Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odesláníROMA, 20.21, 26 - II, 57
Datum odeslání26.02.1957
PříjemceZouhar, Zdeněk
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíBrno
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie od Víta Zouhara, 03/2014
Předchozí vlastník
Současný vlastník- v soukromém vlastnictví -
Signatura současného vlastníkaBM 22
Signatura v IBMZou 1957-02-26
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů nechtěl Zdeňku Zouharovi opravovat jeho soupis skladeb pro sborník, ale chtěl jen, aby byl soupis co možná kompletní a aby nebyl zmatený, proto upozorňuje na konfusní překlady názvů skladeb a data kompozic. BM děkuje za předání partitur ZBOJNICKÝCH PÍSNÍ II sboru Moravských učitelů. BM ztratil při stěhování mnoho adres, mezi nimi adresu sboru Moravan, kterému by rád poslal HORU TŘÍ SVĚTEL, ačkoli myslel, že náboženské věci nejsou v Československu příliš oceňovány. Taneční provedení OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK BM schvaluje. BM se rozešel s Boosey & Hawkes a o MIRANDOLINĚ nic neví, ale bude se informovat. BM má teď práci s novou operou [ŘECKÉ PAŠIJE]. BM neví, zda může držet premiéru ZBOJNICKÝCH PÍSNÍ II pro Moravské učitele, budou-li skladbu hrát až na podzim - má další zájemce o provedení v Holandsku. BM doufá, že uslyší v radiu POLNÍ MŠI, ZZ mu má napsat datum a čas vysílání. Z Prahy konečně poslali nahrávky OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK.
Diplomatický přepis dopisu

Únor 26. 57.

 

Milý příteli:                                                                                              

Máte úplně pravdu, s tou poštou je to zoufalé, když napíšu do New Yorku tedy i můj dopis i odpověď je zde dříve než zde pár kilometrů od Říma.

Musím vás vyvést z omylu, já jsem nechtěl korrigovat ani opravovat ten seznam pro Sborník, myslel jsem jen když už se to dělá aby to bylo pokud možno úplné, hlavně mi tam vadily ty překlady názvu skladeb, které jsou jen tak přibližně počeštěné, jako Franceskovy Fresky, ač je titul Fresky od Piero della Francesca[1] a jiné. Také ty sborové věci jsou hodně konfusně přeložené tak z toho může býti jen zmatek. Ale jinak jsem vám nechtěl nic vyčítati já vím že je to práce velká a těžká a vím že to uděláte ku svému i mému uspokojení. Též co se týče dat, myslím že důležitější bylo datum napsání díla a ne jeho vydání. Že se u nás vůbec nic nevydalo tiskem (až do poslední doby) není ovšem moje vina,[2] ty komposice zde byly ale ovšem bylo nutno tisknout skladby „hlubší“ a nebo kamarádů, které stejně leží ve skladišti.[3] Dost mi vadí ta stránka těch malých a bezvýznamných skladeb, z nichž už možná z mnohých existuje jenom titul, tak to vám vzalo hodně místa. Ale nic si nedělejte z mých poznámek a zařiďte jak sám uznáte, chápu že jsou v tom těžkosti.

Děkuji vám za odevzdání sboru Moravským učitelům[4], dosud nemám od nich dopis a prosím vás, abych znova nemusel psát ty svoje indikace, které jsem psal vám, co se provedení týče tak jim to také sdělte, ač oni to vědí asi lépe než já. A nezlobte se že jsem to poslal na vás, já jsem při stěhování zasel mnoho adres a nemohu je najít, Moravští byli mezi nimi, rovněž i Moravan od nichž mám dopis, ale obálku se známkou mi někdo stopil. A tu bych také potřeboval protože bych jim chtěl tu Horu tří světel dáti,[5] ale musím udělat překlad (je to anglicky).[6] Také jsem váhal protože jsem myslel že ty náboženské věci[7] nejsou u nás zvláště oceňovány a ani jsem nevěřil že provedou Mši[8], také k vůli tomu. Tak jim řekněte ať mi napíšou, na koho poslat partituru, (Moravan.)[9]

Co se tanečního provedení Studánek týče, myslím že je možné, nejsem ovšem tanečník a nevím, jak by to chtěla dělat[10]. O Locandieře[11] nevím nic, co se s tím děje jak víte rozešel jsem se s Boosey Hawkes[12] a teď mám tu novou operu o kterou se musím starat,[13] ale informuji se. Myslím, že není ještě material.

Co se Moravských týče, nevím buduli jim moci, jak jsem chtěl, zachránit první provedení jestli to budou dělat až na podzim, protože se o to hlásí i jiné sbory, z Holandska také. [14]

Doufám, že chytíme Polní Mši[15], nechte mi sdělit datum a hodinu protože v našich programech je Praha jenom krátce uvedena a tak nevím co se hraje. Konečně KONEČNĚ se rozhodli v Praze mi poslat ty disky[16] Studánek.[17]

 

Doufám že vás chřipka už opustila a přeji vám vše nejlepší.

Srdečně váš      

B. Martinů

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] Orchestrální skladba Fresky Piera della Francesca, H. 352 je v seznamu uvedena: "Fresky P. della Francesca" (Zouhar 1957, s. 147)

[2] Většina skladeb Bohuslava Martinů byla vydaná u nakladatelů v Kasselu, Londýně, Mohuči, New Yorku a Paříži. V roce 1945 připravil návrh na převod svých práv na případnou nově vzniklou "státní, nebo soukromou edici hudební" po skončení II. světové války v Československu. (Martinů, Bohuslav: Návrh, in: Martinů 1966, s. 201)  Tento záměr se však neuskutečnil.  V letech 1946-1951 vyšlo v Praze zejména díky Karlu Šebánkovi několik komorních skladeb (Serenáda č. 3, H. 218. Praha: Melantrich 1949; Ronda, H. 200. Praha: Orbis 1950; Smyčcový kvartet č. 6, H. 312. Praha: Orbis 1950), koncertantní kompozice (Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293. Praha: Melantrich 1948,  Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H. 232. Praha: Melantrich 1949),  orchestrální díla (Památník Lidicím, H. 296. Praha: Melantrich 1946), vokálně instrumentální skladby (Polní mše,  H. 279. Praha: Melantrich 1947; Nový špalíček, H. 288;  Písničky na jednu stránku, H. 294; Písničky na dvě stránky, H. 302; Praha: Melantrich 1948 ad.) a balet Špalíček, H. 214. (Praha: Orbis 1951). V roce 1956 pražský SNKLHU vydal kantátu Otvírání studánek, H. 354 a 1957 Sonátu č. 3 pro violoncello a klavír, H. 340. Český hudební fond získal práva mj. na cyklus Kytice, H. 260, Half Time, H. 142 ad.

[3] Mnohem razantněji reagoval na situaci v Československu v dopise sestře Marii na jaře roku 1951: "Prozatím nevidím že by u nás bylo tolik českých skladatelů aby mne nahradili, jsou to jenom diletanti, kteří se hledí sami udržet nad vodou, ale ne pro jejich komposice nýbrž aby vypadali pěkně a jsou také asi u žlabu, tak si toho hledí." (Dopis duben 1951, archiv PBM Kr 409.)

[4] Zbojnické písně II , H. 361, dedikované Pěveckému sdružení moravských učitelů.

[5] Kantáta Hora tří světel, H. 349 z roku 1954 je věnována sboru Die Haghe Sanghers, který ji premiéroval 3. října 1955 v Bernu. Skladatel má na mysli první provedení v Československu. Akademický sbor Moravan kantátu provedl 1. prosince 1957 v Praze.

[6] Martinů kantátu původně nazval Mount of Three Lights. Pro Akademický sbor Moravan Martinů přeložil původní anglický text. Viz autograf v pozůstalosti dr. Vladimíra Telce. Podrobněji zde také poznámky k dopisu z 11. března 1956.

[7] Na ateistické proklamace v tehdejším Československu Martinů reagoval také v dopise Karlu Šebánkovi:  "(…) jaký je u nás pohled na ty náboženské věci, jako je i ta nová Romance od Bureše. Neposílal jsem tu Horu tří světel neboť jsem měl dojem že tyto náměty u nás nejsou v módě myslím že i ta Polní mše je strkána zpět pro tuto příčinu."  (Dopis 3. února 1957, archiv PBM.)

[8] Kantátu Polní mše, H. 279 provedla Státní filharmonie v Brně v nastudování Břetislava Bakaly společně s mužským sborem Moravan 13. a 14. března 1957 v Brně.

[9] Martinů partituru poslal o dva měsíce později a Vladimíru Telcovi napsal: "Myslím, že jsem vám už dávno slíbil Horu Tří Světel a důvod že jsem ji neposlal je, že jsem slyšel že u nás díla tohoto druhu, to jest náboženská, nejsou právě výtána." (Dopis 16. dubna 1957, archiv Jiřiny Telcové, archiv NBM.) 

[10] První verzi baletní inscenace kantáty uvedla 27. května 1966 pražská Laterna Magica v režii Alfréda Radoka a choreografii Zory Šemberové. Podrobněji k této inscenaci  Korte 2003.

[11] Carlo Goldoni: La locandiera, původní název komedie, podle níž Martinů vytvořil libreto a komickou operu Mirandolina, H. 346.

[12] Skladatel zde vypustil znak „&“. Karlu Šebánkovi oznámil ukončení smlouvy s nakladatelstvím Boosey and Hawkes 17. ledna 1956. (Srov. zde poznámku k dopisu z  25. června 1956.)

[13] K opeře Řecké pašije, H. 372 Martinů sděloval Karlu Novákovi: "Já zde pracuji klidně protože v Akademii vlastně nemám co dělat a tak kutím tu operu ale ta bude také pro ty staré instinkty které v ostatním světě nějak ne CHTĚJÍ vymříti ani ve mne ne, je to dřina ale už se blížím ku konci." (Dopis 24. prosince 1956, archiv PBM.)

[14] O měsíc později psal skladatel i Miloši Šafránkovi už roztrpčeně: "[...] lituji že nepoznáte ten druhý cyklus pro Moravské, kteří jak mi bylo sděleno mají příliš mnoho práce a tak je připraví na podzim což ovšem není doba pro zbojnické písně, ty potřebují slunce. Obyčejně nejsem tak docela zvyklý čekat na premiéru dlouho a beztak mně už o ně žádají  ti naši slavní Holanďani, [...] tak nevím buduli držeti první provedení pro Moravské [...]. Já jsem měl a mám také hodně práce a přece jsem našel  čas pro ně." (Dopis 26. března 1957, archiv PBM.) A  po dvou týdnech jen dodal: "Na první provedení Moravských nečekám a poslal jsem partituru do Holandska mým pěvcům, kteří to s radostí kvitovali. Tu Horu tří světel posílám Moravanu do Brna. A Venhoda s ní může disponovat později, jak píšeš na podzim." (Dopis 17. dubna 1957, archiv PBM.) Druhou pětici Zbojnických písní  H. 361 premiéroval sbor Pěveckého sdružení moravských učitelů pod vedením Jana Šoupala 19. října 1957 v Brně (srov. např. Steinmetz 1997, s. 92).

[15] Patrně se jedná o vysílání záznamu koncertu Státní filharmonie Brno a mužského sboru Moravan z 14. března 1957.

[16] V roce 1955 vydalo Pražské vydavatelství Supraphon nahrávku kantáty Otvírání studánek, H. 354 na dvou gramofonových deskách (DV 5395, DV 5778) v nastudování Jana Kühna, Kühnova dětského sboru a Komorního sboru Českého pěveckého sboru.

[17] Sourozencům do Poličky o tom psal: "Hráli jsme studánky u Vaňků, byla tam party pro Rudy a všechny byli moc dojati p. Vaněk až plakal a Rudy byl nadšen." (Dopis, 18. února 1957, archiv PBM.) A Miloslavu Burešovi sděloval: "Teď jsme měli Studánky které lidi rozněžnili a rozplakali, my jsme je zde hráli ve společnosti českých přátel, byl tu též Firkušný a účinek byl i s gramofonem tentýž." (Dopis 10. března 1957, archiv PBM.)

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek2
Poznámkapřiložena obálka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Lokace jako předmět
New York
Praha
Řím
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4704 (záznam 1 / 0)
další »