Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír zkomponoval Bohuslav Martinů na sklonku svého života, v březnu roku 1959. Premiéra díla se však uskutečnila až 17. 10. 1959 v Praze v interpretaci Alexandra Večtomova a Vladimíra Topinky, tedy necelé dva měsíce po autorově smrti.
Základem skladby je slovenská lidová píseň „Keby ja vedela“, kterou si Martinů vybral ze sbírky lidových písní, vydané dvojicí Figuš-Bystry. Interval zvětšené kvarty, charakteristický pro tuto píseň, se stal hlavním jednotícím prvkem celých variací, neboť se v nesčetných modifikacích základní melodie vždy vynoří. Po úvodním tématu v tónině f moll, jež ozvláštňuje citaci písně transpozicí její druhé poloviny o kvartu výš, následuje pět variací. Ty nejsou pouhým zpracováním tématu, nýbrž přinášejí mnohé nové a velmi odlišné hudební pasáže. Mezi nimi se téma nebo jeho část připomíná v nové podobě, často v jiné tónině, rytmicky i melodicky přepracované. Základní náladový rozpor se projevuje neustálým střídáním mollových a durových tónin. Nakonec vše korunuje závěrečná rychlá variace v jásavé E dur, která je již pouhým umocněním pohody a optimismu, vyzařujícího z celého díla.
Jana Honzíková a Sandra Bergmannová, program koncertu Festivalu Bohuslava Martinů, 11. 12. 2000