Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání07.04.1932
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 72
Signatura v IBMMar 1932-04-07
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZ Národního divadla zatím nedostal odpověď. Balet bude na scéně "dobře působit". Chtěl by se podívat na slet začátkem července. Program na léto dosud nemá, ale potřebuje "hodně se pohybovat nebo se koupat". S klavírem "to už je opravdu jako zakleté". Má z Prahy kritiky o Serenádě, ale vlastně ho ani nezajímají, protože "tam je teď u vesla ta Foerstrovská klika". 24. 4. bude mít premiéru 3. kvartetu, v květnu opakování cyklu "tanců českých" v tanečním provedení.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 7/4. 1932.



Drazí,



dopis jsem obdržel a píšu hned, ačkoliv nic zvláŝtního nemám, z Národního dosud žádná odpověď, ale to je myslím jisté že to vezmou, jenom nevím jestli to umístějí ihned na začátek saisony příští, ale budu dělat vše aby to provedli ihned.[1] Těšil bych se na to taky hodně, je to hezké a na scéně to bude dobře působit, to bychom si tam rozhodně všichni zajeli. To věřím že se Vám Pařížská výstava líbila,[2] je to opravdu škoda že to vŝechno už zbourali. Tomu synovci Janelů[3] mohu dát hodiny, jenže nevím kdy budu doma a jak dlouho.[4] To záleží vŝechno jak se utváȓí situace a nemám dosud žádný plán pro letos, chtěl bych se podívat na ten slet, to je začátkem července,[5] doufám že dostanu nějaký volný lístek. Ale nejsem dosud rozhodnut, protože bude-li tak ošklivo jako posledně tak bych si moc neodpočnul, já potřebuji hodně se pohybovat nebo koupat, protože celý rok sedím tady v pokoji zavřen a nebo chodím v tom rámuse co teď tu je a tak budu potřebovati pořádný klid. Snad někam do hor bych se podíval ale u



 



nás je to asi hodně drahé. Tak opravdu nevím co udělám. S tím pianem to už je opravdu jako zakleté, [6] je to hezké od p. Kolomazníka, to bych si nikdy nebyl myslel  V p. lekárníka moc důvěry nemám, možná že už něco víte asi to už počká až budu doma. Co pak má letos Fanouš jede zase do Bosny? [7] Zrzavý[8] mi psal že se mu zdá že F.[9] nevypadá dobře, to bylo asi po té nemoci, to už je dlouho. Zrzavý dosud nepřijel ale čekám ho každý den že zazvoní. Ty kritiky z Paříže mám a i některé z Prahy o Serenadě,[10] ale ani mě to moc nezajímá co v Praze o tom píši, tam je teď u vesla ta Förstrovská klika, [11] ty nikoho nepustí, ale to je mi jedno, však se to jednou ukáže. Myslím že Serenáda měla velký úspěch v Praze. Počasí tu je teď mizerné, prší a je stále tak pod mrakem a dost chladno. Mám ještě premieru III. kvarteta 24. t. m.[12] a v květnu bude se opakovat ten cyklus tanců českých,[13] budou provedeny tanečně. Jestli se ten koncert povede, tak mají v plánu provésti taneční večer v příŝtí saisoně, chtěli by něco z toho nového baletu.[14] Moc Vás se Charlottou[15] zdravíme a piŝte brzo co je nového



Váš Bohouš



 



Dostal strýček ten pohled?   



 


Věcné poznámky k DP

[1] Partituru baletu Špalíček I, H 214 I, odeslal BM do Prahy a očekával rozhodnutí (PBM Kr 071) o jeho nastudování v Národním divadle v Praze. Balet tam měl premiéru 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).



[2] BM domů poslal katalogy z Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži), která probíhala v Paříži od června do listopadu 1931 (PBM Kr 070).



[3] Zřejmě jde o synovce Fráni Janele z Poličky.



[4] V roce 1932 pobýval BM Československu od července do poloviny září (Mihule 2002, s. 585).



[5] Při zahájení IX. Všesokolského sletu v Praze (3. – 6. 7. 1932) byla za autorovy účasti provedena Slavnostní ouverturu k Sokolskému sletu, H 211, kterou BM zkomponoval právě pro tuto příležitost. Českou filharmonii řídil František Stupka (1879-1965) (Halbreich 2007, s. 257).



[6] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.



[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (PBM Kr 041, 045, 046, 051, 058, 060, 061, 079, ad.).



[8] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.



[9] František Martinů.



[10] Serenáda, H 199, kterou BM věnoval svému učiteli Albertu Rousselovi (1869-1937), měla premiéru v Paříži 16. 4. 1931 (Halbreich 2007, s. 269).



[11] Josef Bohuslav Foerster (1859-1951), český hudební skladatel a pedagog.



[12] Podle Halbreicha (2007, s. 363) se pařížská premiéra Smyčcového kvartetu č. 3, H 183 uskutečnila 20. 4. 1932. Z dopisu BM rodině do Poličky ze dne 19. 4. 1932 (PBM Kr 073) však vyplývá spíše datum 24. 4. 1932.



[13] Premiéra Les Rondes, H 200, se uskutečnila v Paříži 18. 3. 1932 (Halbreich 2007, s. 380).



[14] BM má zřejmě na mysli balet Špalíček I, H 214 I.



[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 625 (záznam 1 / 0)
další »