 1933 ve spolku Triton maďarské Trio Hongrois (Halbreich 2007, s. 350).
[5] Trio Hongrois (Tibor Harsanyi – klavír, Walter Kägi – housle, Richard Sturzenegger – violoncello) ( http://www.altenbergtrio.at/?site=archive_ensemble&triofilter=t&lp=en).
[6] Princezna Edmond de Polignac (Winnaretta Singer, 1865-1943), významná mecenáška hudební avandgardy počátku 20. století.
[7] Igor Fjodorovič Stravinskij (1882-1971), ruský hudební skladatel.
[8] JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), pracovník čs. zastupitelství v Paříži.
[9] Serenáda pro komorní orchestr, H 199, hrál Orchestre de la Suisse Romande, řídil Ernest Ansermet 17. 1. 1933 (Mihule 2002, s. 205).
[10] Pravděpodobně Vlaamse Opera Antverpy.
[11] Partita (Suita č. 1), H 212, byla v Antverpách nastudována počátkem roku 1933 avantgardní baletní skupinou Mme Korty (Mihule 2002, s. 203, 205).
[12] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.
[13] Partita (Suita č. 1), H 212, zazněla 3. 12. 1932 na koncertě Ženské národní rady v Praze v Lucerně (Mihule 2002, s. 203).
[14] Na podzim 1932 byl Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224, vybrán odbornou porotou ze 145 anonymně zadaných skladeb a poctěn Cenou Elisabeth Sprague-Coolidge. Finanční odměna čítala 1.000 amerických dolarů.
|