| Stručný obsah | Bohuslav Martinů konečně obdržel dopis od Karla Šebánka. Je zklamán, že mu neodpovídá na jeho dotazy, předpokládá, že jeho předchozí dopis nedostal. Také Ralph Hawkes si mu stěžoval, že nikdo z Melantrichu neodpovídá na dopisy ani na nabídku smlouvy. BM jim nechce dělat zprostředkovatele, všechno si mají vyřídit mezi sebou. BM opakuje, že by svá díla Melantrichu nebýt KŠ nezadal. Rád by věděl, v jaké je situaci. Zachraňuje provedení svých děl (KONCERT PRO HOUSLE A ORCH. Č. 2, POLNÍ MŠE) a stojí ho to jenom peníze, přičemž starat se o to měl Melantrich. Neví, jak to bude s JULIETTE kvůli anglickému textu, kdy bude hotový ŠPALÍČEK apod. Měl by možnosti díla prosadit (JULIETTE, VESELOHRA NA MOSTĚ, HRY O MARII), ale netroufne si nic podnikat a slibovat, protože nemá k dispozici materiály. Rád by svá díla nechal dělat v Praze, ale nic z toho nemá. Mrzí ho, že některé věci, které slíbil KŠ, musí zadat jinde. Žádá adresu nahrávací společnosti [Ultraphon, nahrávka SYMFONIE Č. 4, ČF, dir. Rafael Kubelík], je pobouřen a rozhodnut dát věci do pořádku. Také otázka jeho peněz v OSA a u Melantrichu se musí definitivně vyřešit. Ptá se, na koho se má obrátit. Nechce stále jenom poslouchat řeči o tom, jak si ho všichni váží a jak ho mají rádi. KŠ má otevřeně napsat, jestli jsou nějaké problémy se Syndikátem a jestli něco potřebuje. Těší se na Špalíček. Pozdravuje Karla Šolce, má radost z výtahu a těší s na další. Jestli bude ředitelem Václav Mikota, BM odmítá dále spolupracovat. Papír z Paříže, který BM podepsal, může někam založit. Přesto se ale zajímá o další plány KŠ. Pokusí se zjistit, jaký přístroj bude bratr potřebovat. |