| Stručný obsah | Bohuslav Martinů se omlouvá Paulovi [a Maje] Sacherovým, že se tak dlouho neozval – byl pohlcen svojí operou [ŘECKÉ PAŠIJE]. Z psaní má křeč v pravé ruce, a už téměř není schopný psát.
Římský pobyt se jim s Charlottou Martinů nevyvedl, oba byli střídavě nemocní a po dobu dvou měsíců bylo špatné počasí. Lidé na Akademii jsou milí a nechávají ho v klidu. Zatím tam nemá mnoho pracovních povinností a může se nerušeně věnovat své opeře [ŘECKÉ PAŠIJE].
Přítel Nikose Kazantsakise se zabývá smlouvami a pomohl i pisateli se smlouvou s Universal Edition.
BM děkuje za zprávy o úspěšném koncertu [SYMFONIE Č. 6], měl trochu strach. Charlotte Reber mu o tom také napsala, dopis byl podepsaný všemi kočkami z Rennwegu [viz Reb 1957-02-15].
[S ChM] vyslechli v [Československém rozhlase Praha] SYMFONII Č. 6 ve velmi dobrém provedení. Poslouchali také FRESKY PIERA DELLA FRANCESCA z Baden-Baden a Lausanne. V Římě se hrál KVARTET PRO HOBOJ, HOUSLE, VIOLONCELLO A KLAVÍR v podání souboru z německého Detmoldu [„ensemble de Demond en Allemagne“, upraveno podle Ryb 1957-01-24].
BM čte knihy o starověkém Řecku a Římě.
O operu [ŘECKÉ PAŠIJE] projevil zájem Herbert Karajan, Rafael Kubelík z Londýna a také La Scala.
BM ještě neviděl klavírní výtah EPOSU O GILGAMEŠOVI, ale psali mu z Universal Edition, že je to na dobré cestě, stejně jako příprava materiálu. Jakmile od nich BM dostane noty, provede korekturu.
PS údajně hodně cestovali. BM je rád, že mohli být i v Basileji na provedení SYMFONIE Č. 6.
BM psal do Prahy, aby Sacherovi poslali sborovou partituru, kterou BM napsal v Nice [OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK]. Skladba měla premiéru v Poličce a pořídili také nahrávku.
BM i ChM zdraví do Schönenbergu.
|