Základní informace
Titul CZPosvícení [auth.]
Podtitul CZpro flétnu a smyčcový orchestr
Titul ENThe Village Feast
Podtitul ENfor flute and string orchestra
Titul DEDas Kirchweihfest
Podtitul DEfür Flöte und Streichorchester
KategorieKomorní hudba
PodkategorieOktety
Halbreichovo číslo2
Části (věty)Andante – Allegro – Allegro vivo
Durata7'
Nástrojové obsazeníVl Vl Vl Vla Vc Vc Cb
Sólový hlasFl
Původ
Místo kompozicePolička
Rok dokončení1907
Započetí kompozice1907
Dokončení kompozice08/1907
Premiéra
Interpret Preisler, František
Místo premiéryMěstské divadlo, Polička
Poznámka k premiéřePreisler František (dirigent)
Uložení autografu
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k autografuV CBM uložena autografní partitura a autografní party.
Copyright
První vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
O skladbě

Druhá dochovaná skladba Bohuslava Martinů, Posvícení, H 2, vznikla v roce 1907 a ještě téhož roku byla provedena v Městském divadle v Poličce. Je to krátká, ale půvabná suita tanců pro flétnu a smyčcový orchestr o sedmi partech (kromě violy a kontrabasu jsou zde tři party houslí a dva violoncella). Název Posvícení se do češtiny překládá různě: „Vesnická slavnost“ nebo „Dožínky“. Tradičně se slaví v termínech, které se shodují s výročím vysvěcení místního kostela. Stále častěji se tento termín používá pro obecní oslavy téměř jakéhokoli druhu. Martinů v Posvícení cituje melodii písně spojené s touto tradiční slavností To je zlaté posvícení, kterou dodnes zná mnoho Čechů.

Skladba začíná poměrně poklidným úvodem, jehož doprovodný rytmus – v dělených violoncellech s oddělenými zvoláními horních smyčců – připomíná Habaneru z Bizetovy Carmen. Vzápětí je poprvé citována píseň „posvícení“, a to v mírně propracované podobě sólovou violou a dvěma sólovými violoncelly. Poté se jí ujme celý soubor, než dozní do ztichlého ppp. Po krátké pauze následují tanečnější epizody: napjaté chromatické stoupání ve smyčcích vede ke krátké epizodě ve stylu mazurky a ještě kratšímu úryvku hudby připomínající polku. Tradiční téma „posvícení“ zůstává stranou a zůstává nepřítomné, neboť hudba na okamžik připomíná samotný úvod. Závěrečná část je tanečně rozvláčnější a bouřlivější, tak trochu ve stylu české „skočné“ (energický tanec v dvoudobém metru, jehož příkladem je pátý tanec z Dvořákovy první sbírky Slovanských tanců), plný vervy a povnesené nálady. Téma „posvícení“ je v tomto novém materiálu rozkošně zpracováno a uzavírá dílo s neodolatelnou „joie de vivre“, která nemá daleko k Bartókovým Rumunským lidovým tancům (napsaným o deset let později, v roce 1917). Přestože povrchní závěrečné akordy Posvícení prozrazují prudkost mládí a mohou vyvolat chápavý úsměv, nakažlivý élan předchozích taktů zůstane v paměti déle a jistě získá této mladistvé skladbě mnoho přátel.

Michael Crump, Early Orchestral Works, Volume One, Toccata Classics, London 2013

« předchozí
ID 26 (záznam 1 / 0)
další »