Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání13.03.1956
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 833
Signatura v IBMŠafM 1956-03-13
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZa svobodu se vždycky platí; se "skokem domů" se mu to nezdá, ačkoliv "u nás" považují jeho příjezd za samozřejmost; "je to velký risk"; zítra jedou za Munchem do Bostonu na Fantazie; premiéra violové sonáty včera "vypadla skvěle"; nechuť vůči iluzorní superioritě francouzských intelektuálů (Febure Combat); "jsem asi zaujatej"; ČF jede do Anglie a Holandska; zaplatil dva lístky na loď a je "pencake flat"; o stipendiu od Guggenheima se dozví 1.4.; opera bude založena na starých byzantských stupnicích; nápad "s těma Parablama" je dobrý; Šebánek si stěžuje, že Šafránek dal seznam skladeb BM Booseymu; opera je v angličtině, "ten francouzský překlad je moc měkký".
Diplomatický přepis dopisu

[New York] March 13. 56.



 



Mily Milos :



Dekuji za dlouhy dopis a zda se mi ze delas pokroky v chapani zivota,ma to sice nevyhody ale svoboda se vzdy musi nejak platit,jedna se jen o to prijmout tu cenu co se musi platit.[1] Vybral jsi si spatny cas ke zlomeni chrupu s tim jsi mohl pockat.[2] Teď co se tyce te propagandy neobavej se ze se obratim na nejakou agenturu,ani bych si na svoji propagaci nebyl vzpomel kdybys nahodou nebyl v Parizi a tak mi z davnych dob blesknula myslenka hlavou ze jsi kdysi byl PRESS ATACHE a tak jsem toho vyuzil.[3] Jinak mi je to ovsem jedno zdali o tom vedi nebo ne. S tim skokem domu se mi to rozchazi a budu tomu muset venovat nekoli vterin hluboke koncentrace,stale mi ten napad nejak nevycha­zi ac u nas se to povazuje za samozrejme ze prijedu. Na stesti vsak mne vlastne mimo nasich a Policanu nikdo nezve,vyjma te zpravy z druhe ruky cos mi ty psal. Myslim ze je to velky risk,hlavne kdyz se uvazi zdejsi podezrivavost ke vsemu za zeleznou oponou. Ani ty mne nijak nelakas jet.[4] Ty Kritikove[5] rozpoutali velkou akci a tak Charles bude hrat Fantasie dvakrat v Bostonu kam nas pozval,[6]cili zitra jedem na par dni za nim.[7] Pak to bude hrat na tournee a zde 24. kde jak se mi zda se chysta velka manifestace odevzdani diplomu na scene Carnegie Hallu.[8] Premiera Violy vce­ra vypadala skvele,Lilian hrala ohromne.[9] Charles ti mel poslat misto fotografii pekny obrazek presidenta[10]. Uvidim jaka je situace v Bostonu zdali by se s nim dalo mluvit, jenom naskytneli se vhodnu moment. Tu knihu od Febure Combat[11] jsem dostal stala 6 d.[12] a moje nadeje se nevyplnili,je to stale ta sama historie kdo co rekl nebo napsal a ze to napsal spatne a ze jen francouzi to zachrani,zkratka nove vyhlidky mi to nedalo a stare mi to potvrdilo,



jsem asi zaujatej. Myslim kdybys byl zde tak bys nasel lepsi dusevni stravu,mnoho exportonane z Anglie.Slysim ze Fil­harmonie jede do anglie a Hollanska proc se s nimi nejak nespojis? Snad by ti to financne prospelo?



Ja sam ti do dohledne doby nebudu moci zadny obrazek poslat,[13] zaplatil jsem prave dva listky na loď[14] a nechalo mne to úplne jako pencake flat[15]. A teď mne cekaji dane.[16]



Charles mi zadny Guggenheim nevymohl dal mi jenom dobrou rekomandaci,jinak to zalezi na jinych lidech a o vysledcich se dozvim na prvniho Aprile,myslim a doufam ze to bude priznive jinak bych ovsem vsechny svoje cestovni plany musel zmenit,zkratka ode dne ke dni.[17] Co se te opery tyce bude to zalozeno na starych byzantskych stupnicich pokud ovsem mi nebudou prekazeti v moji imaginaci. S tema Parablama je to jenom napad,ale myslim ze je dobry,za to se muze mnoho schovat co se nerekne v programech a jak se rika mou­dremu napovez, je docela mozna ze nekolik dusicek pochopi o co jde.[18] Samozrejme ne nabozensky smysl. Stezyje si na tebe Sebas ze pry jsi dal seznam mych veci Boosey a Hawkes, ktery sice odpovida pravde (ackoliv ja sam nevim co to je ty #sestnacky a 32tinky pro piano[19] a nekolik jinych skladeb mne neznamych) a ze to nebylo v jejich (ani v mem) programu to vydat ale ze to na nich B. H. muze vyzadovat.[20] Nevim ostatne zdali ta smlouva je uz podepsana nebo neni.[21] Opera je v anglicine, jak jsi daleko v Passion,ten francouzsky preklad je moc meky, mou[22]. Podivej se na to v Anglickem vydani Christ resiscite[23]. Mas nejaky plan kdyz mluvis o Arezzu?[24] jsou tam nejaci novi Chechuni v Parizi?[25]



 



Ozvi se brzo co deals a jake jsou novinly,kdo jsou ti stari znami co k nim chodis na caj[26]. Mnoho zdravim tvuj



Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Miloš Šafránek v této době pobýval v Paříži.



 



[2]      Ze záznamů Státní bezpečnosti vyplývá, že byl Šafránek ve velké fi­nanční tísni, mezi jeho výdaji je zmiňována také zlomená zubní pro­téza (srov. Záznam o schůzce s Veselým ze dne 8. února, Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).



 



[3]      Záznamy Státní bezpečnosti k činnosti M. Šafránka uvádějí: „Po skon­čení studií v roce 1919 byl přijat na MZV, kde byl zaměstnán až do roku 1949, kdy byl dán do pense. Od roku 1919 do 1927 pracoval ve funkci úředníka v odboru pro politické a hospodářské zpravodajství. Z této funkce vyslán na ZU do Paříte, kde pracoval až do roku 1938 jako tiskový attaché. V roce 1938 byl pak 9 měsíců na MZV ve funkci odborového rady tiskového odboru.“ (srov. Archiv bezpečnostních slo­žek, sv. 40885).



 



[4]      Martinů se do Československa již nevrátil, a to z důvodu nejasného postoje československých úřadů k jeho osobě, který osciloval od zá­kazu provozování jeho skladeb až k pozdějšímu adorování jeho děl, a na straně druhé kvůli obavám pramenícím z podezřívavosti nejen ame­rických úřadů z osob vracejících se ze zemí tzv. sovětského bloku. Své obavy sděluje také v dopise rodině do Poličky pravděpodobně ze dne 23. února 1956: „Nejhorsi na tom je ze jsem ted tak znamy a kdyz se objevim v Praze tak to vite jaka sensace by z toho byla a to prave by mi mohlo pri te podezrivavosti a opatrnosti zde hodne skodit.“ (CBM, PBM Kr 521).



 



[5]      Sdružení The New York Music Critics Circle udělilo Martinů ocenění za nejlepší orchestrální skladbu roku 1955 za Symfonii č. 6 (Fantaisies Symphoniques), H 343. Skladatel se o tom zmínil již v dopise M. Ša­fránkovi ze dne 24. února 1956 (CBM, PBM Kmš 832), stejně jako v korespondenci rodině do Poličky (srov. CBM, PBM Kr 517).



 



[6]      Charles Munch provedl Symfonii č. 6, H 343, s Boston Symphony Orchestra 16. a 17. března 1956 a na turné 22.–24. března, které završil v Carnegie Hall (srov. The Boston Symphony Orchestra Archi­ves, [cit. 20. prosince 2018], dostupné z: https://archives.bso.org/Detail.aspx?UniqueKey=15993).



 



[7]      O návštěvě Bostonu informoval Martinů také 13. března 1956 rodinu do Poličky: „Dnes pišu protože jedeme zitra do Bostonu a Tak se asi brzo nedostanu ku psani a jiste čekate na dopis. V Bostonu hraji ty Fantasie a Munch chce abych byl při tom.“ (srov. CBM, PBM Kr 519).



 



[8]      Charles Munch s Boston Symphony Orchestra uvedl Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, v New Yorku na slavnostním koncertě 24. března 1956 v Carnegie Hall. Martinů zde obdržel od sdružení The New York Music Critics Circle výše zmíněný diplom za nejlepší orchestrální skladbu roku 1955 (srov. Šafránek, 1961, s. 294).



 



[9]      Premiéra Sonáty pro violu a klavír, H 355, se uskutečnila v New Yorku 12. března 1956. Skladbu premiérovali Arthur Balsam a Lillian Fuchs, jíž je skladba dedikována (srov. Halbreich, 2007, s. 345).



 



[10]    Naznačuje tím, že raději měl poslat peníze než jen fotografie.



 



[11]    Jedná se o publikaci Combats pour l’histoire Paula Victora Febvre (1878–1956) z roku 1953.



 



[12]    Inicálou „d.“ zde označuje „dolary“.



 



[13]    Martinů opakovaně spíše vyhýbavě reaguje na Šafránkovu svízelnou situaci a jeho žádost o finanční prostředky.



 



[14]    Jedná se o palubní lístky pro plánovanou cestu manželů Martinů do Evro­py.



 



[15]    Anglický hovorový idiom, zde ve smyslu „úplně plonk“. Martinů by tento idiom v češtině nepoužil.



 



[16]    Skladatelův postoj k placení daní je patrný ze staršího dopisu rodině do Poličky: „Překvapili mě náhle z daněma, našli tam že jsem je nějak oklamal a nepřiznal všechno co jsem vydělal, což mají pravdu. Ale oni to vzali zpět od 52 roku, tam jsem je taky oklamal a tak mi napočítali skoro tisíc dolarů, tak to je v těch kapitalistických zemích a protože s těmito úřady není ve Státech žádná legrace, oni jen čekají a připisují úroky tak jsem jim to dnes poslal v checku a z těžkým srdcem a jistě jim znělo v uších. Ovšem musí se uznat že potřebují moc peněz na volby a na ty atomové bomby, s kterými nakonec rozbijí celý svět a tak potom bude po daních. Ale dokud svět stojí tak se daně platit muší. Tak já jsem si zase vynahradil že jsem jim neplatil nic tento rok a příští rok je zase oklamu, tak to je prašť jak uhoď. Oni jsou přitom velmi slušní, přijdou až do domu a všechno vysvětlí a pak pošlou jenom účet. Tak jsem zase lehčí a budu muset zase na někom přirazit.“ (srov. CBM, PBM Kr 471 ze dne 11. listopadu 1954).



 



[17]    V lednu 1956 žádal Martinů o dvouleté stipendium u John Simon Guggenheim Memorial Foundation, v rámci něhož měl složit operu Řecké pašije, H 372 I (srov. Mihule, 2002, s. 491). 12. dubna obdržel zprávu, že mu bylo přiděleno na dva roky (Guggenheimova nadace New York, kopie v IBM GF 1956-04-12).



 



[18]    Martinů komponuje jedno ze svých vrcholných symfonických děl Les Paraboles, H 367, s přestávkami od června 1957 do února 1958. První dvě věty obsahují motto z Citadely Antoina de Saint-Exupéryho, třetí věta z Théseova putování Georgese Neveuxe (srov. Halbreich, 2007, s. 264–265 a Mihule, 2002, s. 515–516).



 



[19]    Halbreich uvádí, že se jedná o ztracené rané klavírní dílo Čtvrtky a osminky, H 257, z roku 1937 (srov. Halbreich, 2007, s. 416).



 



[20]    Šebánkova úvaha se vztahuje ke smlouvě z let 1949–1955, na jejímž zá­kladě musel Martinů všechny dokončené skladby nejprve nabídnout k vy­dání nakladatelství Boosey & Hawkes.



 



[21]    Patrně má na mysli smlouvu o spolupráci při vydávání skladeb Mar­tinů mezi nakladatelstvím Artia a Boosey & Hawkes, o níž se zmi­ňoval E. Roth v dopise 2. ledna 1956.



 



[22]    Upřesňuje jazyk libreta opery Řecké pašije a dotazuje se, jak daleko je ve čtení románu Nikose Kazantzakise.



 



[23]    Nepřesně psal anglický název románu Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný, když myslel anglický překlad Jonathana Griffina. Vyšel pod názvem Christ Recrucified v nakladatelství Bruno Cassirer v roce 1954.



 



[24]    Není jisté, o jakých plánech Šafránek psal Martinů. Skladatel navštívil Arezzo naposledy v létě 1954. V únoru a březnu 1955 komponoval v Nice Fresky Pierra dela Francesa, H 352, inspirované touto ná­vštěvou.



 



[25]    O pohybu nejenom českých krajanů z uměleckých i diplomatických pařížských kruhů měl Šafránek poměrně dobrý přehled, což do­kla­dují jeho hlášení předávaná Státní bezpečnosti (srov. Archiv bez­peč­nostních složek, sv. 40885).



 



[26]    Šafránek referuje v hlášeních pro Státní bezpečnost o setkání s mnoha osobami, které znal většinou ještě z dob své diplomatické služby ve Fran­cii (Jacques Kayser, Louis Martin Chauffier, rodina Leducova, Henri Laugier, Georges Boris atd.) (srov. Archiv bezpečnostních slo­žek, sv. 40885).



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Boston, Massachusetts
Nizozemsko
Paříž
Velká Británie
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 2708 (entry 1 / 0)
next »