[Paříž, 2. polovina června 1929]

Milá maminko,

teď budeš mít zprávy z Paříže jak se patří Mařka Ti píše celý román,[1]tak připisuji také o Berlínu. Zařídil jsem si tam mnoho věcí a udělal jsem dobře že jsem tam jel, protože oni na to čekali abych se tam objevil[2]Byli ke mně moc laskaví a mám tam spoustu známostí vŝichni mě ujiŝtují že to bude v Německu pro mne dobré, jen se tam musím občas objevit. S tou operou v Berlíně to nejde[3]tam mají teď nějaké vnitřní starostí finanční a je obava že to divadlo budou muset zavřít. Ale moc se jim to líbilo a dali mi odporučení na jiná divadla v Německu[4]a jestli se to udrží tak tam mám velké naděje na provedení. Tak teď to zkusím jinde. Provedou mi tam orchestrální věci a na Festivalu nové hudby[5]budou hráti ode mne něco pro elektrické nástroje.[6]Také jsem našel nakladatele na Half-time.[7]

Musím tam příŝtí rok jet na díl.[8]Bydlel jsem na legaci u p. Hofmana[9]a měl jsem se tedy dobře. Jinak je tam draho. Tady je správné vedro a chystáme se k moři. Budeme Ti stále psát zde zůstaneme asi do 1. července.[10]Mařka dojela dobře a myslím že se ji tu bude líbit. Byli jsme ve Versailles včera a dneska se chystáme do velkých obchodních domů. Večer obyčejně zůstane doma aby se moc neunavila ale jinak ji to poslouží dobře. Ty asi vzpomínáš co děláme a také snad k Tobě přijde občas někdo na návŝtěvu. Moc Tě zdravím

Bohouš

[1]Dopis je tentokrát určen výhradně matce BM Karolině Martinů (1855-1944), neboť sestra Marie Martinů (1882-1959) byla na návštěvě u svého bratra v Paříži. Mariin přípis se nedochoval.

[2]Přestože žádný ze životopisců BM jeho návštěvu Berlína v roce 1929 nezmiňuje, z textu tohoto dopisu je naprosto zjevná.

[3]I při své příští návštěvě Berlína (v polovině června roku 1930) BM neúspěšně jednal o prvním provedení opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, v berlínské Městské opeře v Charlottenburgu. Ve snaze o provedení opery na německé operní scéně BM pomáhal Camill Hoffmann (1878-1944), česko-německý novinář, básník a diplomat. Z důvodů narůstající hospodářské krize a s ní souvisejících ekonomických problému operní scény však k provedení nedošlo (Mihule 2017, s. 169-170, 174). Opera se dočkala své premiéry až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).

[4]V dopise M. Šafránkovi odeslaném z Poličky 8. 8. 1929 (CBM, PBM Kmš 711) BM upřesňuje, že se jedná o divadla v Lipsku a ve Frankfurtu.

[5]Pravděpodobně Die Neuen Musik-feste Baden-Baden.

[6]Teprve v roce 1944 napsal BM Fantasii pro teremin, hoboj, klavír a smyčcový kvartet, H 301 (Halbreich 2007, s. 381). 

[7]Half-Time, H 142. Prvního vydání se skladba dočkala až roku 1955 v Českém hudebním fondu v Praze (Halbreich 2007, s. 254). 

[8]Mihule uvádí, že v roce 1930 navštívil BM Berlín pravděpodobně od 11. či 12. 6. do (19.) 6.

[9]Camill Hoffmann.

[10]BM s Charlotte Quennehen (1894-1978), sestrou Marií a přítelem Stanislavem Novákem (1890-1945) pak odcestovali z Paříže k moři do Biarritzu v Biskajském zálivu, odkud podnikali výlety po okolí (Mihule 2017, s. 169).