[Praha] 24. III. 59

Milý Bohouši,[1]

dostal jsi v těchto dnech dopis od B. Lišky, šéfa opery plzeňského divadla.[2] Požádal mne, abych se přimluvil u Tebe za „Ariadnu“[3], kterou by chtěli v Plzni hrát.

Znám vedení plzeňského divadla a jeho práci na př. v Brittenově „Albertu Herringovi“ a mohu říci, že pracují neobyčejně svědomitě a s nadšením, které neznají velké oficielní scény.[4] Vůbec se u nás teď činí snahy, divadla i opery, mimopražská a v Praze periferní. Jejich upřímné úsilí a také Konečné výsledky patří K mým nejlepším uměleckým zážitkům. Tak ti mohu Plzeň silně doporučit a B. Lišku obzvláště – a ostatně jsem ti posledně bez ohledu na jeho žádost o Ariadnu, psal, jak nahrál Polní mši.[5]

Tolik v rychlosti, abys při stěhování nezapomněl do Plzně odpověděti – určitě o jejich žádosti vážně uvažuj.

Prosil bych Tě znovu, abys mi poslal detailní údaje o Tvých nových skladbách jak jsem Tě o to požádal v posledním dopise. Také mi napiš nakladatele tištěných děl: Sonaty pro fletnu, housle a klavír[6], Sonaty pro violu a klavír (1955)[7] atd. zda už vyšlo orchestrání Intermezso Bergerettes[8], zda jsou Cellové variace pro Barenreitera,[9] co bude s Musique de chembre[10] atd. –

Artia expedovala Dvořákovy partitury se zpožděním, za­viněném chřipkovou epidemii. Předpokládám, že už je máš v rukou (Slov. tance, oba Koncerty + Komorní díla) Budou ti na ně psát asi s omlouvou.

Jaro zde začlo přesně 21. III. a tak myslím na hory zase jako loni, ale až v červnu

Napiš brzy a buď hodně zdráv

Tvůj Miloš

Nezapomeň motto Parabol![11]

a franc. versi Mariken!!![12]

Čtu právě kritiky wiesbad. Julietty: dobře hájí Ne­veu­xovo hru (její smysl z posledního jednání a Tvoji hudby proti černé Kafkovské inscenaci.[13]

^[1]      Dopis Miloše Šafránka Bohuslavu Martinů.

^[2]      Bohumír Liška (1914–1990), dirigent, od roku 1955 působil v Plzni jako dramaturg a šéf opery.

^[3]      Ariadna, H 370, z roku 1958.

^[4]      Bohumír Liška uvedl v Plzni komickou operu Albert Herring Benja­mina Brit­tena.

^[5]      Polní mše, H 279.

^[6]      Sonáta pro flétnu, housle a klavír, H 254, z roku 1937 vyšla v roce 1959 ve vydavatelství Bärenreiter, Kassel (srov. Halbreich, 2007, s. 352).

^[7]      Sonata pro violu a klavír, H 355, z roku 1955 byla vydána v roce 1959 vydavatelstvím Associated Music Publishers v New Yorku (srov. Halbreich, 2007, s. 352).

^[8]      Bergerettes, H 275, z roku 1939 vyšly u Southern Music Publishing v New Yorku v roce 1963.

^[9]      Variace na slovenskou lidovou píseň, H 378, byly vydány ve vyda­vatelství Bärenreiter v Kasselu v roce 1960 (srov. Halbreich, 2007, s. 343).

^[10]    Komorní hudba č. 1, H 376, byla vydána ve vydavatelství Max Eschig v Paříži v roce 1966 (srov. Halbreich, 2007, s. 379).

^[11]    Les Paraboles, H 367, byly dokončeny v únoru 1958.

^[12]    Šafránek žádal první verzi Mariken de Nimègue, H 236/2 I, na fran­couzský text Henriho Ghéona, o níž se Martinů zmiňoval v pos­ledním dopise.

^[13]    Tato věta je napsána na pravém okraji zadní strany dopisu.