Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání03.03.1932
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 69
Signatura v IBMMar 1932-03-03
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDává pokyny, jak rozdělit peníze získané za klavír. Má koncert 18., z toho koncertu 10. sešlo, dirigent onemocněl. V Paříži bude 8. 3. provedeno "Trio", 18. "moravské tance", 22. "sonata", 14. srpna poprvé "nový kvartet". Leduc je spokojen. Na místo po Sukovi by musel "sehnat těžkou protekci". Domnívá se, že v postoji k němu došlo v Praze ke změně k lepšímu. Prozatím je však "užitečnější" zůstat v Paříži.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 3/3. 1932.

Drazí,

jsem moc rád že to trochu díky Mařce[1] vzalo obrat s tím klavírem k lepšímu.[2] Ať si z toho Mařka nic nedělá že nemohla dosáhnouti větší sumu, je to dobře zaplaceno, privátně by se byl stěží prodal za 8000 K. Jen aby to už vyřídili aby to bylo z krku, doufejme že už do toho nic nevleze, a raději jim už o ceně nemluvte aby si to nerozmysleli znova, to víte ẑe by se lehko někdo zase našel kdo by to mohl zkazit. Ty peníze dají asi Vám a tak by mohla Mařka poprosit p. Spudila[3] aby mi to sem poslali, nejlépe pȓes Credit-Lyonnais,[4] a nebo jak jsou zvyklí posílat peníze sami, to on uẑ bude vêdět. Vezmête si z toho čtyři tisíce, mamince dva a Maȓce také dva na chaloupku a na vydání, ale maminka musí ty peníze utratit a ne je schovat. Těch 8000 Kč mi poŝlete přes spoȓitelnu. Kdybyste ale potřebovali sami více tak si vezměte co potřebujete a zbytek mi poŝlete sem. Jsem zvědav zdali se někdo bude o klavír starat. Od p. Horačka je to moc hezké a myslím že hlavní podíl

 

také na tom má paní profesorova[5] ona s nimi umí. Mám koncert 18.[6] –  Z toho velkého koncertu 10./ seŝlo, ten dirigent se rozstonal a koncerty byly odȓeknuty.[7] To je velká škoda pro mne, musím hledat nêkde jinde.[8] Pak mi hrají v úterý 8. to Tri,[9] 18/ ty moravské tance,[10] 22. sonatu a 14. srpna poprvé nový kvartet,[11] tak se to zase trochu hne. Můj nakladatel Leduc,[12] dostává odevšad dopisy, kde mě moc chvalí, tak to víte že má radost, já také, zase s ním budu moci lépe něco zařídit. Z Prahy nemám dosud nic.[13] Na to místo p. Sukovi[14] to víte že bych musel sehnat těẑkou protekci, ale mám dojem že se na mě začínají, hlavně vedoucí kruhy, dívat trochu už jinak.[15] Mluvil jsem zde s pány z kanceláře p. presidenta,[16] a vidím že by byli rádi kdybych se vrátil, tak v tom ohledu bych neměl strach že bych v Praze na stará kolena nenaŝel živobytí ale prozatím myslím že je užitečnější zůstati zde, ono se to pomalu připravuje sice ale na konec se to přece jen někde projeví.

Moc Vás zdravím

Váš Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[2] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (PBM Kr 036, 037, 039), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[3] Na zadní straně fotografie pracovníků poličské Spořitelny (uloženo pod signaturou PBM Kp 1120) jsou cizí rukou dopsána jména jednotlivých postav, přičemž první v pořadí je „Otakar Spudil – ředitel“. Fotografie pochází z doby před rokem 1923, neboť je na ní zachycen i otec BM Ferdinand Martinů (1853-1923).

[4] Crédit Lyonnais – významná francouzská banka.

[5] Pravděpodobně Božena Sommerová, manželka Celestýna Sommera (? – 1934), středoškolského profesora, do Poličky se se svou rodinou přestěhoval na odpočinek. Rodiče Václava Sommera (1906-1945).

[6] Ronda, H 200, jedná se o premiéru v Paříži dne 18. 3. 1932 (Halbreich 2007, s. 380).

[7] Na koncertě měl zaznít Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 (PBM Kr 067).

[8] 19. 4. 1932 zazněl podle Halbreicha (2007, s. 312) Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196, poprvé v Praze v podání violoncellisty Bohuše Herana (1907-1968) a Symfonického orchestru Československého rozhlasu.

[9] Klavírní trio č.1 (Cinq pièces brèves), H 193.

[10] Ronda, H 200.

[11] Zřejmě má BM na mysli Smyčcový kvartet č. 3, H 183, evropská premiéra této skladby se však podle Halbreicha (2007, s. 363) konala v Paříži již 20. dubna 1932.

[12] Éditions Alphonse Leduc – francouzské hudební nakladatelství, ve kterém BM vydal řadu svých skladeb.

[13] BM uvažuje o zaměstnání v Národním divadle v Praze a zároveň očekává vyjádření ředitele Národního divadla v Praze ohledně uvedení baletu Špalíček, H 214 I.

[14] Josef Suk (1874 -1935), skladatel, houslista a pedagog - profesor v mistrovské třídě Pražské konzervatoře. O toto místo se BM v souvislosti s odchodem Suka do penze vážně zajímal.

[15] Tento „dojem“ je podepřen skutečností, o které se BM svěřuje v předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 19. 2. 1932 (PBM Kr 068): Dostal jsem vyřízení z kanceláře p. presidenta, p. president mi poslal 5000 franků.“

[16] Je pravděpodobné, že se v případě jednoho z nich jednalo o Josefa Schieszla (1876-1970), který ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky a v pozdějších dopisech domů se o něm BM často zmiňuje jako o člověku, jež se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 622 (záznam 1 / 0)
další »