Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání10.06.1931
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 46
Signatura v IBMMar 1931-06-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZ Poličky dostal gratulaci od sportovního klubu. Honzíček by měl napsat, aby ho zastihl v Paříži. Byl na Výstavě, je to krásné, ale také únavné. Přistoupil na Schottovy podmínky, ten mu v případě úspěchu slibuje stálou smlouvu. Po Serenádě se ptá řada dirigentů, mj. Golchman, Kusevickij a Talich. Pracuje na kvartetu s orchestrem pro soubor Pro Arte. Bagarre měla v Itálii úspěch. Zmiňuje se o "poprasku" kolem Hábovy opery. Trio mělo velký úspěch v Paříži, "každý mi tu prorokuje velkou budoucnost".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 10./6 1931.

Drazí,

dopis jsem dostal, a také Fanoušovi jsem psal.[1]Z Poličky jsem dostal gratulaci od sportovního klubu,[2]Honzíček mi dosud nepsal a budete-li ho vidêt tak mu řeknete aby mi napsal, abychtřeba by přijel a já bych nebyl v Paříži.[3]Byl jsem na Výstavě, je to opravdu krásné a zvláŝtě večer při tom osvětlení je to úplná pohádka,[4]ale je to také hrozně únavné, než se tam člověk dostane, je to daleko, a zpět teprve, těch lidí, to nemáte ani představu co je to za nával, bylo tam za 14 dní asi 4 miliony lidí, poŝlu Vám nějaké pohledy. Čechů je tady plno ale naznámého jsem dosud neviděl, jezdí sem celá města. Schottovi jsem odpověděl ẑe přistupuji na jeho podmínky a on mi píše že mi udělá velikou reklamu a že když to bude mít úspěch, že bude rád když si mne zajístí lepstálou smlouvou.[5]Také se uẑ po té Serenadě ptá mnoho dirigentŭ. Bude to hrát v Americe 

jeden mladý dirigent Golchman[6]po celém tournée. Také p. Koussevitzký sio ni žádá[7]a Talich ji chce pro Stockholm a Londýn. Filharmonié v Praze také.[8]Tak myslím že Schott se bude nutit. Píŝu teď kvartett s orchestrem, žádal mě o něho belgický kvartett „Pro Arte“ je to nejlepší sdružení světové, zavazují se hráti to na celém tourée to je po celém světe.[9]Bagarre hráli také v Peŝti a v Brně snad také ale nevím o tom nic. V Italii měl velký úspěch.[10]Teď se dělá s tou Hábovou operou velký poprask u nás[11]ale píší to samí jeho kamarádi. „Trio“[12]mělo veliký úspěch, museli opakovat poslední větu, a každý mi tu prorokuje velkou budoucnost, jen aby se to splnilo, já myslím že ano. To je asi vŝechno. Je tu krásně, teplo a tak to lépe utíká. Charlotte[13]Vás moc pozdravuje a já také. S tím pianem, to už vidím že to nebude dříve až budu doma,[14]to je ostatně jedno. Zde už se to začíná vŝechno rozjíẑdět na dovolenou ale zase přijíždí spousty cizinců na výstavu. Piŝte co je u Vás moc Vás zdravím

Váŝ Bohouŝ.

Věcné poznámky k DP

[1]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 40, 41, 42, 45, 51, 58, 60, 61, 79). V dopisech ze dne 17. a 19. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 40 a 41) žádal BM rodinu v Poličce o zaslání bratrovy adresy.

[2]19. 5. 1931 byl BM Českou akademií věd a umění jmenován řádným členem IV. třídy (Maýrová 2000, s. 43). Gratulace se pravděpodobně týkala této události. Předsedou sportovního klubu v Poličce v letech 1925-1935 byl poličský architekt Bohuslav Šmíd (1895-1982), přítel BM (soukromý archiv rodiny Šmídovy).

[3]Pravděpodobně se jedná o plánovanou návštěvu poličských přátel Františka (Fráni) Janele (1882-1969)a jeho bratra Jana (Honzíčka) Janelev Paříži u příležitosti Exposition coloniale internationale Paris, o které se BM zmiňuje i v dalších dopisech rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 43, 44, 47).

[4]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců. 

[5]Smlouva s vydavatelství Schott Music GmbH & Co. byla z Mohuče odeslána 30. 5. 1931 (IBM, SM 1931-05-30) a BM ji nazpět posílá již parafovanou v dopise ze dne 4. 6. 1931 (IBM, SM 1931-06-04). Smlouva se týkala vydání Serenády pro komorní orchestr,H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, v tomto vydavatelství tiskem ještě v témže roce 1931. Honorář činil 5000 franků. Zároveň vydavatelství slibuje vydávat po dobu tří let nejméně dvě díla BM ročně a respektuje skutečnost, že BM bude svá díla nabízet i jiným vydavatelům (IBM, SM 1931-05-30).

[6]Vladimir Golschmann (1893-1972), francouzský dirigent působící v USA.

[7]Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA, v té době dirigent Boston Symphony Orchestra. Bezprostředně po premiéře Serenádypro komorní orchestr,H 199, BM sděluje rodině do Poličky: “Věnoval jsem tu Serenadu p. Rousselovi, měl velkou radost a dopíše také p. Koussevitzkému, aby to zase provedl v Americe.“(14. 4. 1931, CBM, PBM Kr 40). O zaslání partitury Serenády pro komorní orchestr,H 199, tomuto dirigentovi se BM zmiňuje i v korespondenci s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. (IBM, SM 1931-04-26; SM 1931-06-04; SM 1931-12-08).

[8]Dirigent Václav Talich (1883-1961) působil v sezónách 1931-1933 jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu. Byla to jeho osobní reakce na nevstřícné podmínky, kterých se mu v Praze dostávalo. K rozhodnutí odejít do zahraničí mu BM gratuloval v dopise ze dne 3. 1. 1931 (Kuna 1970, s. 225-226). Česká filharmonie ještě s dirigentem Talichem uvedla Serenádu pro komorní orchestr,H 199, na svých koncertech v Přelouči (8. 9.), Pardubicích (9. 9.), Náchodě (10. 9.), Trutnově (11. 9.), Jičíně (12. 9.), Novém Bydžově (13. 9.), Jaroměři (14. 9.), Dvoře Králové nad Labem (15. 9.) a v Turnově (16. 9.) (Kuna 1970, s. 246). Koncertu ve velkém sále hotelu Grand v Pardubicích na začátku září pak byl BM přítomen i se svou matkou a sestrou (Martinů, Ch. 2003, s. 45).

[9]Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, H 207, BM dedikoval významnému belgickému souboru Pro Arte Quartet. Dokončil jej v létě roku 1931 (Halbreich 2007, s. 320; CBM, PBM Kr 47).

[10]Skladbu La Bagarre, H 155, měla na květnovém turné po jižní Evropě (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko) ve svém programu Česká filharmonie řízená dirigentem Václavem Talichem (1883-1961) (CBM, PBM Kr 37, 43, 44).

[11]Alois Hába (1893-1973), český hudební skladatel. Jedná se o provedení jeho opery Matka, op. 35, na hudebním festivalu v Mnichově (17. 5. 1931).

[12]Zřejmě se jedná o uvedení Klavírního tria č. 1(Cinq pièces brèves),H 193, v Paříži. V dopise rodině do Poličky ze dne 31. 5. 1931 (CBM, PBM Kr 45) BM upřesňuje, že to bude na koncertě v pátek 5. 6. 1931.

[13]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[14]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37, 39), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 599 (záznam 1 / 0)
další »