Diplomatický přepis dopisu | [New York] November 26. 1947.
Mily priteli,
Nejak jste se odmlcel , co je s vami,doufam ze jste vsichni zdravi. Poslal jsem ten dlouhy dopis o vselijakych otazkach hudby,je to urceno pro vydani dopisu modernich skladatelu,z nichz ja jsem jeden.[1] Mel jsem to odeslat vam uz davno ale nekam jsem to zalozil az ted pri delani poradku a vzhledem k tomu ze nic nedelam jsem to nasel a poslal,prosim neuverejnujte to az to vyjde zde,mozna ze jste na uverejneni ani nemyslel,tak to pisu jen pro pripad.[2]Co stale delate,ze nedavate o sobe vubec vedet?Se mnou to je stale vselijake, jsem nespokojeny protoze s praci to jde pomalu, a tak nemam co delat a nudim se mnoho.[3] nebyl jsem na tento stav zvykly,jak mne znate,a tak mi to pripada dost podivne,vsechno mne brzo unavi, a ty zavrate se stale jeste vraci, nekdy jsem poradne oddelany na nekolik dni, je pry to normalni prubeh ja to shledevam uplne nenormalni a otravne.Take v dusledku toho nemam velky zajem co se deje okolo mne,tak vam tohoto nemohu mnoho rici, skoro nikam nechodim a malo lidi vidim,jsem jako poustevnik.[4]
[5]Moje machina mi vypověděla službu tak musím dokončit dopis starým systémem, tak obnovím Vaše vzpomínky na můj rukopis s nímž jste ztratil hodně času při řešení některých slov, doufám však že jste neztratil techniku. Máme tu Muncha a Ansermeta čekám příští měsíc,[6] koncem prosince mám první premiéru to Duo pro housle a violu[7] a pak přijde ta Tocattu et. Canzoni[8] v Baltimore pak 5tá v N. B. C–,[9] Munch hraje 3tí[10] a Rodzinski[11] v Chicagu 5tou a zde ji hraje Lindsdorf s Rochester orchestra,[12] pak mám ještě premieru nového kvarteta hraje Kroll[13] a myslím Lidice[14] v St Louis, je toho dost na jednoho člověka. Tak pomalu jsem napsal Oboe-Kvartett, oboe, piano, housle čello,[15] a teď už dlouho nic nedělám, jen přemyšlím o tom co nás ještě čeká a jak se to mnou samotným upraví, vypadá to jako by se to zamotávalo čím dál tím více, vy o tom asi víte víc než já tady, zavřený v pokoji s příšerným rámusem na ulici. Jsem někdy pořádně deprimován a někdy myslím že Vás už neuvidím ten můj návrat se stále odkládá a sám nemám ani plány ani moc energie něco vymyslet.[16] Napište mi co stále děláte a jak se Vám daří. Moc všechny u Vás zdravím
jsem Váš
B. Martinů
|
Věcné poznámky k DP | [1] Srov. pozn. k dopisu Kmš 806.
[2] Patrně má na mysli dopis z 19. listopadu 1946 Kmš 806. Zřejmě Martinů nalezl jeho průklepovou kopii, kterou znovu odeslal. Ta není uložena ve fondu Kmš. Šafránek dopis publikoval až v roce 1966 (srov. Šafránek, 1966, s. 244–246).
[3] Na podzim roku 1947 píše Martinů Quartett pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315 (od 15. září do 21. října), 31. prosince 1947 pak dokončuje 1. větu Koncertu pro klavír a orchestr, H 316 (srov. Halbreich, 2007, s. 371 a 299).
[4] Znovu si stěžuje na svůj zdravotní stav a následky úrazu z léta 1946.
[5] Tento dopis je dosud strojopis, odsud však psán rukou.
[6] Tyto dvě návštěvy Martinů oznamuje také rodině do Poličky v dopise ze dne 25. listopadu 1947: „Mame zde dirigenta Munche, je u nas casto a Ansermet prijede take asi pristi mesic.“ (srov. CBM, PBM Kr 370).
[7] Tři madrigaly (Duo č. 1) pro housle a violu, H 313, které Martinů složil v období od 17. února do 17. března 1947, byly dedikovány Lillian a Josephu Fuchsovým, kteří jej také 22. prosince 1947 v New Yorku premiérovali (srov. Halbreich, 2007, s. 348).
[8] Toccata e due canzoni, H 311, z roku 1946, kterou premiéroval 21. ledna 1947 Basler Kammerorchester za řízení Paula Sachera (srov. Halbreich, 2007, s. 278).
[9] Symfonie č. 5, H 310, kterou Martinů komponoval od února do května 1946 a kterou dedikoval České filharmonii, byla uvedena 24. ledna 1948 v New Yorku NBC Symphony Orchestra za řízení E. Ansermeta (Halbreich, 2007, s. 241).
[10] Symfonie č. 3, H 299, z roku 1944 byla premiérována S. Kusevickým a Boston Symphony Orchestra 12. října 1945 (srov. Halbreich, 2007, s. 235).
[11] Dirigent Chicago Symphony Orchestra Arthur Rodziński (1892–1958), měl od B. Martinů přislíbenou americkou premiéru Symfonie č. 5, H 310, bohužel tuto skladbu nemohl ve vymezeném termínu provést, a tak se Rodziński této premiéry vzdal, jak je patrné ze vzájemné korespondence ze dne 8. listopadu 1947 (srov. CBM, PBM Kd 357).
[12] 13. března 1948 provedl v newyorské Carnegie Hall dirigent Erich Leinsdorf (1912–1993) s Rochester Philharmonic Orchestra Symfonii č. 4, H 305 (H.W.L., Isaac Stern Soloist, New York Herald Tribune, 15. března 1948, s. 7A, IBM CB 6969;. Halbreich, 2007, s. 238).
[13] Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, dokončený 24. červ-
na 1947 v New Yorku, premiérovalo v únoru 1949 v New Yorku Krollovo kvarteto (Halbreich, 2007, s. 369).
[14] Památník Lidicím, H 296, z roku 1943.
[15] Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315 píše Martinů od 15. září do 21. října 1947 (srov. Halbreich, 2007, s. 371).
[16] Neustálé zvažování a odkládání návratu na pozadí vývoje v Československu je opakovaným tématem také skladatelových dopisů dalším adresátům.
|