útery. [Mattsee, ppod. 18. 8. 1931] 

Drazí,

poslal jsem včera lístek z hor,[1]počasí tu není moc pěkné. Nebudu se zdržovati jen co budu muset a přijedu domu příŝtí týden, myslím že do neděle budu jeŝtě zde muset zŭstat a na zpáteční cestě se stavím v Budějovicích,[2]chci tam mluvit s jedním členem poroty[3]pro kvartett zadávám o cenu,[4]tak když to mám na cestě tak si to zařidím zdržím se tam jen přes noc a pak zŭstanu asi dva dny v Praze k vŭli těm zubům,[5]na každý zpŭsob budu příŝtí týden doma. Snad mamince už je zase dobře[6]a myslím že užtaké u Vás je počasí ŝpatné že to pŭsobí. Zde jsem hodně věcí zařídil, dobře se mi to dařilo. Byli jsme všichni včera v horách, bylo to moc krásné, skoro celé Alpy jsme viděli a byl hezký den.

Dnes uẑ zase prší tak to není žádná radost v tom chodit. Z Paříže nemám nic nového, od Schotta jsem dostal dobré zprávy, je velký zájem o moje skladby a chce jeŝtě další k vydání.[7]Chci se stavit v Praze v Národním divadle k vŭli provedení té opéry, myslím že tam už p. Ostrčil bude.[8]Moc Vás zdravím a na shledání se těším, teď už to uteče, jenom aby bylo trochu hezký u nás abych to trochu užil. Mamince vezu ty věci co chtěla,[9]a také něco od Charlotty,[10]Piŝte mi už teď na adresu Stáňovu.[11](Wintrova ul. 19. Praha. Bubeneč.) dostanu to v Praze. 

Srdečně Vás zdravím

Váš Bohouŝ.

[1]Pravděpodobně se nejedná předchozí pohlednici CBM, PBM Kr 633.

[2]Ze Salzburgu BM odjel 23. 8. 1931 k přátelům do Hluboké, kde se před cestou do Poličky ještě několik dnů zdržel, zatímco Charlotte se již o den dříve, t.j. 22. 8. 1931, sama vrátila ze Salzburgu zpět do Paříže (Mihule 2017, s. 186).

[3]U Jaromíra Pečírky (1891-1966), historika a kritika výtvarného umění (i hudby) a jeho manželky Anny Pečírkové (1894-1983), pěvkyně a pedagožky, strávil následně BM několik dní v jejich sídle na Hluboké (Mihule 2017, s. 186).

[4]BM má na mysli Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, který toho roku v létě dokončil (Halbreich 2007, 320; CBM, PBM Kr 45). Do skladatelské soutěže pořádané Jubilejní nadací Bedřicha Smetany však v tom roce poslal Serenádu pro komorní orchestr, H 199, jak se o tom zmiňuje v dopise Janu Kuncovi odeslaném z Paříže 18. 10. 1931 (IBM, KunJ 1931-10-18). Cenu Jubilejní nadace však v roce 1931 nezískal (Jubilejní nadace Bedřicha Smetany. Český hudební slovník osob a institucí [online], [cit. 9. 8. 2018], http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2379).

[5]O nutnosti zubařského zákroku se BM zmiňuje opakovaně i v následujících dopisech rodině, kdy již píše o trhání zubů a v této souvislosti zmiňuje pražského zubaře MUDr. Janzu (CBM, PBM Kr 48, 50, 52, 54). Razantnějšího zákroku se BM dočkal až v září v Praze (CBM, PBM Kr 55).

[6]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[7]Vydavatelství Schott Music GmbH & Co. požádalo BM o zaslání rukopisu Českých říkadel, H 209 (IBM, SM 1931-08-06), k vydání však nedošlo, neboť český text se německému vydavateli jevil jako nepřeložitelný (IBM, SM 1931-12-08). 

[8]Navzdory přání a značnému úsilí BM se opera Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, svého prvního provedení nedočkala ani v Městské opeře v Charlottenburgu (Mihule 2017, s. 169-170), ani v Paříži (CBM, PBM 37, 47), ba ani v Národním divadle v Praze, kde byl ředitelem opery v té době Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent. Její premiéra se uskutečnila až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).

[9]V dopise rodině do Poličky dne 31. 7. 1931 (CBM, PBM Kr 50) BM slibuje: „Ty věci kapky a pastilky přivezu sebou […]“.

[10]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[11]Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.