Paris 7/4. 1932.

Drazí,

dopis jsem obdržel a píšu hned, ačkoliv nic zvláŝtního nemám, z Národního dosud žádná odpověď, ale to je myslím jisté že to vezmou, jenom nevím jestli to umístějí ihned na začátek saisony příští, ale budu dělat vše aby to provedli ihned.[1] Těšil bych se na to taky hodně, je to hezké a na scéně to bude dobře působit, to bychom si tam rozhodně všichni zajeli. To věřím že se Vám Pařížská výstava líbila,[2] je to opravdu škoda že to vŝechno už zbourali. Tomu synovci Janelů[3] mohu dát hodiny, jenže nevím kdy budu doma a jak dlouho.[4] To záleží vŝechno jak se utváȓí situace a nemám dosud žádný plán pro letos, chtěl bych se podívat na ten slet, to je začátkem července,[5] doufám že dostanu nějaký volný lístek. Ale nejsem dosud rozhodnut, protože bude-li tak ošklivo jako posledně tak bych si moc neodpočnul, já potřebuji hodně se pohybovat nebo koupat, protože celý rok sedím tady v pokoji zavřen a nebo chodím v tom rámuse co teď tu je a tak budu potřebovati pořádný klid. Snad někam do hor bych se podíval ale u

nás je to asi hodně drahé. Tak opravdu nevím co udělám. S tím pianem to už je opravdu jako zakleté, [6] je to hezké od p. Kolomazníka, to bych si nikdy nebyl myslel  V p. lekárníka moc důvěry nemám, možná že už něco víte asi to už počká až budu doma. Co pak má letos Fanouš jede zase do Bosny? [7] Zrzavý[8] mi psal že se mu zdá že F.[9] nevypadá dobře, to bylo asi po té nemoci, to už je dlouho. Zrzavý dosud nepřijel ale čekám ho každý den že zazvoní. Ty kritiky z Paříže mám a i některé z Prahy o Serenadě,[10] ale ani mě to moc nezajímá co v Praze o tom píši, tam je teď u vesla ta Förstrovská klika, [11] ty nikoho nepustí, ale to je mi jedno, však se to jednou ukáže. Myslím že Serenáda měla velký úspěch v Praze. Počasí tu je teď mizerné, prší a je stále tak pod mrakem a dost chladno. Mám ještě premieru III. kvarteta 24. t. m.[12] a v květnu bude se opakovat ten cyklus tanců českých,[13] budou provedeny tanečně. Jestli se ten koncert povede, tak mají v plánu provésti taneční večer v příŝtí saisoně, chtěli by něco z toho nového baletu.[14] Moc Vás se Charlottou[15] zdravíme a piŝte brzo co je nového

Váš Bohouš

Dostal strýček ten pohled?   

[1] Partituru baletu Špalíček I, H 214 I, odeslal BM do Prahy a očekával rozhodnutí (PBM Kr 071) o jeho nastudování v Národním divadle v Praze. Balet tam měl premiéru 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[2] BM domů poslal katalogy z Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži), která probíhala v Paříži od června do listopadu 1931 (PBM Kr 070).

[3] Zřejmě jde o synovce Fráni Janele z Poličky.

[4] V roce 1932 pobýval BM Československu od července do poloviny září (Mihule 2002, s. 585).

[5] Při zahájení IX. Všesokolského sletu v Praze (3. – 6. 7. 1932) byla za autorovy účasti provedena Slavnostní ouverturu k všesokolskému sletu, H 211, kterou BM zkomponoval právě pro tuto příležitost. Českou filharmonii řídil František Stupka (1879-1965) (Halbreich 2007, s. 257).

[6] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (PBM Kr 041, 045, 046, 051, 058, 060, 061, 079, ad.).

[8] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.

[9] František Martinů.

[10] Serenáda, H 199, kterou BM věnoval svému učiteli Albertu Rousselovi (1869-1937), měla premiéru v Paříži 16. 4. 1931 (Halbreich 2007, s. 269).

[11] Josef Bohuslav Foerster (1859-1951), český hudební skladatel a pedagog.

[12] Podle Halbreicha (2007, s. 363) se pařížská premiéra Smyčcového kvartetu č. 3, H 183 uskutečnila 20. 4. 1932. Z dopisu BM rodině do Poličky ze dne 19. 4. 1932 (PBM Kr 073) však vyplývá spíše datum 24. 4. 1932.

[13] Premiéra Les Rondes, H 200, se uskutečnila v Paříži 18. 3. 1932 (Halbreich 2007, s. 380).

[14] BM má zřejmě na mysli balet Špalíček I, H 214 I.

[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.