| Diplomatický přepis dopisu | Obálka [NICE R.P ALPES MMES/20H30/13 9/1958]
Sept. 13 8
Mily Karle:
Moc jsi se polepšil,to je asi tim ze starim se stavas moudrejsi.Ostatne ja take ale jeste cekam az budud starsi. Tvoje kapitola o Bosey je uplne spravna myslim ze maji ode vseho jeden material. Ten Polsky dirigent hlasil v Parizi ctvrtou ale pak hral Novosvetskou, nebyl material.[1] Kdyz jsem prijel sem tak se zenu do Radia kde je hlasena Toccata ale nehrali ji, neby material.Ale co s nimi mohu delat. Vynadat jim to mne neuspokojuje.Rothovi to napisu ale myslim ze on toho ma taky přes hlavu.[2] Tak mne to prestava uz bavit.S tim klav. koncertem to same oni rikaji ze ho mas ty a ty rikas opak.Jak se vratim tak ti poslu ten treti,partituru i hlasy , tech měli nejak vice.[3]
S Alkorem nemam co delat ale jsem rad ze jsi mne upozornil.[4]
Tu Suitu ze Spalicku neznam a nikdy jsem ji nevidel; Kdysi hrali nejakou upravu od Provazníka,[5] je to ta sama? Ta dobra nebyla[6]
Napis mi so se ustavilo pri Svazu Sklad, ten Pantom a jakou ma funkci;[7] Ze Svazu nemam odpved. na moje dotazy.
Jenom prosim te mi nic neposilejte sem[8], pckej az se vratim doSvycarska, to jest 1.prosince.[9]
Mysml Myslim ze s s Filharmoni[10] zase minu my budeme v Baselu asu 20teho ale jen na pa par dni.[11] mam tu nemoznou starou machinu tak si chyby musis opravit.[12]
Dufam ze jsi se zbavil te rymy a ze jsi nacerpal novych sil ktere jsou k tvemu zamestnani nutne a potrebne.[13]
S Juliettou se to zase coura.[14]
OErismanovi nevim nic,az se vratím,[15]
Nazdar Bohouš[16]
Adresa na obálce![17]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Má na mysli jugoslávského dirigenta Živojina Zdravkoviće, který měl v Paříži uvést Martinů Symfonii č. 4, H 305 (srov. dopis CBM, PBM Kkš 1045).
[2] Ernst Roth z vydavatelství Boosey & Hawkes, s nímž Martinů vždy vyřizoval své záležitosti a na nějž si skladatele opakovaně stěžuje v korespondenci s K. Šebánkem.
[3] K problémům ohledně Koncertu pro klavír a orchestr č. 2, H 237, a Koncertu pro klavír a orchestr č. 3, H 316, viz rozsáhlou poznámku v předchozím dopise.
[4] Šebánek celou zamotanou situaci dovysvětluje skladateli v dopise z 2. ledna 1959: „Mirandolina – vzhledem k tomu, že jsi dosud neobdržel od Dilia žádné zprávy, vyjednáváš s Národním divadlem přímo, mým prostřednictvím, Až to bude hotové, teprve dostane vše Dilia na vědomí. A je tato alternativa – buď operu dostane Dilia, kterou pro Německo a Švýcary zastupuje Alkor /Bärenreiter/ a klav. výtah i materiál budou pořízeny u nás anebo ji dáš po provedeních v ČSR k disposici Alkoru, který vydá potřebné a pro ČSR by vše zastupovala Dilia. Já bych se přimlouval za tu první alternativu. Dobře si vše promysli a zbytečně se s Alkorem neukvap, to má čas! Takto obdržíš celé tantiémy přímo a nebudeš se muset s nikým dělit a bude v tom případě na programu Národního divadla během festivalu, což bude mít také pravděpodobný vliv na provedení i jinde. Mimo to celá věc bude míti za následek, že N.D. u Tebe pravděpodobně objedná pro sebe operu /to je v plánu a sděluji Ti to velmi důvěrně/.Ředitel N.D. Jan Seidel je také předsedou rady nakladatelství Panton, které Ti vydávat všechno ostatní. Nár. divadlo Ti odesílá nyní dopis, na který jim odpověz obratem, abych já měl již jistotu, že s ním vyjednáváš přímo.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).
[5] Český hudební skladatel Anatol Provazník (1887–1950).
[6] Stejnou suitu zmiňuje Martinů také v dopise Šafránkovi z 11. července 1958: „Suitu ze Spalicku jsem nedelal ja, nýbrž myslim Provaznik, který za to pobiral asi tantiémy a neudelal nic jiného nez to vzal z Materialu vždy odkud a kam.“ (CBM, PBM Kmš 879).
[7] Panton vzniká v roce 1958 jako nakladatelství Svazu československých skladatelů.
[8] Martinů se nachází v Nice, odkud nechce cestovat s většími balíky not, které mu jsou často (i přes jeho opakované protesty) z Československa zasílány.
[9] Martinů však musel změnit své plány ze zdravotních důvodů. Proto musí již 8. listopadu 1958 odletět z Nice do Basileje, kde mu jsou 14. listopadu 1958 operovány žaludeční vředy (srov. Mihule, 2017, s. 487).
[10] Martinů již v předchozím dopise (CBM, PBM Kkš 1045) zmiňuje možnost podzimního setkání s Karlem Ančerlem během zájezdu České filharmonie do Švýcarska. Tento orchestr podnikl v roce 1958 zájezdy do Vídně, Salzburgu a Linze (červen), v červenci pak do Belgie, poté následovalo do té nevídané turné, během něhož od září do prosince 1958 navštívila Česká filharmonie Nový Zéland, Austrálii, Japonsko, Čínu, Indii a SSSR (srov. Holzknecht, 1963, s. 153–158).
[11] J. Mihule upřesňuje termín skladatelova pobytu na Schönenbergu na 21. až 26. října 1958 (Mihule, 2017, s. 487).
[12] Na psací stroj si skladatel stěžuje také o týden dříve v dopise do Poličky: „Ta machina co jsem si vypujcil je jiná než co mám a tak nejsem zvyklý a bude to plne chyb/.“ (CBM, PBM Kr 609).
[13] Jak se dozvídáme ze Šebánkova dopisu do Poličky, měl K. Šebánek po návratu z dovolené „tu bezvadnou chřipku“, proto se omlouvá za zpoždění s odpověďmi na jejich dva dopisy (dopis ze 4. října 1958, CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).
[14] O strastiplné cestě opery Juliette, H 253, k premiéře se dozvídáme nejenom z korespondence Martinů se Šebánkem, nýbrž ji dobře vystihuje dopis J. Jenische, dramaturga Hessisches Stadttheater Wiesbaden, který skladateli 16. prosince 1958 sděluje: „Herr Intendant Dr.Schramm bat mich, Ihnen noch mitzuteilen, daß er sich freut, nach 6-jährigem Bemühen Ihre Oper herausbringen zu können. Er hofft, Sie aus diesem Anlaß bei der Premiere am 26.Januar in Wiesbaden begrüßen zu können.“ („Pan intendant dr. Schramm mě poprosil, aby Vám sdělil, jak je potěšen, že může po 6-letém úsilí uvést Vaši operu. Doufá, že Vás u příležitosti premiéry, která bude 26. ledna, bude moci pozdravit ve Wiesbadenu.“) (CBM, PBM Kd 114).
[15] Martinů zmiňuje Hanse Erismanna již v minulém dopise (srov. CBM, PBM Kkš 1045).
[16] Podpis, opravy a podtržení tmavě modrým (téměř čeným) inkoustem rukou B. Martinů.
[17] Věta dopsaná na levém okraji rukou B. Martinů tmavě modrým, téměř černým inkoustem.
|