Stručný obsah | Bohuslav Martinů žádá Josefa Huttera o laskavost. Jelikož sám nechce stále reagovat na kritiku, žádá jej o uveřejnění několika faktů. Balet KDO JE NA SVĚTĚ NEJMOCNĚJŠÍ? Komponoval začátkem roku 1922 v době, kdy chodil k Josefu Sukovi. O Igoru Stravinském jen věděl, že je skladatelem a píše něco divokého, příšerného a hudebně jej vůbec neznal. Věděl pouze o provedení Příběhu vojáka a Pribautki v roce 1923. BM se cítí hloupě, protože to vypadá, že jeho starší věci jsou pod vlivem Stravinského. Do Paříže přijel v roce 1924 a jeho první díla z Paříže se podobají Stravinskému, přitom jeho techniku nemohl za tak krátkou dobu vůbec poznat. BM si stěžuje na kritiku svého díla, vyplývá z ní, že by celý život opisoval jen cizí partitury, konkrétně skladatelů Clauda Debussyho, JS, Richarda Strausse a teď i IS a Daria Milhauda, o kterém řekne své mínění JH osobně. BM píše, že tyto skladatelé nejde vedle sebe jen tak srovnat. BM má pocit, že je u nás neuvěřitelné, že by český člověk mohl sám něco vymyslet nebo k něčemu dojít vlastní cestou. Domnívá se, že je mu odpíráno právo na to, aby jeho práce byla hodnotně posouzena. Anebo je snad tak pitomá, že na ni skutečně nic není. BM je toho názoru, že i na něj můžou působit jiní skladatelé, tak jako na ostatní muzikanty. U těch to však neplatí. Uvádí příklad Osvalda Chlubny, který napíše dílo, které je libretem i knihou CD, tak mu to nikdo nevyčítá. Sám BM si myslí, že OCH dělá svou muziku. Pokud ale napíše BM něco, co má s hudbou CD něco málo společného, tak to podléhá kritice. BM si dále stěžuje, že když někdo napíše něco hezky znějícího, tak jej každý hned chválí, kdežto v případě BM je dobrá instrumentace opět kritizována. Bývá také kritizován za dodržování správných forem a za humor a vtip. BM si tak připadá jako uličník. BM nevadí kritika jako taková, ale chce mít stejné právo jako ostatní u nás. Riskoval existenci, žije teď velmi špatně při svém stipendiu a je možné, že na to doplatí jeho zdraví, ale dělá to rád, žene jen k tomu úsilí. JH sledoval jeho linii poněkud intimněji, tak zajisté ví, že bere věci velmi vážně a jak logickým zákonem došel ke svým věcem. Sklon k dětským pracím, lehké klavírní věci, zbožňování Mozarta, první balet STÍN musel dojít k žertovnému baletu KDO JE NA SVĚTĚ NEJMOCNĚJŠÍ? Balet je udělán žertovně, ale BM si zachoval seriózní stanovisko ve svém nitru jako když psal ISTAR nebo kvartety. Dal tak v pohyb zase trochu poctivé a muzikantské muziky. BM těší úsudek Sukův, Ostrčilův, Rousselův, dále úsudky Talicha, Štěpána, Nováka, Curyšské komise i Stravinského. Ty se však valně liší od našich. BM bolí to, že nemůže u nás dosáhnout toho, co je vlastně u každého samozřejmé. BM vše píše jen pro ostatní, nemá žádné jiné plány a jeho život je hodně vzdálen od stylu „modernosti“. Pokud by chtěl dělat tyto věci, tak by s tím, co umí, dokázal velmi lehce. BM prosí ke konci dopisu JH o vyplnění žádosti a bylo-li by to možné, uveřejnil informaci, že Pařížské „Comedie“ a jiné listy psaly dlouhý článek o ISTARU a o HALF-TIME. BM píše o tom, že všude, kde přijde, nalézá nepoměrně lepší přijetí než u nás. Tímto způsobem bude nucen vynechat Prahu ze svého snažení. V závěru dopisu JH děkuje a omlouvá se, že jej otravuje. |