[Vieux Moulin] 20./8. [1955]

Drahý Miloši :

Zase zpět ve V. Moulinu[1] a hned odpovídám na tvůj dopis který mě překvapil a potěšil.[2] Teď jenom jak to zařídit abychom se sešli. v Paříži nebudu, ostatně jsem o tomto slavném městě změnil mnoho svoje náhledy a vždy se tam zdržím je co je nutno. Jedeme od 2–4./9 do Besançon na Festival, Kubelík diriguje můj dvojpiano koncert[3] a po 16./9. jsme pozváni k Sachrovi blízko Bâlu,[4] kde počkáme na premieru „Hory 3 světel“ v Bernu (Haage Singers) 4./9 zpět do Paříže a 5./9. ráno letíme.[5] Odložit to nelze jsem už stejně pozdě do školy – Curtis a Mannes[6]. tak zbývá pár dní mezi 4– a 15./9., chtěli jsme zůstat někde v Besançonu v kopcích a nebo jet blízko Vesoul kde se scházejí všichni copaini[7], Mihalo, Beck u Huvelina.[8] Tibor bude letos cházet je na hřbitově Montparnase.[9] Tak eventuelně bych změnil plán a vrátil se do V. Moulin a mohli bychom se tam nebo v Paříži sejít, napiš mi tvoje disposice, později u Sachra by to bylo spojeno s obtížemi.[10] Co se té kouzelné bedny týče budeš zklamán, tam jsou jen knihy a jestli se nemýlím jen Koledy.[11]

Alessander Bis jsem asi vzal do N. Y. ale tam se s tím nemohu teď ukazovat vzhledem k autoru libreta, ktery je význačný komunista.[12] Ostatní věci jsou ztraceny a ostatně jsem tomu rád. Bergerety[13] někde mám a Okna do zahrady[14] má myslím Puc[15] který je ve Špa­nělsku, má též ten kvartet. (4 ?)[16] Teď jsem ve V. Mou­lin definitivně až do odjezdu do do Besançon.[17] Snad bys mohl uspíšit svůj příjezd protože po 16 září[18] budu cestovat se Sachrem a tak nevím kde budu.

Mnoho se těším na se těším na shledání?[19]

napiš do Vi Moulin. Srdečně Tvůj

Bohouš

^[1]      Po prázdninové cestě do Itálie se Martinů vrací do Vieux Moulin 20. srpna 1955 (srov. Mihule, 2002, s. 593).

^[2]      Překvapení je mnohoznačné, neboť Martinů věděl, že cestování přes železnou oponu bylo tehdy takřka nemožné. Možná to také měl být pro Šafránka srozumitelný signál, že skladatel tuší, co mohlo být za Ša­fránkovou cestou do Francie. O několik dní později je podobně překvapen Paul Sacher, a proto Martinů napsal: „M. Safranek m’écrit qu’il ira à Paris prochainement. Je m’étonne qu’il puisse voyager lib­rement où cela lui plait.“ („Píše mi pan Šafránek, že se brzy vydá do Paříže. Překvapuje mne, že si může volně cestovat, kam se mu zlí­bí.“) (29. srpna 1955, PSS 159-1435).

^[3]      Manželé Martinů se účastnili hudebního festivalu v Besançonu, kde dirigent Rafael Kubelík uvedl 3. září 1955 Martinů Koncert pro dva klavíry a orchestr, H 292. Sólové party hráli manželé Janine Redingová a Henry Piette (srov. Mihule, 2002, s. 485).

^[4]      Na Schönenbergu nedaleko Basileje bylo sídlo manželů Maji a Paula Sacherových.

^[5]      Ve dnech 25.–28. září 1955 se manželé Martinů zdržují ve Švýcarsku u manželů Sacherových, následuje jejich odjezd k André Huvelinovi do Vesoulu a pak premiéra kantáty Hora tří světel, H 349, z roku 1954, která byla věnována mužskému sboru Die Haghe Sanghers. Tento soubor skladbu v premiéroval v Bernu dne 3. října 1955. Dne 5. října manželé Martinů odletěli z Paříže a následující den přistáli v New Yorku (srov. Mihule, 2002, s. 593 a Halbreich, 2007, s. 442; Year: 1955; Arrival: New York, New York; Microfilm Serial: T715, 1897–1957; Microfilm Roll: Roll 8644; Line: 6; Page Number: 237).

^[6]      Také díky nové nabídce z Curtis Institute of Music se manželé Martinů vraceli do Spojených států. Rodině do Poličky psal 12. února 1955: „Do Filadelfie jsem dosud nedal rozhodnutí ale myslím že to vezmu, podmínky jsou dobré. Samozřejmě se nám do N.Y. nebude chtít moc vracet ale vrátit se tam musíme stejně, zde to byl jenom oddech.“ (CBM, PBM Kr 480). Nakonec tuto nabídku jen krátce kombinoval s výukou na Mannes College v New Yorku.

^[7]      Francouzsky „přátelé“.

^[8]      Společně s přáteli, švýcarským skladatelem Conradem Beckem (1901­–1989) a skladatelem rumunského původu Marcelem Miha­lovicim (1898–1985), navštívili violoncellistu André Huvelina, jehož rodině patřil zámek Mont St. Léger u Vesoulu (srov. Mihule, 2002, s. 356).

^[9]      Tibor Harsányi (1898–1954), skladatel a klavírista maďarské národ­nosti a přítel B. Martinů, zemřel 19. září 1954.

^[10]    Miloš Šafránek přijel do Francie jako agent vyslaný československou IV. správou Ministerstva vnitra 12. září 1955 a setrval zde do prosince 1956 (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885). Šafránek a Mar­tinů se setkali 22. září 1955, jak je zřejmé z pohlednice odeslané 20. září 1955 (CBM, PBM Kmš 823).

^[11]    Balet Koleda, H 112, je dnes ztracen.

^[12]    Libretistou opery Alexandre Bis, H 255, z roku 1937 byl André Wurm­ser (1899–1984), francouzský novinář a významný představitel francouzské komunistické strany. Skladatel tím naznačuje problémy s McCarthyho evidencí protiamerické činnosti.

^[13]    Bergerettes, H 275 z roku 1939 vyšla u Southern Music Publishing v New Yorku v roce 1963 (srov. Halbreich, 2007, s. 353).

^[14]    Okna do zahrady, H 270, z roku 1938 (srov. Halbreich, 2007, s. 416).

^[15]    S rodinou Čestmíra Puce se Martinů znal z Paříže, jeho ženě Heleně Martinů dedikoval skladbu Okna do zahrady, H 270 (srov. Halbreich, 2007, s. 416).

^[16]    Také zmíněný Smyčcový kvartet č. 4, H 256, z roku 1938 je dedikován Heleně Pucové (srov. Halbreich, 2007, s. 364).

^[17]    Od 20. sprna 1955 se Martinů zdržuje ve Vieux Moulin, poté odjíždí na festival do Besançonu (srov. Mihule, 2002, s. 593).

^[18]    Ve dnech 25.–28. září 1955 manželé Martinů pobývají ve Švýcarsku u manželů Sacherových (srov. Mihule, 2002, s. 593).

^[19]    S Milošem Šafránkem se Martinů sešel 22. září 1955 v Paříži.