[Paříž] Neděle 14./12 1930.

Drazí, 

dopis jsem obdržel a poslal jsem strýčkovi[1]lístek, napiŝte jak se mu daří. Karel Sommru[2]mi také poslal oznámení.[3]Měl jsem poȓádnou rýmu ani dýchat jsem nemohl, zůstal jsem celý týden doma, jsou zde samé mlhy, je to asi z toho, Posílám mamince[4]dárek k Vánocům, šálu, tu bude potřebovat, je teplá a hezká, Charlotte[5]posílá Mařce[6]také dárek, posílám to paní Šustrové (Peškové) potkal jsem ji zde a jede asi ve čtvrtek, říkala že mi to vezme sebou. Já Mařce také něco poŝlu později. U Špačků[7]jsem nebyl k vŭli té rýmě tak nevím nic, zdali dostali zásilku od Zrzavého,[8]jdu tam v útery. Také nevím žádné novinky protože jsem nikde nebyl. Z Kodaně mi psali, přijali mi dva balety[9]k provedení v příští saisoné a jeŝtě jim mám poslat další. Ty balety dosud nebyly provedeny, bude to premiera. Také mi psal dȓ Košťal, že se o tom dověděl, 

je tam na legaci, tak mně rozhodně na premieru pozval abych byl u něho jako host.[10]Také píše že podaří-li se to že mám zajiŝtěno také provedení ve Stockholmu, Oslo, a Göteborku. S Německem to začíná býti už lepší, ale je tam velká krise hospodářská.[11]Bagarre zde proveden bude,[12]ten Festival v Londýně je až příští prázdniny.[13]Z Londýna mi psali z legace abych jim poslal partitury, že se tam orchestr zajímá o moje věci.[14]Poŝlete mi Wandinu[15]adressu, dosud nepsala, tak ji napíšu sám, ona o tom bude něco vědět. Hráli mi tu do Radia ty České tance[16]a v útery hrají, klavírní skladby. Talich vzal to Ŝvédsko, to je dobře múže mi tam moc pomoci.[17]Bude prý hrát Bagarre po Vánocích v Londýně.[18]Přeji Vám pěkné svátky a budu vzpomínat na Ŝtědrý večer, já jsem na večeři zase u Ŝpačků, dostanu asi zase něco pěkného jako dárek.[19]Piŝte mi jak dojel Fanouš[20]a jaké má plány, zdali také mluvil se Stáňou[21]v Praze. Stáňa byl nemocen ten koncert v Praze je v lednu.[22]Psal mi p. Kunc z Brna,[23]že jsem byl už navržen jako člen do České Akademie a že to bylo jednohlasně schváleno přijde prý to v příŝtím zasedání na jaře.[24]Dostal jsem zprávy od mistra Suka,[25]vzkazuje mi abych se nevracel domu a pracoval raději zde, že to mám lepší. 

Moc Vás pozdravuj

Váŝ Bohouŝ.

Chère Marienka.

Je vous remercie beaucoup de votre bonne pensée de m’avoir envoyé quelque chose pour Noël, nous ne sommes pas allés chez M^meSpacek, car Bohus était un peu souffrant. J’ai hâte d’être à mardi, pour voir. Hier, j’ai été au Louvre. J’ai trouvé le col plissé, mais il n’y avait que quelques coloris, je pense qu’il vous plaira, cette année on porte les grands cols, vous pourrez le porter aussi sur ou en dessous de votre manteau, ici on ne porte que le noir et les robes se sont beaucoup allongées, elles sont bien au dessous de la cheville. 

Jusqu’à maintenant, je ne suis pas beaucoup sortie, mais toutes les dames de la légation ont trouvé que mes robes étaient bien faites. Quand vous voudrez dites-le moi, je vous enverrai un journal de modes. Mon travail commence à relentir, c’est pour quelques mois maintenant. J’ai de bonnes nouvelles de ma mère ainsi que de ma sœur. À bientôt le plaisir de vous lire. Je vous embrasse bien affectueusement. Votre Charlotte

[PŘEKLAD]

Milá Marienko.[26]

Velice Vám děkuji za pěkné pozdravení i za to, že jste mi něco poslala k Vánocům. U paní Špačkové jsme nebyli, protože Bohuš trochu churavěl. Nemohu se dočkat úterý, až to uvidím. Včera jsem byla v Louvru,[27]našla jsem ten plisovaný límec, ale měli jen pár barev. Myslím, že se Vám bude líbit, tento rok se nosí velké límce, budete si ho moci dávat rovněž na kabát nebo pod něj, tady se nosí jenom černá, šaty se hodně prodloužily, jsou až nad kotníky.

Doposud jsem do společnosti moc nechodila, ale všechny dámy z vyslanectví tvrdily, že moje šaty jsou dobře udělané.[28]Když budete chtít, stačí říct a já Vám pošlu nějaký módní žurnál. V práci to nyní začíná zvolňovat, pár měsíců to teď bude takové. Od matky[29]i od sestry[30]mám dobré zprávy. Budu moc ráda, když brzy napíšete. S vřelými pozdravy, Vaše Charlotte

[1]Pravděpodobně se jedná o Jana Janele (? – 1932), majitele závodu na zpracování cementu (osobní rozhovor s Václavem Ripplem, Polička 26. 6. 2018; Cupal 1908, nestránkovaná reklamní příloha). Otec Františka (Fráni), Jana (Jeníčka), Marie (Mařenky) a Vlasty Janelových, o nichž se BM v pozdější korespondenci s rodinou v Poličce často zmiňuje.

[2]Karel Sommer (1869-1962), zakládající člen poličského hudebního sdružení Mládenecká kapela (pro kterou napsal BM svůj nejstarší dochovaný orchestrální opus, skladbičku Posvícení, H 2), od 1909 přednosta kanceláře městské spořitelny, 1924-1948 předseda ředitelství spořitelny (Popelka 1996, s. 21).

[3]Pravděpodobně se jedná o blahopřání poličských přátel ke skladatelovým 40. narozeninám, které oslavil 8. 12. 1930.

[4]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[5]Charlotte Quennehen (1894-1978), budoucí manželka BM.

[6]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[7]JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), s manželkou Annou. J. Špaček v letech 1923-1931 působil jako konzulární atašé a později legační tajemník přidělený k vyslanectví v Paříži, kde byl pověřen obchodně-politickou agendou. V červnu 1931 se vrátil do Prahy na politickou sekci Ministerstva zahraničních věcí, kde pracoval v oddělení II/4 – mezinárodní organizace (Dejmek 2013, s. 236). 

[8]Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[9]Časopis Tempo: Listy Hudební Matice (roč. X, č. 9–10, 24. 6. 1931, s. 344) informuje o záměru uvést v Kodani dva balety BM: „Kodaňské Královské divadlo chystá premiéry baletů On tourne (Film se točí) a Echec au roi (Šach králi)[…].“ O provedení obou baletů v Kodani se nepodařilo dohledat další zmínky, podle Halbreicha se své premiéry dočkaly o mnoho let později v Brně: On tourne, H 163, dne 8. 1. 1979 (Halbreich 2007, s. 209) a Šach králi, H 186, dne 11. 4. 1980 (Halbreich 2007, s. 211).

[10]Karel Košťál (1893- 1975), československý diplomat a propagátor české hudební kultury v zahraničí.

[11]BM má pravděpodobně na mysli spolupráci s německým nakladatelstvím Schott Music GmbH & Co., které projevovalo zájem o vydávání jeho skladeb (Mihule 2017, s. 181). Smlouva mezi tímto vydavatelstvím a BM byla uzavřena v červnu roku 1931 (IBM, SM 1931-06-04; CBM, PBM Kr 46). 

[12]Plánované provedení La Bagarre, H 155, v Paříži BM postupně ve svých dopisech rodině do Poličky oddaluje od prosince 1930 až po podzim 1931, ani tehdy však tato skladba v Paříži nezazněla (CBM, PBM Kr 637, 25, 29, 32, 45).

[13]Festival ISCM World Music Days se konal od 24. do 28. 6. 1931 v Londýně a Oxfordu. Žádné dílo BM na něm nezaznělo (webové stránky ISCM, [cit. 1. 8. 2018], https://www.iscm.org/activities/wmds/iscm-wmd-1931-oxford-london).  

[14]V dopise Camillu Hoffmannovi (1878-1944), česko-německému novináři, básníku a diplomatovi, z prosince 1930 (IBM, Hof 1930-12-00) BM adresáta žádá o zaslání partitury Rhapsodie, H 171, panu Václavu Hykovi na londýnskou legaci, že "tamější dirigent" chce vidět partituru, a doufá, že tam bude provedena i La Bagarre, H 155. 

[15]Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947.

[16]Tři české tance,H 154.

[17]Václav Talich (1883-1961), český dirigent. V letech 1931-1934 působil jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu.

[18]Ve čtvrtek 15. 1. 1931 dirigoval Václav Talich La Bagarre, H 155, na koncertě Royal Philharmonic Society v Londýně (recenze koncertu, autor pod šifrou McN., The Musical Times, č. 1056, 1. 2. 1931, s. 167-168). O provedení La Bagarre, H 155, v Londýně se BM zmiňuje i v dopise rodině do Poličky ze dne 10. 1. 1931 (CBM, PBM Kr 29).

[19]Štědrý večer u Špačkových popisuje BM v dopise rodině do Poličky ze dne 29. 12. 1930 (CBM, PBM Kr 26).

[20]František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[21]Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[22]Původně plánovaný „Festival“ z děl BM se uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66, 67).

[23]Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog, ředitel brněnské konzervatoře.

[24]Česká akademie věd a umění (1880-1952), později Československá akademie věd (1952-1992), od roku 1992 Akademie věd České republiky. 19. 5. 1931 byl BM jmenován jejím řádným členem IV. třídy (Maýrová 2000, s. 43).

[25]Josef Suk (1874-1935), český hudební skladatel, houslista a pedagog.

[26]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[27]Obchodní dům Les Grands Magasins du Louvre.

[28]Pravděpodobně se jedná o oděvy, které pro Charlotte ušila a věnovala Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. V dopise Miloši Šafránkovi do Paříže o nich píše BM 15. 8. 1930 (CBM, PBM Kmš 714) z Poličky: „Moje sestra tady ušila Charlottě několik rob ale až po Ch. odjezdu a tak to zbylo teď na mně a já mám obavy z celní prohlídky protože bych měl v kufru jen dámské šaty. nebude to těžký ani velký balík a tak jsem myslel, zda byste proti tomu nic neměl kdybych to nechal poslat kurýrem na Vaše jméno.“

[29]Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.

[30]Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen.