| Diplomatický přepis dopisu | January 7.1947.
Mily priteli,Nevim,zdali jsem vam odpovedel na vas posledni dopis,tak mozna nektere veci budu opakovat.Psal jste mi n nejakem p. Ernst ve Svycarsku,ktery by chtel upravit Lidice pro Dechovou hudbu,myslim, ze je to dobry napad,muzete s nim vyjednavati prostrednictvim vasi edice. Poslete mi jakysi nastin smlouvy,abychom vedeli na cem jsme,nemejte obavy,ze vam budu delat boleni hlavy s mymi podminkami,dohodneme se tak aby i edice prisla na svoje.Jen si udelejte plan ktery unesete. ty pisnicky byste meli vydatmyslim ze to je dobry obchodni artikl,co se tyce textu ja sam nemam nikoho,vim ze Lovenbach ma nektere prelozene ale nevim jak se to obchodne muze vyresit,zdali prekladatel participuje na tantiemach nebo zdali ma honorar?[1]
Co se tyce housloveho koncertu, myslim, ze to bude dobry artikl mezinarodni a mohli byste na tom vydelati valuty,mnoho lidi se pta kde by ho bylo mozno dostat.mel bych pro to edici ihned ale stale myslim ze by bylo nejlepe ho vydat doma.Klav, vytah ovsem by musel nekdo upraviti, protoze ten muj je prilis jednoduchy,jen pro studio.(mam jeste jeden jiz upraveny, stal mne tezke penize,ale ten je zase prilis komplikovany)[2]Aby bylo jasno, Elman uz exclusivitu nema, koncert je volny, a jenom diky moji lenosti se starat o provedeni zustava v rukouch Elmana,jakmile by se toho ujmula edice tak ma vsechny moznosti,zde se o to zajima Issac Stern[3], mlady a jeden z nejlepsich.bylo by mozno take koncert natocit na disky.Napiste mi o tom,
Rikala mi Charlie o vasem planu prijet do Ameriky,ja o tom uz vim dlouho ale ted s tou nemoci jsem na vse zapomnel.napiste mi jak si to predstavujete a pod jakou zaminkou sem chcete prijeti a co ja v tom konretne mohu udelat[4]
Samozrejme mohu napsat Firtovi[5],ale chci aby moje duvody se shodovali s vasimi,promluvte s Dr. Lovenbachem, on by vas sem mohl nejak uredne poslat
Moc se toho zde nenaucite,protoze oni sami take vlastne zacinaji,hlavne v hudbe,dostavali drive vse hotove z Evropy.
Poslali jsme vam balicek, kafe a tabak, jak jste zadal, doufam ze brzo dojde,a kdybyste neco potreboval ,napiste.
Co se tyce tech ostatnich editeru,nevsimejte si co rikam,samozrejme ze kdyz s nimi mluvim tak chci zustat v dobrych i pratelskych stycich,to vite oni maji ted velky zajem,a pro nektere jako Shott mam skutecne urcite moralni zavazky,ale to vse je nezavazne, zadne smlouvy. Simrock mne nezajima ani ostatni,
Tded co se bytu tyce, samozrejme bych rad vedel neco positivniho,ale dosud vam nemohu nic rici o sobe,mam dojem ze v Praze nevite mnoho o mem ura[6]urazu a ze povazujete celou historii za vyrizenou.Bohuzel to jeste vyrizeno neni a jsem jeste daleko od sveho byvalaho stavu,prozatim neni ani pomysleni na navrat,nesnesu jizdu prozatim ani v autobuso natoz podniknouti tak dalekou cestu.Mohu jen doufat ze se to upravi do jara tak dalece abych mohl jeti,ale jde to velmi zvolna a doktor mi nedava velkou nadeji.Pracovat take nemohu mam potize stale s hlavou ale to jsou samozrejme dusledky,to neni vazne.Hlavne nesmim delat nic co by stav zhorsilo,tak vam to pisi abyste nedelali zadne plany, protoze vse zavisi jak rychle se veci upravi a nelze to nijak urychlit a to vite ze nebudu nic riskovat, mel jsem toho uz zatim Dost. To vam pisi jenom.protoze mam takovy dojem ze si v Praze myslite ze jsem mel nejakou malou chripku.[7]
Tak jsem bam toho napsal dost,jeste i dopis mi dela obtize a slibuji vam ze ode dneska budu odpovidat na vsechny vase dotazy presne a tak mi prosim napiste vse co konoretne chcete vedet a co mame delat.
Mnoho a srdecne vas zdravim.
B. Martinů[8]
Napište mi adresu Aničky Masarykové![9],[10]
|
| Věcné poznámky k DP | [1]Jan Löwenbach byl literárně činný pod pseudonymem J. L. Budín. Je autorem textu pro Martinů ranou operu Voják a tanečnice, H 162, z roku 1926 (Halbreich, 2007, s. 143).
[2]Koncert pro housle a orchestr č. 2, H 293, je dedikován M. Elmanovi a byl vydán v klavírním výtahu Karla Šolce v pražském Melantrichu v roce 1949 (Halbreich, 2007, s. 310).
[3]Isaac Stern (1920–2001) byl americký houslista a dirigent z židovské rodiny ukrajinského původu.
[4]Plánovaná cesta Karla Šebánka do USA kvůli navázání kontaktů a seznámení se s kopírovacími stroji, o nichž s Martinů často koresponduje, se neuskutečnila. K. Šebánek se s Martinů setkává až těsně před skladatelovým skonem v roce 1959, kdy je Šebánek vyslán do Švýcarska, aby s těžce nemocným Martinů vyjednal převedení skladeb, deponovaných v Československu, na Český hudební fond. K. Šebánek přijíždí do Švýcarska 21. srpna 1959 a hned 22. srpna poprvé navštěvuje skladatele v nemocnici v Liestalu, kde absolvuje ještě tři další návštěvy. Po skladatelově úmrtí se Šebánek ještě zúčastní 1. září pohřbu, do vlasti se pak vrací 3. září 1959.
[5]Český politik a kulturní pracovník Julius Firt (1897–1979)
[6]Písmena přes sebe.
[7]Již v předchozích dopisech žádá Martinů Šebánka o nalezení vhodného bytu, popř. vilky, kterou by manželé mohli obývat po svém příjezdu do Československa. Ten se však přibližuje pouze velmi pomalu, vzhledem k vážnosti skladatelova úrazu a vleklé léčbě a rehabilitaci, která znamená pro skladatele také velkou finanční zátěž, a to v období, kdy minimálně komponuje.
[8]Podpis rukou B. Martinů.
[9]Věta dopsána svisle na levém okraji dopisu rukou B. Martinů
[10]Kunsthistorička Anna Masaryková (1911–1996) byla vnučkou T. G. Masaryka. Martinů ji kontaktoval kvůli plánovanému pobytu Charlotte Martinů na Pražském jaru 1947, během kterého ji rodina Masarykových hostila, později byla ubytována v pražském hotelu Esplanade.
|