Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání04.05.1932
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 75
Signatura v IBMMar 1932-05-04
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDostal dopis od Fráni, mají radost, že chce BM učit "hocha" trochu kompozici. (3.) kvartet měl velký úspěch. Byl tam také "pán z presidia presidenta", bude referovat prezidentovi. Celový koncert by si byl rád poslechl, ale nevěděl datum, Schott s ním byl spokojen. Čeká na Kusevického, přijede z Ameriky, chce mu nabídnout symfonii, na které teď pracuje. Z Národního divadla nemá dosud zprávy, ale v Národních listech byla noticka o mém baletu. Našel "ještě jednoho nakladatele".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 4/5 1932.



Drazí,



dostal jsem dopis také od Fráňi, mají radost že chci hocha učit trochu kompozici[1] a píše že doufá v brzké vyřízení piana,[2] že jednají s p. Sommrem[3] a p. Kolomazníkem, ale já mu moc nevěřím. Kvartett měl veliký úspěch, kritiky jsou báječné, [4] byl tam též ten pán z presidia presidenta,[5] měl velikou radost a říkal že teď už tomu rozumí proč chci zůstat v Paříži a že bude p. presidentovi referovat. [6] Říkal tež že co by záleželo na p. presidentovi, ten že by rozdal vŝechno co má, ale ty komise v ministerstvu to vŝecko zarazí. Alespoň viděl sám že to nejsou žádné pohádky, měl jsem s ním dosti dlouhou rozmluvu. Ten čelový koncert[7] bych si byl rád poslechl ale nevěděl jsem datum, psal mi také Schott že byl moc spokojen poslouchal to v Mohuči. [8] Zde je teď hanebné počasí, prší a je chladno, to u Vás teprve asi je pořádná zima. Jen aby to leto alespoň stálo za něco. Čekám teď na p. Koussevitzkého,[9] přijede 



 



z Ameriky a chci mu nabídnout Symphonii na které teď pracuji[10] ale chci také aby mě nějak finanĉně odměnil. Také napíši pí Coolidge, že bych pro ni něco složil ale za dolary.[11] Z Národního nemám dosud zprávy, ti si dají na čas,[12] ale byla v Národních Listech[13] noticka o mém baletu. Potřeboval bych to vědět abych si podle toho zařídil prázdniny, budu muset asi napsat znovu Ostrčilovi,[14] co s tím je. Byl u mne také Skřivánek, říkal že něco vynalezl a že to chce nabídnout ministerstvu války a že by chtěl jet do kolonií. Vypravoval že poskytnul nocleh nějakým Čechům a ti že ho okradli. Co je na tom pravdy, to nevím. Jinak ale je vidět že ho cizina vyléčila. Psal mi p. Špaček, paní prý postonává a stýská se jí po Paříži. [15] Jinak není nic zvláŝtě nového, našel jsem jeŝtě jednoho nakladatele.[16]



Moc Vás zdravím Váš



Bohouŝ.



 


Věcné poznámky k DP

[1] Fráňa Janele z Poličky. BM v dopise rodině do Poličky ze dne 7. 4. 1932 (PBM Kr 072) přislíbil při návštěvě Poličky věnovat „[…]synovci Janelů[…]“ několik hodin výuky kompozice.



[2] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.



[3] Pravděpodobně Celestýn Sommer (? – 1934), středoškolský profesor, do Poličky se se svou rodinou přestěhoval na odpočinek. Otec Václava Sommera (1906-1945).



[4] Pařížská premiéra Smyčcového kvartetu č. 3, H 183, se podle BM konala v neděli 24. 4. 1932 (PBM Kr 072), podle Halbreicha (2007, s. 362) se tak stalo již ve středu 20. 4. 1932.



[5] Pravděpodobně se jedná o Josefa Schieszla (1876-1970), který ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky a byl velmi nakloněn záměru působení BM na pražské konzervatoři.



[6] Prezidentem ČSR byl v té době Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937).



[7] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196, zazněl podle Halbreicha (2007, s. 312) v Praze poprvé 19. 4. 1932. Violoncellistu Bohuše Herana (1907-1968) doprovázel pražský rozhlasový symfonický orchestr Radiojournalu (dnes Symfonický orchestr Českého rozhlasu) řízený Otakarem Jeremiášem (1892-1962).



[8] Pravděpodobně Willi Strecker (1884-1958), ředitel německého nakladatelství  Schott Music GmbH & Co., s nímž BM dojednával vydání svých skladeb.



[9] Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA.



[10] Sinfonia concertante, H 219, se podle Halbreicha (2007, s. 257) své premiéry dočkala až 18. 2. 1958 v Basileji. BM tuto skladbu zkomponoval během května a června 1932 (Mihule 2002, s. 199).



[11] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška. BM jí zaslal Smyčcový sextet, H 224, který zkomponoval v Paříži mezi 20. a 27. 5. 1932 (Halbreich 2007, s. 378). Skladba byla následně vybrána odbornou porotou ze 145 anonymně zadaných skladeb a poctěna Cenou Elisabeth Sprague Coolidge. Finanční odměna čítala 1.000 amerických dolarů (Mihule 2002, s. 207). Smyčcový sextet, H 224, poprvé zazněl ve Washingtonu 25. 4. 1933 v podání Kroll sextetu (Halbreich 2007, s. 378).



[12] BM očekává rozhodnutí o zařazení baletu Špalíček I, H 214 I, do repertoáru Národního divadla v Praze. Balet zde měl premiéru 19. 9. 1933 (Halbreich 2002, s. 213).



[13] Národní listy – české noviny vycházející v letech 1861–1941.



[14] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze.



[15] JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), pracovník čs. zastupitelství v Paříži a jeho manželka Anna Špačková, roz. Marková. V roce 1931 ukončili svůj pracovní pobyt v Paříži.



[16] Zřejmě se jedná o La Sirène musicale.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 628 (záznam 1 / 0)
další »