[New York, 1951][1]

Mila Marko:[2]

Pisu do Sanatoria,[3] posli dopis domu, tvuj dopis dosel a doufam ze si odpocnes, potrebujeme vsichni hodne odpocinku, ja take uz se tesim na prazdniny. letos mne ta saisona nejak hodne unavila, je to velky shon a ted uz bych radeji take byl nekde ven abych zapomnel na to co se ve svete deje a nadychal se trochu cerstveho vzduchu, nejak se mi koc [moc] styska po domove, po nasich kopcich ale nezda se ze se tam tak brzo podivam. Z domu nemam pekne zpravy vsude mne ted odstrkuji jakobych nikdy nebyl napsal caskou [českou] muziku ackoliv zde mne stale povazuji za ceskeho skladatele, tak to je nemily pocit kdyz clovek cely zivot sledoval neco i casto ve svuj neprospech a na konec mu nekdo vycita ze nebyl dost cesky.[4]

Ja nemam mnoho casu na to vse myslet ale prece to je jaksi nespravne , ovsem casy jsou ted jine a ono to na moji praci mnoho nezmeni, protoze je stale ceska a spojena s domovem, tak se uz musime do toho vziti a pockat az co z toho historie udela. Prozatim nevidim ze by u nas bylo tolik ceskych skladatelu aby mne nahradili, jsou to jenom diletanti, kteri se hledi sami udrzet nad vodou, ale ne pro jejich komposice nybrz aby vypadali pekne a jsou take asi u zlabu, tak si toho hledi.[5] To ostatne bylo vzdycky na svete tak to neni nic noveho, jenomze cena dila se neda takhle odsouditi ono to prave na monec [konec] vzdy vyjde na jevo. Ostatne tam mam porad ješte mnoho lidi jez se nedaji zmylit ve vsme [svém] usudke a vedi co se jim libi a co ne. Nadarmo jsme nemeli tolik let Filharmonii[6] a divadlo jez postavil Narod SOBE.[7]

Tak abych vam napsal take o sobe, tak jsou vselijake novinky. Tu Veselohru na moste budou zde davati v kv etnu[8] a kdybych mohl dostati ten material od Julietty[9] tak bych to tu mel ihned provedeno. Firkusný[10] hral v Evropě v Londyne muj novy klavirni koncert,[11] co byl odsud vysilan do Evropy[12] a take ho bude hrati v Parizi s Munchem.[13] Zde se hodne veci hraje na Radiu mam ted dost disku a tak je kazdy tyden neco na vlnach a nove disky budou pro pristi saisonu.

Tak se chystame na jaro ale nejak t o dlouho trva stale je chladno a prsi, tak je to take ne moc vesele. Stale jezdim do Princetonu ale nevim jak to bude pro pristi rok, vsichni mladi narukuji a budeme miti Univerzitu asi prazdnou,[14] v Manesove skole budou aspon devcata se ucit komponovat[15] a take nejake privatni hodiny. Stale jsem se nedostal k odpovedi na dopisy k mym narozeninam,[16] jsem take hodne liny na psani, jak asi sami tez pozorujete, ale posadim se k tomu brzo. 

P. Sacher[17] hral tu Sinfonietu mimo Basel, take v Londyne a v Italii.[18] Nemam ted od neho dlouho zpravy a vubec mam malo novinek z Evropy, znami z Francie vubec nepisi, myslim ze nikdo nema moc nalady ku psani. Ta stara komposice Kuchynska revue[19] byla moc pekne natocena na disky v Parizi a koncert pro kvartet a orchestr ve Vidni,[20] obe veci jsou bajecne nahrany, skoda ze je nemuzete slyseti, je to uz na tech novych diskachh, tak zvane dlouha hra, cela komposice se prehraje bez vymenovani disku, tak i kdybych to poslal tak byste si to nemohli zahrat, jsou k tomu nove apparaty.[21]

Na prazdniny dosud sam nemam plany co budu delat, rozhodnu se az k tomu dojdeme, potrebuji si hodne letos odpocnout.[22]

Tak jsem vam popsal vsechny novinky co si mohu vzpomenout, je jich vice ale to zase priste. Preji vam aby se uz vratilo jaro co mozna brzo, se slunickem se vsechno nejak lepe snasi.

Mnoho vas vsechny pozdravuji a Charlotte[23] tez, napise sama vice v pristim dopise.

Srdecne vas

BOHOUS

[1] Pravděpodobně duben 1951.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] Plicní sanatorium v Žamberku, kam Marie Martinů z důvodu vleklých zdravotních potíží často jezdívala na zotavenou.

[4] „To co Martinů eufemisticky nazývá ,nemilý pocit´, bylo svrchovaně oprávněné: útoky pražských exponentů ždanovské estetiky na osobu skladatele a na jeho hudbu tehdy, resp. záhy poté vrcholily.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 121).

[5] „Soud jistě nespravedlivý, lidsky však pochopitelný na pozadí pokusů vyloučit Martinů z kontextu české hudební kultury. Skladatel ve skutečnosti dovedl rozlišovat, např. oceňoval tvorbu Václava Trojana, a dobře věděl, že i doma žijí skladatelé, kteří se netěší oficiální přízni.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 121)

[6] Česká filharmonie.

[7] Národní divadlo v Praze.

[8] V New Yorku byla Veselohra na mostě H 247, provedena scénicky operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951 (Popelka 1996, s. 121).

[9] Provozovací materiál k opeře Juliette, H 253.

[10] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[11] BM svůj Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, věnoval Rudolfu Firkušnému. Ten jej poprvé zahrál 20. 11. 1949 v texaském Dallasu (Halbreich 2007, s. 299).

[12] Viz dopis BM rodině do Poličky PBM Kr 408.

[13] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra. Ještě v dopise rodině do Poličky ze dne 29. 5. 1951 (PBM Kr 411) BM avizuje konání zmiňovaného koncertu na červen 1951, Charlotte Martinů však ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 21. 6. 1951 (PBM Kr 412) uvádí, že koncert se nakonec neuskutečnil.

[14] Ve školním roce 1950-1951 byl BM zkrácen pracovní poměr na Princetonské univerzitě na polovinu. Pro nedostatek studentů mu v následujícím roce už mu smlouva nebyla nabídnuta vůbec (Mihule 2002, s. 430).

[15] V Mannes College The New School for Music vyučoval BM skladbu.

[16] Jedná se o písemné gratulace ke skladatelovým šedesátým narozeninám, kterých se dožil 8. 12. 1950.

[17] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš.

[18] BM má pravděpodobně na mysli Koncertantní symfonii, H 322, která měla pod taktovkou Paula Sachera premiéru v Basileji v den skladatelových šedesátých narozenin, tj. 8. 12. 1950 (Halbreich 2007, s. 325). Je dosti pravděpodobné, že P. Sacher byl oním pro Halbreicha (tamtéž) neznámým dirigentem, který řídil provedení skladby v Londýně 16. 12. 1950.

[19] Jazzový balet o jednom dějství Kuchyňská revue, H 161.

[20] Koncert pro smyčcové kvarteto s orchestrem, H 207.

[21] BM má na mysli nahrávky svých skladeb na dlouhohrajících „long play“ (LP) gramofonových deskách.

[22] V červenci 1951 BM společně se svým přítelem Frankem Rybkou (1895-1970), cestovali s obytným přívěsem po USA. Následně BM pobýval v Rybkově hotelu ve Vermontu – Mt. Mansfield, Stowe (Mihule 2002, s. 438).

[23] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.