Prosinec 19. 1947.

Mily priteli,

Posilam vam zadane potvrzeni k vyzvednuti partitur oper v Parizi a brusselu.Zaridil jsem aby partitury byly deponovany v Parizi,ale pockejte az obdrzite dopis neb listek z parize s potvrzenim ze muzete odejeti, coz bude doufam behem vanoc. V parizi dojdete na adresu: Mr. Charles Quennehen,62 rue Pierre Charron,[1]tam najdete partitury Panny moudre a panny posetile, narozeni pane, a sestra Paskalina[2], pravdepodobne i klav. vytahy,prohlednete to dobre,nemohu dosud presne zaruciti ze vse spravne nasli.Mariken de nimegue je v Institute National Belge de radiodiffusion 18 place Eugene Flagey, Bruxelles posilam vam potvrzenku a ptejte se na Mr, g. Brenta Directeur adjoint des Emissions musicales[3],odvolejte se na jejich dopis pod C.77298. Pisu jim ostatne soucasne aby vam rukopisy vydali, tak snad to vse dostanete pod strechu v poradku.[4] Kdyby snad neco bylo v neporadku nebo schazelo musel byste si zajeti do Vieux Moulin a Mr nebo Mrs. Quennehen vam da informace na koho se obratit a jak to zaridit,pravdepodobne na Gilbert Becourt[5],ale myslim ze to nebude z apotrebi.Zadal jsem je aby dali zpravu primo vam ze rukopisy jsou uz v Parizi,bude to rychlejsi. A tak doufam ze vse skonci dobre,mozna ze tam budou i jine rukopisy,ale hlavne abyste dostal Hry o Marii.[6]

Julietta dosla a uz davno jsem nemel z neceho takovou radost,vydani je krasne vypravene,obalka bajecna a Solcova uprava je exellentni, aspon pokud jsem mohl az dosud hrati,[7] Chystame se na domaci provedeni s Firkusnym ktery jelepsi pianista nez ja a moc se na to tesime.[8] Vytah zde budi opravdovou sensaci a je to skutecne representacni kousek,udelal jste mi opravdu jedinecnou radost.Co bych ted nutne potreboval je alespon dva exemplare s anglickym textem. Nemusel by byti definitivni ale musel bych ho miti dokud jsem jeste zde abych mohl neo zaridit,myslim ze jsou dost velke chance ovsem lidi musi rozumeti o co jde,mate to uz v planu? je to moc nutno dokud jsem jestesam zde. Da se to nejak zariditi? Napiste mi o tom, myslim ze beztak porizujete preklad, s tim Francouzkym to bude horsi protoze musime do velke miry respektovati original,coz bude trouble s notama. Tak vam mnoho gratuluji a mnoho dekuji za radost kterou jste mi udelal, Firkusny je uplne zamilovan do vytahu a myslim ze z toho ted budeme moci udelati nejaky vetsi podnik po celem svete,prozatim nejdulezitejsi je ten anglicky preklad pod noty a miti zde klavirni vytah s nim.

Doufam ze jste uz dostal ty partitury housloveho koncertu a jeden kvartet,jestli ne zatelefonujte na Zamini na DR. Jar. Spacek,ministre on je sebou vzal kdyz odjizdeli z UNO a uz je jiste zpet v Praze.[9] Tesim se na Solcovu upravu Spalicka, pozdravujte ho a reknete ze mu gratuluji nikdy bych si nebyl predstavil ze to nekdo dostane do tak vytecneho vytahu.[10]

Tak snadjsem vam to vse vypsal a zaridil k vasi spokojenosti a jak jste mne zadal, kdyby[11] neco haprovalo napiste.

Mnoho vas zdravim a oba vam prejeme pekne Vanoce i vse nejlepsi do Noveho Roku, v nemz se uz jiste uvidime a tak budete zbaven velkych troublu s dopisovanim.[12]

            Srdecne vas

            B. Martinů[13]

[1] Adresa strýce Charlotte Martinů.

[2] Panny moudré a panny pošetilé, Mariken z Nimègue, Narození Páně  a Sestra Paskalina jsou jednotlivé části Martinů opery Hry o Marii, H 236 z roku 1934.

[3] Belgický skladatel Gaston Brenta (1902–1969) byl spolupracovníkem a později ředitelem hudebních programů Institut National Belge de la Radiodiffusion (Pirenne, 2004, s. 218).

[4] Dopis se nedochoval.

[5] Gilbert Bécourt byl příbuzný Charlotte Martinů.

[6] Martinů už podruhé v této korespondenci žádá Šebánka, aby odjel do Francie pro skladatelovy rukopisy. V Šebánkově pozůstalosti je dochován dotazník Ministerstva kultury, jehož součástí je i seznam zahraničních cest, v němž sám K. Šebánek vykazuje v roce 1948 úřední a obchodní cestu pro Ministerstvo informací do Paříže, Londýna a Bruselu (Osobní dotazník Ministerstva kultury 1955, pozůstalost K. Šebánka, CBM, nesig.). J. Mihule uvádí jako přesné datum setkání B. Martinů s K. Šebánkem 6. září 1948 (Mihule, 2017, s. 536).

[7] V roce 1947 vydal Melantrich Martinů operu Juliette, H 253, v klavírním výtahu Karla Šolce.

[8] O brzské návštěvě českého klavíristy Rudolfa Firkušného (1912–1994) v domácnosti B. Martinů informuje skladatel také svého bratra Františka o necelý týden později (25. prosince 1947): „Tak jsme meli kapra, byl u nas Firkusny na veceri, pak jsme sli trochu do mesta tady slavi stedry vecer jako u nas sylvestra, tak bylo odne veselo coz asi nebylo u vas […].“(CBM, PBM Kr 373).

[9] JUDr. Jaromír Špaček (1895–1968) působil ve 20. a na počátku 30. let 20. století na československém vyslanectví v Paříži, později také v Bukurešti a Bělehradě.  Od února 1942 pracuje jako úředník československé exilové vlády v Londýně, v srpnu 1945 se vrací do Prahy, kde je v roce 1946 byl povýšen na ministerského radu a poté jmenován zástupcem přednosty politické sekce Ministerstva zahraničních věcí. (Dejmek, 2013, s. 235).

[10] Klavírní výtah druhé verze baletu Špalíček, H 214 II, opět vytvořil tolik vychvalovaný český klavírista Karel Šolc a byla vydána v nakladatelství Orbis v Praze v roce 1951 (Halbreich, 2007, s. 218).

[11] Písmena přes sebe.

[12] Vzhledem k tomu, že se skladatel do Československa již nikdy nepodíval, pokračovaly korespondenční „trouble“ s Karlem Šebánkem až do Martinů smrti v roce 1959.

[13] Podpis rukou B. Martinů.