Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání10.02.1956
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 516
Signatura v IBMMar 1956-02-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM již obdržel dopisy od [Zdeňka] Zouhara, [Miloslava] Bureše i od Karla [Nováka]. STUDÁNKY stále budí senzaci, opravdová pražská premiéra byla 5.2.; navrhl, aby film byl hraný, ne loutkový; posílá fotografii z Bernu; psala mu Marie Pražanová; pražské [prosincové] provedení byla předpremiéra; "kde kdo" mu píše o shledání v Praze, "ovšem musím se zde informovat, jak se na to dívají, abych se nedostal do nějakých nepříjemných situací"; od [Jiřího] Berkovce mu nic nedošlo, ať mu napíše ještě jednou co potřeboval;
[Miloš] Šafránek je stále v Paříži; občas píše BM do USA; blahopřál [Karlu Boleslavu] Jirákovi k narozeninám; mluvil s ředitelem Akademie z Říma a bude patrně pozván; "tu věc" [INKANTACE] pro Firkušného a Chicago [Music Fromm Foundation] dokončil a teď se pustí do opery [ŘECKÉ PAŠIJE]; smlouva s Boosey a Hawkese byla přerušena, mají toho hodně k vydání, bude teď mít alespoň více volnosti.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Feb. 10. [19]56.



Drazí:[1]



Tak už to mám vše pohromadě,[2] dopisy od Zouhara,[3] od Bureše,[4] od Karla[5] a všem jsem též uz psal[6] tak se dostávam k vašemu dopisu. Studánky stále dělaji sensaci a měli prý opravdovou premieru v Praze 5 unora,[7] mimo to má byt film s Trnkou,[8] navrhnul jsem aby to dělal se herci ne s loutkami. Pak prý to bylo v televisi a.t.d.[9] to vite asi vy lépe. Bureš má radost byl prý u vás tak mi to popsal a Karel[10] také. Připravují tu poslední symfonii[11] a lituje že to nemuže dělat Talich.[12] Tak teď jsme odeslali ten balik s kritikama snad to brzo dojde[13] Posilam foto z Bernu po provedeni Hory tři světel,[14] je tam ten baryton co zpíval roli Krista, dirigenta není vidět. Pak jsem dostal na jevišti ten odznak z Haagu to jsem už psal.[15] Maruška[16] mi tež psala a poslala od nějake maliřky[17] vzpominku. To Prražské provedeni předpremiera bylo skutečně pro zvané a dám stejně, až se budou tisknout, že premiera byla v Poličce.[18] Kde to vydaji dosud nevim asi Orbis, ale ted je to tam všechno jiné a dosud mi neposlali smlouvu.[19] Tu žádost do Banky jsem poslal snad vam to rychle vyřidí.[20] Te Mme Eckhout[21] pošlete občas listek. Časopis už doufám došel.[22] Kde kdo mi už piše na shledani v Praze, doufame oba že se to uskutečni, ovšem musim se zde informovat jak se na to divaji abych se nedostal do nějakých nepřijemných situaci. Od Dr Berkovce[23] jsem nedostal nic to se asi někde zatoulalo v Nice tak at mi ještě jednou napiše co chce. ovšem novou skladbu jen pro něho psati nemohu na to nemám čas, už se nám to krátí.[24] Hud. Fond prý mi poslal nejaké květiny pěkně drahé, také nedošly asi jsou na celnici a pochybuji ze je dostanu, ty věci nejsou dovoleny posilat.[25] Miloš je stále v Pariži[26] divim se že vám nepsal, má asi pořadně práce také. Občas mi piše ale malo také. Jirák měl také narozeniny tak jsem mu gratuloval, měl radost že jsem si vzpoměl.[27] Mluvil jsem s tim ředitelem Academie z Rima[28] a myslim že mne tam pozvou, rozhodne se to v těchto dnech.[29] Tu věc pro Chicago a pro Rudu[30] jsem dokončil[31] a teď se dám do opery,[32] jinak bych se k tomu nedostal až zas začneme jezdit.[33] Charlie[34] napiše přistě, měli jsme tento tyden dost hostí na večeře a tak je unavena. Zima zde už zase neni a tak to už bude zase lepsi. jen par dni byly mrazy ale hlasili z Nicy[35] velkou zimu po celé Francii, tak to asi k vám taky došlo.



Ten podepsaný program pošlu přiste dopis by byl moc težký.[36] Pozdravte Marušku děkuji ji za vzpominku. Z Boosey Hawkes jsme smlouvu přerušili[37] a tak budu ted vice volný s komposicema, oni mají jste jestě mnoho věci k vydani z drívjejška. Jinak žádné zvláštni novinky nemáme, je vše při dobrém. Mnoho vas všechny zdravime.



Bohouš a Charlie 



 


Věcné poznámky k DP

[1] Strojopis - diakritika a podtržení doplněné rukou BM.



[2] BM má na mysli dopisy svých přátel týkající se prvních uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354.



Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354, v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru. Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011), (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).



[3] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog, muzikolog a přítel BM.



[4] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM. Jedná se o dopis ze dne 23. 1. 1956 (PBM Kd 21), (Coufalová – Zouhar 2017, s. 182-197).



[5] Podle kontextu je autorem dopisu Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka), s nímž si BM dopisoval po Stáňově smrti.



[6] Dopis BM Zdeňku Zouharovi nese datum 29. 1. 1956 (Zouhar 2008, s. 140-145) dopisy Miloslavu Burešovi a Karlu Novákovi z této doby se nedochovaly.



[7] Termín „opravdová premiéra v Praze“, tj. provedení kantáty Otvírání studánek, H 354, dne 5. února 1956 ve Smetanově síni Reprezentačního domu (dnes Obecní dům) v Praze (Zouhar 2016, s. XXXII), používá BM proto, že tzv. předpremiéra 7. 12. 1955 ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů […] byla opravdu na pozvánky, protože v novinach to hlasili ze světová premiera je bude v Poličce.“ (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956, PBM Kr 515).



[8] BM má na mysli neuskutečněný záměr českého výtvarníka, scénáristy a režiséra animovaných filmů Jiřího Trnky (1912-1969) vytvořit filmovou adaptaci kantáty Otvírání studánek, H 354, (Zouhar 2016, s. XXXIV).



[9] „Jan Kühn provedl kantátu v témže obsazení 22. ledna 1956 v Československé televizi. Další významné reprízy následovaly 5. února ve Smetanově síni Reprezentačního domu (Obecní dům), 8. dubna v brněnském Domě armády (Besední dům) a 26. května v Domě umělců (Rudolfinum) v rámci festivalu Pražské jaro.“ (Zouhar 2016, s. XXXII)



[10] Karel Novák.



[11] V podání České filharmonie zazněla Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, na Pražském jaru 1956 na Třetím slavnostním koncertě k 60. výročí založení České filharmonie dne 19. 5. 1956 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Vedle skladby BM na koncertě zazněla i Jarní předehra, op. 9 od Otakara Jeremiáše (1892-1962) a VII. symfonie, op. 47 od Jaroslava Řídkého (1897-1956). Českou filharmonii dirigovali Karel Ančerl (1908-1973) a Karel Šejna (1896-1982) (viz webový archiv Pražského jara: http://www.festival.cz/cz/archiv/4162; cit. 21. 6. 2016).



[12] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM. Po osvobození ČSR v roce 1945 byl Talich obviněn z kolaborace a více než měsíc strávil ve vězení. Perzekuce pokračovaly i po únorovém převratu 1948. V roce 1955 se k tomu přidaly vážné zdravotní problémy – opakovaný zánět pohrudnice, podvrtnutý kotník, ale především příznaky mozkové choroby (Kuna 1995, s. 198).



[13] V dopise rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956 (PBM Kr 515) BM sděluje: Také jsme konečně vypravili ten balik s fotografiema a programu a kritiky, to budeš mit co dělat ale moc velký pořádek v tom nedělej, to jsou vše staré krámy.“



[14] Hora tří světel, H 349, kantáta na texty ze sbírek moravských lidových písní Františka Bartoše, z Matoušova evangelia a knihy H. V. Mortona Ve stopách mistrových (In the Steps of the Master. London, 1934). Zkomponoval ji pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers v době od 20. do 25. 11. 1954. Premiéra kantáty se za účasti manželů Martinů konala v Bernu 3. 10. 1955 (Mihule 2002, s. 484-487, Halbreich 2007, 442). Pravděpodobně se jedná o fotografii uloženou v CBM v Poličce pod signaturou PBM Fbm 268.



[15] BM byl v roce 1955 jmenován čestným členem tohoto sboru, jehož prezident Albert Prins mu při návštěvě v Nice v květnu 1955 předal pamětní talíř s věnováním (PBM Kr 490, 491). V dopise rodině do Poličky ze dne 13. 3. 1956 (PBM Kr 519) ještě BM doplňuje: […] z Haagu jsem nedostal žádný diplom ale odznak do knoflikove dirky jako člen te spolecnosti a ten taliř […].“



[16] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.



[17] Cizí rukou dopsáno Zdenka Hrádková.



[18] Aby na to dohlédl, pověřil BM K. Šebánka v dopise ze dne 11. 2. 1956 (PBM Kkš 1023).



[19] Na první vydání partitury kantáty Otvírání studánek, H 354, byla sepsána smlouva mezi BM a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění dne 6. 3. 1956 (Zouhar 2016, s. XXXV). Tiskem byla kantáta vydána ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění ve spolupráci s pražským exportním nakladatelstvím Artia již v roce 1956 a to hned ve dvou verzích pro tuzemský trh a pro export (Zouhar 2016, s. XXXIV-XXXV).



[20] Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka (1903-1980) se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR.



[21] Teddycka van Eeckhout (Databáze pramenů IBM). http://database.martinu.cz/people/public_view/1227; cit.: 16. 6. 2016). Viz PBM Kr 514.



[22] Nejmenovanému lékaři v Československu BM zprostředkoval pravidelné zasílání amerického odborného lékařského časopisu. Zásluhu na tom měla též Frances Ježková (1900-1986) a zejména MUDr. Josef V. Brumlík (1897-1979), (PBM Kr 509, 511, 514, 515).



[23] Hudební skladatel, publicista a spisovatel Jiří Berkovec (1922-2008) napsal předmluvu k prvnímu (1956) vydání partitury Otvírání studánek, H 354, (Zouhar 2016, s. 157). Popelka (1996, s. 151) uvádí, že podle sdělení samotného J. Berkovce tento nikdy BM nepsal a že informace z Poličky byla tedy mylná.



[24] 2. 5. 1956 odplouvají manželé Martinů z USA do Evropy (Mihule 2002, s. 497), aby od října toho roku nastoupil BM na American Academy in Roma.



[25] O nedoručené kytici od Českého hudebního fondu se BM zmiňuje i v dopise sourozencům do Poličky ze dne 4. 3. 1956 (PBM Kr 518).



[26] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). Šafránek přijel do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).  V dopise rodině do Poličky ze dne 22. 1. 1957 (PBM Kr 553) BM hlásí: „Miloš už je v Praze […].“



[27] Český hudební skladatel, pedagog a dirigent Karel Boleslav Jirák (1891-1972) oslavil 28. 1. 1956 své 65. narozeniny.



[28] Laurance Page Roberts (1907-2002), americký kunsthistorik, v letech 1946-1960 ředitel American Academy in Roma.



[29] 8. 3. 1955 informuje BM své příbuzné v Poličce (PBM Kr 483), že dostal nabídku vyučovat na American Academy in Roma, bohužel však již v té době slíbil, že na podzim toho roku nastoupí na Curtis Institute of Music ve Filadelfii.  Již o necelé dva měsíce se však pokouší zajistit, aby nabídka z Říma mohla platit na akademický rok 1956/57 (viz dopis rodině do Poličky ze dne 2. 5. 1955 – PBM Kr 488), což se mu podařilo, jak o tom informuje své sourozence v Poličce v dopise ze dne 23. 2. 1956 – PBM Kr 517).  Na American Academy in Roma pak BM působil po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.



[30] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM. Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, si zahrál při jeho premiéře v New Yorku 4. 10. 1956 (Halbreich 2007. s. 300).



[31] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, komponoval BM v době od 22. 12. 1955 do 6. 2. 1956 (Mihule 2002, s. 345, 346 a 300). Vznikl na objednávku Fromm Music Foundation v Chicagu (Halbreich 2007. s. 300-301).



[32] Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957 (Halbreich 2007. s. 185).



[33] BM má pravděpodobně na mysli návrat do Evropy (viz výše).



[34] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[35] V přímořské Nice strávili manželé Martinů téměř dva roky – od října 1953 do července 1955.



[36] O zaslání „podepsaného programu“ rodině do Poličky se BM zmiňuje v dopisech tamtéž PBM Kr 516, 518-520, přičemž podle jeho slov byl program vložen do dopisu ze dne 4. 3. 1956 (PBM Kr 518): „Posilám ten podepsaný program.“



[37] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes (Zouhar 2016, s. XXXV).


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
FixaceStrojopis a rukopisný podpis
Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Lokace jako předmět
Bern
Chicago, Illinois
Haag
Nice
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1337 (záznam 1 / 0)
další »