Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání07.11.1950
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 405
Signatura v IBMMar 1950-11-07
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahRád by jim uvolnil větší sumu z peněz z honorářů, které má v Praze, ale "myslím, že s tím budete mít větší starosti než kdybyste je neměli"; Šebánek sdělil, že zařídil, aby z OSA poslali do Poličky 100 tisíc korun; byl by raději, kdyby ty peníze šly z částky, kterou má v Melantrichu; v Kanadském rozhlasu dávali Veselohru na mostě; uvede ji Mannesova škola (28.5.1951), vysílal ji římský rozhlas, žádají ji v Holandsku a Norsku; Firkušný hrál "ten nový klavírní koncert" (č. 3) v Bostonu, příští týden jej hraje "zde"; v Kalifornii byla premiéra nové skladby (Sinfonietta La Jolla, 13.8.1950, The Musical Arts Orchestra, Nikolai Sokoloff), "Sinfonia" bude provedena v lednu v Paříži a v Londýně; dostal objednávku na koncert pro 2 housle a orchestr (premiéra 14.1.1951, Gerald a Wilfred Beal - The Beal Twins, Dallas Symphony Orchestra); hodně se zpívají jeho nové sbory "a píšu ještě nové"; Kanada bude vysílat na KV Veselohru do Evropy; Kubelík připravuje v Chicagu jeho šedesátiny; 4. a 5. symfonie vyšla v Londýně tiskem (Boosey&Hawkes); do Princetonu jezdí jen na jeden den v týdnu; ať napíší, jaké holicí potřeby bratr potřebuje.
Diplomatický přepis dopisu

 [New York] November 7. 1950

Drazi;

Dnes dopisuji muj posledni dopis,[1] nemel jsem moc casu a tak vam pisi dnes obsirneji. Psal jsem nasemu priteli[2] a snad od neho dostanete nejake zpravy, ja sam se v tom moc nevyznam, myslim ze to je pro neho dost tezke v danne situaci a on sam mi pise v kazdem dopise neco jineho, tak nevim co si z toho vybrat nebo jak tomu rozumet. Take dosel dopis od jineho pritele ktery byl u vas pred casem,[3] poslal zase nejake krajky a take dlouhy dopis ohledne penez ktere mam ulozene v Praze. Ja myslim ze jsme o to mto subjektu uz vymenili dopisy a ze jsem vam sdelil muj nazor na celou vec.[4] Nemyslete, ja vim, ze to nemyslite, že vam snad ty penize nechci povolit, jak vite ze jsem psal kdykoliv potrebujete abyste pozadali vite koho.[5] Ja dobre nevim zdali vam to vubec povoli poslat vetsi sumu, kterou bych vam milerad uvolnil, myslim ze s tim budete miti vetsi starosti nez kdybyste je nemeli. Nas pritel mi psal ze zaridil aby vam poslali sto tisic z Ochranneho Sdruzeni[6] abyste byli zajisteni na nejaky cas, kdyby se neco stalo. Byl bych byval radsi kdyby to byl poslal z penez jez jsou v Melantrichu[7] protoze ze Sdruzeni bych mel malou moznost je dostat casem sem. ale jak se zda z vaseho dopisu nic se nestalo. je zde jeden znamy ktery je v te same posici a vydelava penize u nas a vse co mu povoli je penize na dane a na pojistky co ma jestě v praze ale nedovoli mu je poslati jeho matce,[8] tak nevim jak se to podari nasemu priteli, zadal jsem ho casto aby mi poslal adresy lidi kteri ted o veci rozhoduji, je to vsechno zmenene a pozadal bych je direktne sam, ale on chce vse delat sam, mozna ze mi o tom nechce psati, tak snad by to mohl napsat vam a vy byste mi sdelili, co v cele veci se da delat, to vite ze vam to milerad zaridim vzdyt ty penize jsou beztak pro mne ztracene a tak at z nich neco uzijete.Je mozna ze se jednou situace zlepsi,ac to nevypada ale jsou urcite momenty, kdy se zda ze se velci pani nejak dohodnou. Tak mi napiste co myslite ze by bylo nejlepe udelat, to vite ja zde o tom moc nevim.

O mne asi nic nevite z nasich novin, tak vam musim napsat co se vsechno hralo. V Kanade davali comedii na moste[9] v radiu v angl. preklade[10] a zde ji provede ta skola co tam ucim, Mannes,[11] take ji davalo radio v Rime a zadaji v Holandsku a Norvezz Firkusny hral ten novy Klav. koncert v Bostonu[12] a pristi tyden jej hraje zde. Mel jsem premieru v Californii nove skladby,[13] Sinfonia[14] bude provedena v lednu v Parizi a v Londyne jednim z mych zaku z Tanglewoodu.[15] Take jsem dostal objednavku pro koncert pro dvoje housle a orchestr, jsou zde dvojcata, bajecni houslist bude to poprve v Texasu[16] a maji hodne nabidek pro dalsi privedeni.

Moje nove sbory[17] se hodne zpivaji a pisu jeste nove.[18] Take uz se to trochu hnulo s diskama,[19] mam jich uz nekolik natoceno a casto se zde pres radio vysilaji. Kanada bude take vysilati Comedii na moste do Evropy na kratkych vlnach.[20] Kubelik[21] take pripravuje v Chicagu moje 60tiny[22] jinak jsem casto na programu s mensimi vecmi komornimi jako trio,[23] skoda ze je nemuzete slyseti jsou to vse novejsi veci, které se u nas nemohou koupit. Moje 4ta a 5ta symfonie vysla v londyne tiskem.[24] Nevim zdali jsem vam psal ze Ralph Hawkes, muj nakladatel nahle zemrel, neco se srdcem, mluvil jsem s nim den pred jeho smrti a vubec zadne znamky nebylo videt a rano byl mrtev, nevim kdo to ted povede.[25] Do Princetonu jezdim letos jenom na jeden den a mam moc mile zaky, maji mne tam radi.[26]

Tak to je tak vse na co si mohu prave vzpomenouti, myslim ze vam Charlie[27] obcas podava zpravy co se deje.

nechavam ji misto chce vam pripsat. Napiste co Fanous[28] potrebuje pro holeni, asi vsechno, pristrojek na holeni, holici mydlo a giletky ?

Mnoho na vas vzpominam a zdravim, zase se blizi nove vanoce ale dosud zde zima nebyla jenom asi tri dny.

Srdecne vas

Bohous.

 

Ma chère Marienka.

il y a déjà quelques jours que je voulais vous écrire, mais je travaille beaucoup en ce moment, je vais toute la journée à l’atelier, et le soir, j’apporte le travaille à la maison, cela va durer encore quelques semaines, j’espère que pour vous ça va, c’est la triste saison pour vous maintenant. Il [y] a deux jours, nous avons fêté notre 25ième anniversaire de notre rencontre, c’est déjà un bout de temps et je donnerais beaucoup pour revivre cet heureux temps. J’espère que vous aurez bientôt le colis pour Fanus, je vais vous faire un autre bientôt.

Pour ce soir, je termine, ma bien chère, en vous envoyant toutes mes pensées les plus affectueuses, que vous partagerez avec Fanus et Jindricka.

Bien sincèrement votre

            Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko,[29]

už pár dní Vám chci napsat, ale mnoho teď pracuji, celé dny trávím v dílně a večer si nesu práci domů, takhle to bude ještě pár týdnů,[30] doufám, že u Vás je vše v pořádku, pro Vás teď nastalo chmurné období. Před dvěma dny jsme oslavili 25. výročí našeho seznámení,[31] to už je nějaký ten pátek a dala bych nevím co, abych ten šťastný čas prožila znovu. Doufám, že brzy dostanete ten balík poslaný Fanoušovi,[32] připravím pro Vás brzy další.

Dnes večer už budu, moje milá, končit a vysílám Vám ty nejsrdečnější pozdravy, o něž se podělte s Fanoušem a Jindřiškou.[33]

Vaše oddaná

            Charlotte Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] BM má pravděpodobně na mysli sdělení informací, které již nestačil vepsat do předchozího dopisu rodině do Poličky ze dne 29. 10. 1950 (PBM Kr 404).

[2] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož řízení se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010).

„Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto Vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 108-109, PBM Kr 433.)

[3] V dopise rodině do Poičky ze dne 14. 9. 1950 (PBM Kr 403) se BM zmiňuje o p. Dudákovi: „[…] take jsem dostal moc krasny dopis od p. Dudaka, ktery vas potkal u Marusky a poslal v dopise tu peknou krajku pro Charlie, musim mu odepsat.“

[4] Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka a dalších přátel se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR. Nebylo to však bez problémů.

[5] Karel Šebánek.

[6] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (založen v roce 1919). Podle dopisu BM rodině do Poličky ze dne 18. 11. 1951 (PBM Kr 420) vyplatil OSA skladatelově rodině v Poličce v roce 1950 blíže nespecifikovanou částku.

[7] S nakladatelstvím Melantrich pojila BM smlouva na vydávání jeho děl tiskem. Toto nakladatelství však stejně jako další soukromá nakladatelství v roce 1949 zaniká, resp. všechna jsou zestátněna a sloučena v národní hudební vydavatelství Orbis.

[8] Pravděpodobně jde o Karla Boleslava Jiráka (1891-1972), českého hudebního skladatele, pedagoga a dirigenta, který po roce 1948 emigroval do USA, kde dál komponoval a pedagogicky působil na Musical College of Roosevelt University v Chicagu. Ve stejné situaci se však nacházel i Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM a celá řada našich umělců žijících v západní cizině.

[9] Veselohra na mostě, H 247.

[10] Autorem anglických překladů Veselohry na mostě H 247, a Julietty H 253, je Walter Schmolka.

[11] Veselohra na mostě, H 247, byla v USA poprvé scénicky nastudována a v New Yorku s úspěchem provedena operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951 (Popelka 1996, s. 121). V dopise rodině do Poličky ze dne 25. 7. 1951 (PBM Kr 415) BM zmiňuje i její provedení na Letním hudebním festivalu v Tangelwoodu (ve státě Massachusetts) a ještě v témže roce za ni autor obdržel cenu newyorské kritiky za nejlepší operu roku (Mihule 2002, s. 436).

[12] BM svůj Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, věnoval Rudolfu Firkušnému (1912-1994), českému klavíristovi a svému příteli. Ten jej poprvé zahrál 20. 11. 1949 v texaském Dallasu. V Bostonu hrál Rudolf Firkušný Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, 13. a 14. 10. a 17. a 18. 11. 1950. Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (http://archives.bso.org/ 15. 8. 2017). Dále se ještě v dopise rodině do Poličky ze dne 11. 1. 1951 (PBM Kr 407) Charlotte Martinů zmiňuje o koncertě v Chicagu. Dne 28. 12. 1950 zde bez účasti BM tu zazněl Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, v podání Rudolfa Firkušného pod taktovkou Rafaela Kubelíka (1914-1996).

[13] Sinfonietta La Jolla, H 328, měla premiéru 13. 8. 1950 v La Jolla v Kalifornii.

[14] Koncertantní symfonie, H 322. Premiéru v Basileji 8. 12. 1950 řídil Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš.

[15] Provedení Koncertantní symfonie, H 322, v Londýně v podání Boyd Neel Orchestra datuje Halbraich (2007, s. 325) na 16. 12. 1950, dirigent neznámý.

[16] Koncert pro dvoje housle a orchestr, H 329, zkomponoval BM v New Yorku v době od 1. 5. do 10. 6. 1950 pro dvojici mladých houslistů – dvojčata Geralda a Wilfreda Bealovy (The Beals Twins). Premiéra se uskutečnila 14. 1. 1951 v Dallasu (Halbreich 2007, s. 326).

[17] Pravděpodobně se jedná o Pět českých madrigalů, H 321, zkomponovaných v roce 1948 a premiérovaných 13. 3. 1950 v New Yorku (Halbreich 2007, s. 433).

[18] Časově nejbližší sborové kompozice napsané BM podle Halbreicha (2007, s. 434) až v roce 1952 jsou Tři zpěvy, H 338, pro ženský sbor a Trojhlasé písně posvátné, H 339.

[19] BM má na mysli nahrávky svých skladeb na gramofonových deskách. Zmiňuje je již v dopise rodině do Poličky z 1. června roku 1950 (PBM Kr 400).

[20] Viz výše.

[21] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[22] Podle Charlotte Martinů se jednalo o koncert uspořádaný v Chicagu k oslavě šedesátých narozenin BM, kterých se dožil téhož dne, tj. 8. 12. 1950. Zmiňovaného koncertu, na němž zazněly pod taktovkou Rafaela Kubelíka (1914-1996) Tre Ricercari, H 267, se však nezúčastnil (viz dopis Charlotte Martinů rodině do Poličky ze dne 11. 1. 1951 – PBM Kr 407).

[23] Klavírní trio č. 2, H 327, komponoval BM ve dnech 10.–22. 2. 1950 pro Massachusetts Institut of Technology v Cambridge. Poprvé bylo uvedeno 14. 5. 1950 právě v Cambridge při slavnostním otevření Hayden Memorial Liberery (Halbreich 2007, s. 354).

[24] Obě symfonie (Symfonii č. 4, H 305, a Symfonii č. 5, H 310) vydala společnost Boosey& Hawkes London-New York v roce 1950 (Halbreich 2007, s. 239, 241).

[25] Ralph Hawkes (1898–1950), britský vydavatel, spolumajitel firmy Boosey& Hawkes London-New York, s níž měl BM uzavřený dlouhodobý kontrakt na vydávání svých děl.

[26] Ve školním roce 1950-1951 byl BM zkrácen pracovní poměr na Princetonské univerzitě na polovinu. Pro nedostatek studentů mu v následujícím roce už mu smlouva nebyla nabídnuta vůbec (Mihule 2002, s. 430).

[27] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[28] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[29] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[30] Charlotte Martinů byla v té době zaměstnána v krejčovské dílně (Martinů, Ch. 1978, s. 88; PBM Kr 422).

[31] Jestliže se Charlotte a Bohuslav seznámili v roce 1926 (Martinů Ch., 1978, s. 12; Mihule 2002, s. 144), jednalo se teprve o 24. výročí.

[32] O balíku odeslaném Františku Martinů (1880-1958), bratrovi BM, se Charlotte zmiňuje i v předchozím dopise rodině do Poličky (PBM Kr 404).

[33] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

Total number of leaves2
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisný podpis
Vpisky, přípisyCh. Martinů
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 392 (záznam 1 / 0)
další »