Základní informace
Titul CZVariace na slovenskou lidovou píseň
Podtitul CZpro violoncello a klavír
Titul ENVariations on a Slovak Folk Song
Podtitul ENfor violoncello and piano
Titul DEVariationen über ein slowakisches Thema
Podtitul DEfür Violloncello und Klavier
Titul FRVariations sur un thème slovaque
Podtitul FRpour violoncelle et piano
KategorieKomorní hudba
PodkategorieDua pro violoncello a klavír
Halbreichovo číslo378
Části (věty)Téma: Poco andante, rubato; 1. Var.: Moderato; 2. Var.: Poco allegro; 3. Var.: Moderato; 4. Var.: Scherzo, Allegretto; 5. Var.: Allegro
Durata8'
Nástrojové obsazeníVc Pf
Původ
Místo kompoziceSchönenberg - Pratteln
Rok dokončení1959
Započetí kompozice1959
Dokončení kompozice12.03.1959
Premiéra
Interpret Topinka, Vladimír
Večtomov, Saša
Datum premiéry17.10.1959
Místo premiéryPraha
Poznámka k premiéřeAlexandr Večtomov (Vc), Vladimír Topinka (Pf).
Uložení autografu
Vlastník prameneBärenreiter, Kassel
Copyright
Copyright - poznámkaBärenreiter, Kassel
Odkaz na prodejcekoupit
První vydání
Místo vydáníKassel
VydavatelBärenreiter, Kassel
Rok vydání1960
Vydání dostupná v IBM
Bärenreiter, Kassel, Kassel, 1988
Signatura IBM: 1147a-e, 1147g-i
Specifikace vydání: Přetisk 1. vydání, v notách vročení "1960, 1988"
Detaily tohoto vydání
Supraphon, Praha, 1989
Signatura IBM: 1147
Specifikace vydání: Přetisk vydání Bärenreiter-Ausgabe 3969 z roku 1988
Detaily tohoto vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Název na titulní straně autografu: "Variations | sur le Thème Slovaque. | Pour Vcello et Piano."
Téma: slovenská píseň "Kebych ja vedela" ze sbírky "1000 slovenských ľudových piesní" Viliama Figuše-Bystrého.
Existuje také úprava Jiřího Temla pro violoncello, smyčcový orchestr a klavír či harfu (2004), , v knihovně IBM uloženo pod sig. 1147f. V Halbreichově katalogu označeno jako 378 A.
Max Baillie je autorem úpravy pro violu a klavír (2012), v knihovně IBM uloženo pod sig. 1147viola.
O skladbě

Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír zkomponoval Bohuslav Martinů na sklonku svého života, v březnu roku 1959. Premiéra díla se však uskutečnila až 17. 10. 1959 v Praze v interpretaci Alexandra Večtomova a Vladimíra Topinky, tedy necelé dva měsíce po autorově smrti.

Základem skladby je slovenská lidová píseň „Keby ja vedela“, kterou si Martinů vybral ze sbírky lidových písní, vydané dvojicí Figuš-Bystry. Interval zvětšené kvarty, charakteristický pro tuto píseň, se stal hlavním jednotícím prvkem celých variací, neboť se v nesčetných modifikacích základní melodie vždy vynoří. Po úvodním tématu v tónině f moll, jež ozvláštňuje citaci písně transpozicí její druhé poloviny o kvartu výš, následuje pět variací. Ty nejsou pouhým zpracováním tématu, nýbrž přinášejí mnohé nové a velmi odlišné hudební pasáže. Mezi nimi se téma nebo jeho část připomíná v nové podobě, často v jiné tónině, rytmicky i melodicky přepracované. Základní náladový rozpor se projevuje neustálým střídáním mollových  a durových tónin. Nakonec vše korunuje závěrečná rychlá variace v jásavé E dur, která je již pouhým umocněním pohody a optimismu, vyzařujícího z celého díla.

Jana Honzíková a Sandra Bergmannová, program koncertu Festivalu Bohuslava Martinů, 11. 12. 2000

« předchozí
ID 300 (záznam 1 / 0)
další »