Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání13.03.1956
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 833
Signatura v IBMŠafM 1956-03-13
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZa svobodu se vždycky platí; se "skokem domů" se mu to nezdá, ačkoliv "u nás" považují jeho příjezd za samozřejmost; "je to velký risk"; zítra jedou za Munchem do Bostonu na Fantazie; premiéra violové sonáty včera "vypadla skvěle"; nechuť vůči iluzorní superioritě francouzských intelektuálů (Febure Combat); "jsem asi zaujatej"; ČF jede do Anglie a Holandska; zaplatil dva lístky na loď a je "pencake flat"; o stipendiu od Guggenheima se dozví 1.4.; opera bude založena na starých byzantských stupnicích; nápad "s těma Parablama" je dobrý; Šebánek si stěžuje, že Šafránek dal seznam skladeb BM Booseymu; opera je v angličtině, "ten francouzský překlad je moc měkký".
Diplomatický přepis dopisu

[New York] March 13. 56.

 

Mily Milos :

Dekuji za dlouhy dopis a zda se mi ze delas pokroky v chapani zivota,ma to sice nevyhody ale svoboda se vzdy musi nejak platit,jedna se jen o to prijmout tu cenu co se musi platit.[1] Vybral jsi si spatny cas ke zlomeni chrupu s tim jsi mohl pockat.[2] Teď co se tyce te propagandy neobavej se ze se obratim na nejakou agenturu,ani bych si na svoji propagaci nebyl vzpomel kdybys nahodou nebyl v Parizi a tak mi z davnych dob blesknula myslenka hlavou ze jsi kdysi byl PRESS ATACHE a tak jsem toho vyuzil.[3] Jinak mi je to ovsem jedno zdali o tom vedi nebo ne. S tim skokem domu se mi to rozchazi a budu tomu muset venovat nekoli vterin hluboke koncentrace,stale mi ten napad nejak nevycha­zi ac u nas se to povazuje za samozrejme ze prijedu. Na stesti vsak mne vlastne mimo nasich a Policanu nikdo nezve,vyjma te zpravy z druhe ruky cos mi ty psal. Myslim ze je to velky risk,hlavne kdyz se uvazi zdejsi podezrivavost ke vsemu za zeleznou oponou. Ani ty mne nijak nelakas jet.[4] Ty Kritikove[5] rozpoutali velkou akci a tak Charles bude hrat Fantasie dvakrat v Bostonu kam nas pozval,[6]cili zitra jedem na par dni za nim.[7] Pak to bude hrat na tournee a zde 24. kde jak se mi zda se chysta velka manifestace odevzdani diplomu na scene Carnegie Hallu.[8] Premiera Violy vce­ra vypadala skvele,Lilian hrala ohromne.[9] Charles ti mel poslat misto fotografii pekny obrazek presidenta[10]. Uvidim jaka je situace v Bostonu zdali by se s nim dalo mluvit, jenom naskytneli se vhodnu moment. Tu knihu od Febure Combat[11] jsem dostal stala 6 d.[12] a moje nadeje se nevyplnili,je to stale ta sama historie kdo co rekl nebo napsal a ze to napsal spatne a ze jen francouzi to zachrani,zkratka nove vyhlidky mi to nedalo a stare mi to potvrdilo,

jsem asi zaujatej. Myslim kdybys byl zde tak bys nasel lepsi dusevni stravu,mnoho exportonane z Anglie.Slysim ze Fil­harmonie jede do anglie a Hollanska proc se s nimi nejak nespojis? Snad by ti to financne prospelo?

Ja sam ti do dohledne doby nebudu moci zadny obrazek poslat,[13] zaplatil jsem prave dva listky na loď[14] a nechalo mne to úplne jako pencake flat[15]. A teď mne cekaji dane.[16]

Charles mi zadny Guggenheim nevymohl dal mi jenom dobrou rekomandaci,jinak to zalezi na jinych lidech a o vysledcich se dozvim na prvniho Aprile,myslim a doufam ze to bude priznive jinak bych ovsem vsechny svoje cestovni plany musel zmenit,zkratka ode dne ke dni.[17] Co se te opery tyce bude to zalozeno na starych byzantskych stupnicich pokud ovsem mi nebudou prekazeti v moji imaginaci. S tema Parablama je to jenom napad,ale myslim ze je dobry,za to se muze mnoho schovat co se nerekne v programech a jak se rika mou­dremu napovez, je docela mozna ze nekolik dusicek pochopi o co jde.[18] Samozrejme ne nabozensky smysl. Stezyje si na tebe Sebas ze pry jsi dal seznam mych veci Boosey a Hawkes, ktery sice odpovida pravde (ackoliv ja sam nevim co to je ty #sestnacky a 32tinky pro piano[19] a nekolik jinych skladeb mne neznamych) a ze to nebylo v jejich (ani v mem) programu to vydat ale ze to na nich B. H. muze vyzadovat.[20] Nevim ostatne zdali ta smlouva je uz podepsana nebo neni.[21] Opera je v anglicine, jak jsi daleko v Passion,ten francouzsky preklad je moc meky, mou[22]. Podivej se na to v Anglickem vydani Christ resiscite[23]. Mas nejaky plan kdyz mluvis o Arezzu?[24] jsou tam nejaci novi Chechuni v Parizi?[25]

 

Ozvi se brzo co deals a jake jsou novinly,kdo jsou ti stari znami co k nim chodis na caj[26]. Mnoho zdravim tvuj

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Miloš Šafránek v této době pobýval v Paříži.

 

[2]      Ze záznamů Státní bezpečnosti vyplývá, že byl Šafránek ve velké fi­nanční tísni, mezi jeho výdaji je zmiňována také zlomená zubní pro­téza (srov. Záznam o schůzce s Veselým ze dne 8. února, Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).

 

[3]      Záznamy Státní bezpečnosti k činnosti M. Šafránka uvádějí: „Po skon­čení studií v roce 1919 byl přijat na MZV, kde byl zaměstnán až do roku 1949, kdy byl dán do pense. Od roku 1919 do 1927 pracoval ve funkci úředníka v odboru pro politické a hospodářské zpravodajství. Z této funkce vyslán na ZU do Paříte, kde pracoval až do roku 1938 jako tiskový attaché. V roce 1938 byl pak 9 měsíců na MZV ve funkci odborového rady tiskového odboru.“ (srov. Archiv bezpečnostních slo­žek, sv. 40885).

 

[4]      Martinů se do Československa již nevrátil, a to z důvodu nejasného postoje československých úřadů k jeho osobě, který osciloval od zá­kazu provozování jeho skladeb až k pozdějšímu adorování jeho děl, a na straně druhé kvůli obavám pramenícím z podezřívavosti nejen ame­rických úřadů z osob vracejících se ze zemí tzv. sovětského bloku. Své obavy sděluje také v dopise rodině do Poličky pravděpodobně ze dne 23. února 1956: „Nejhorsi na tom je ze jsem ted tak znamy a kdyz se objevim v Praze tak to vite jaka sensace by z toho byla a to prave by mi mohlo pri te podezrivavosti a opatrnosti zde hodne skodit.“ (CBM, PBM Kr 521).

 

[5]      Sdružení The New York Music Critics Circle udělilo Martinů ocenění za nejlepší orchestrální skladbu roku 1955 za Symfonii č. 6 (Fantaisies Symphoniques), H 343. Skladatel se o tom zmínil již v dopise M. Ša­fránkovi ze dne 24. února 1956 (CBM, PBM Kmš 832), stejně jako v korespondenci rodině do Poličky (srov. CBM, PBM Kr 517).

 

[6]      Charles Munch provedl Symfonii č. 6, H 343, s Boston Symphony Orchestra 16. a 17. března 1956 a na turné 22.–24. března, které završil v Carnegie Hall (srov. The Boston Symphony Orchestra Archi­ves, [cit. 20. prosince 2018], dostupné z: https://archives.bso.org/Detail.aspx?UniqueKey=15993).

 

[7]      O návštěvě Bostonu informoval Martinů také 13. března 1956 rodinu do Poličky: „Dnes pišu protože jedeme zitra do Bostonu a Tak se asi brzo nedostanu ku psani a jiste čekate na dopis. V Bostonu hraji ty Fantasie a Munch chce abych byl při tom.“ (srov. CBM, PBM Kr 519).

 

[8]      Charles Munch s Boston Symphony Orchestra uvedl Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, v New Yorku na slavnostním koncertě 24. března 1956 v Carnegie Hall. Martinů zde obdržel od sdružení The New York Music Critics Circle výše zmíněný diplom za nejlepší orchestrální skladbu roku 1955 (srov. Šafránek, 1961, s. 294).

 

[9]      Premiéra Sonáty pro violu a klavír, H 355, se uskutečnila v New Yorku 12. března 1956. Skladbu premiérovali Arthur Balsam a Lillian Fuchs, jíž je skladba dedikována (srov. Halbreich, 2007, s. 345).

 

[10]    Naznačuje tím, že raději měl poslat peníze než jen fotografie.

 

[11]    Jedná se o publikaci Combats pour l’histoire Paula Victora Febvre (1878–1956) z roku 1953.

 

[12]    Inicálou „d.“ zde označuje „dolary“.

 

[13]    Martinů opakovaně spíše vyhýbavě reaguje na Šafránkovu svízelnou situaci a jeho žádost o finanční prostředky.

 

[14]    Jedná se o palubní lístky pro plánovanou cestu manželů Martinů do Evro­py.

 

[15]    Anglický hovorový idiom, zde ve smyslu „úplně plonk“. Martinů by tento idiom v češtině nepoužil.

 

[16]    Skladatelův postoj k placení daní je patrný ze staršího dopisu rodině do Poličky: „Překvapili mě náhle z daněma, našli tam že jsem je nějak oklamal a nepřiznal všechno co jsem vydělal, což mají pravdu. Ale oni to vzali zpět od 52 roku, tam jsem je taky oklamal a tak mi napočítali skoro tisíc dolarů, tak to je v těch kapitalistických zemích a protože s těmito úřady není ve Státech žádná legrace, oni jen čekají a připisují úroky tak jsem jim to dnes poslal v checku a z těžkým srdcem a jistě jim znělo v uších. Ovšem musí se uznat že potřebují moc peněz na volby a na ty atomové bomby, s kterými nakonec rozbijí celý svět a tak potom bude po daních. Ale dokud svět stojí tak se daně platit muší. Tak já jsem si zase vynahradil že jsem jim neplatil nic tento rok a příští rok je zase oklamu, tak to je prašť jak uhoď. Oni jsou přitom velmi slušní, přijdou až do domu a všechno vysvětlí a pak pošlou jenom účet. Tak jsem zase lehčí a budu muset zase na někom přirazit.“ (srov. CBM, PBM Kr 471 ze dne 11. listopadu 1954).

 

[17]    V lednu 1956 žádal Martinů o dvouleté stipendium u John Simon Guggenheim Memorial Foundation, v rámci něhož měl složit operu Řecké pašije, H 372 I (srov. Mihule, 2002, s. 491). 12. dubna obdržel zprávu, že mu bylo přiděleno na dva roky (Guggenheimova nadace New York, kopie v IBM GF 1956-04-12).

 

[18]    Martinů komponuje jedno ze svých vrcholných symfonických děl Les Paraboles, H 367, s přestávkami od června 1957 do února 1958. První dvě věty obsahují motto z Citadely Antoina de Saint-Exupéryho, třetí věta z Théseova putování Georgese Neveuxe (srov. Halbreich, 2007, s. 264–265 a Mihule, 2002, s. 515–516).

 

[19]    Halbreich uvádí, že se jedná o ztracené rané klavírní dílo Čtvrtky a osminky, H 257, z roku 1937 (srov. Halbreich, 2007, s. 416).

 

[20]    Šebánkova úvaha se vztahuje ke smlouvě z let 1949–1955, na jejímž zá­kladě musel Martinů všechny dokončené skladby nejprve nabídnout k vy­dání nakladatelství Boosey & Hawkes.

 

[21]    Patrně má na mysli smlouvu o spolupráci při vydávání skladeb Mar­tinů mezi nakladatelstvím Artia a Boosey & Hawkes, o níž se zmi­ňoval E. Roth v dopise 2. ledna 1956.

 

[22]    Upřesňuje jazyk libreta opery Řecké pašije a dotazuje se, jak daleko je ve čtení románu Nikose Kazantzakise.

 

[23]    Nepřesně psal anglický název románu Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný, když myslel anglický překlad Jonathana Griffina. Vyšel pod názvem Christ Recrucified v nakladatelství Bruno Cassirer v roce 1954.

 

[24]    Není jisté, o jakých plánech Šafránek psal Martinů. Skladatel navštívil Arezzo naposledy v létě 1954. V únoru a březnu 1955 komponoval v Nice Fresky Pierra dela Francesa, H 352, inspirované touto ná­vštěvou.

 

[25]    O pohybu nejenom českých krajanů z uměleckých i diplomatických pařížských kruhů měl Šafránek poměrně dobrý přehled, což do­kla­dují jeho hlášení předávaná Státní bezpečnosti (srov. Archiv bez­peč­nostních složek, sv. 40885).

 

[26]    Šafránek referuje v hlášeních pro Státní bezpečnost o setkání s mnoha osobami, které znal většinou ještě z dob své diplomatické služby ve Fran­cii (Jacques Kayser, Louis Martin Chauffier, rodina Leducova, Henri Laugier, Georges Boris atd.) (srov. Archiv bezpečnostních slo­žek, sv. 40885).

 

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitization
Quality of digitizationProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Boston, Massachusetts
Nizozemsko
Paříž
Velká Británie
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2708 (záznam 1 / 0)
další »