Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání10.02.1956
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 516
Signatura v IBMMar 1956-02-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM již obdržel dopisy od [Zdeňka] Zouhara, [Miloslava] Bureše i od Karla [Nováka]. STUDÁNKY stále budí senzaci, opravdová pražská premiéra byla 5.2.; navrhl, aby film byl hraný, ne loutkový; posílá fotografii z Bernu; psala mu Marie Pražanová; pražské [prosincové] provedení byla předpremiéra; "kde kdo" mu píše o shledání v Praze, "ovšem musím se zde informovat, jak se na to dívají, abych se nedostal do nějakých nepříjemných situací"; od [Jiřího] Berkovce mu nic nedošlo, ať mu napíše ještě jednou co potřeboval;
[Miloš] Šafránek je stále v Paříži; občas píše BM do USA; blahopřál [Karlu Boleslavu] Jirákovi k narozeninám; mluvil s ředitelem Akademie z Říma a bude patrně pozván; "tu věc" [INKANTACE] pro Firkušného a Chicago [Music Fromm Foundation] dokončil a teď se pustí do opery [ŘECKÉ PAŠIJE]; smlouva s Boosey a Hawkese byla přerušena, mají toho hodně k vydání, bude teď mít alespoň více volnosti.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Feb. 10. [19]56.



Drazí:[1]



Tak už to mám vše pohromadě,[2] dopisy od Zouhara,[3] od Bureše,[4] od Karla[5] a všem jsem též uz psal[6] tak se dostávam k vašemu dopisu. Studánky stále dělaji sensaci a měli prý opravdovou premieru v Praze 5 unora,[7] mimo to má byt film s Trnkou,[8] navrhnul jsem aby to dělal se herci ne s loutkami. Pak prý to bylo v televisi a.t.d.[9] to vite asi vy lépe. Bureš má radost byl prý u vás tak mi to popsal a Karel[10] také. Připravují tu poslední symfonii[11] a lituje že to nemuže dělat Talich.[12] Tak teď jsme odeslali ten balik s kritikama snad to brzo dojde[13] Posilam foto z Bernu po provedeni Hory tři světel,[14] je tam ten baryton co zpíval roli Krista, dirigenta není vidět. Pak jsem dostal na jevišti ten odznak z Haagu to jsem už psal.[15] Maruška[16] mi tež psala a poslala od nějake maliřky[17] vzpominku. To Prražské provedeni předpremiera bylo skutečně pro zvané a dám stejně, až se budou tisknout, že premiera byla v Poličce.[18] Kde to vydaji dosud nevim asi Orbis, ale ted je to tam všechno jiné a dosud mi neposlali smlouvu.[19] Tu žádost do Banky jsem poslal snad vam to rychle vyřidí.[20] Te Mme Eckhout[21] pošlete občas listek. Časopis už doufám došel.[22] Kde kdo mi už piše na shledani v Praze, doufame oba že se to uskutečni, ovšem musim se zde informovat jak se na to divaji abych se nedostal do nějakých nepřijemných situaci. Od Dr Berkovce[23] jsem nedostal nic to se asi někde zatoulalo v Nice tak at mi ještě jednou napiše co chce. ovšem novou skladbu jen pro něho psati nemohu na to nemám čas, už se nám to krátí.[24] Hud. Fond prý mi poslal nejaké květiny pěkně drahé, také nedošly asi jsou na celnici a pochybuji ze je dostanu, ty věci nejsou dovoleny posilat.[25] Miloš je stále v Pariži[26] divim se že vám nepsal, má asi pořadně práce také. Občas mi piše ale malo také. Jirák měl také narozeniny tak jsem mu gratuloval, měl radost že jsem si vzpoměl.[27] Mluvil jsem s tim ředitelem Academie z Rima[28] a myslim že mne tam pozvou, rozhodne se to v těchto dnech.[29] Tu věc pro Chicago a pro Rudu[30] jsem dokončil[31] a teď se dám do opery,[32] jinak bych se k tomu nedostal až zas začneme jezdit.[33] Charlie[34] napiše přistě, měli jsme tento tyden dost hostí na večeře a tak je unavena. Zima zde už zase neni a tak to už bude zase lepsi. jen par dni byly mrazy ale hlasili z Nicy[35] velkou zimu po celé Francii, tak to asi k vám taky došlo.



Ten podepsaný program pošlu přiste dopis by byl moc težký.[36] Pozdravte Marušku děkuji ji za vzpominku. Z Boosey Hawkes jsme smlouvu přerušili[37] a tak budu ted vice volný s komposicema, oni mají jste jestě mnoho věci k vydani z drívjejška. Jinak žádné zvláštni novinky nemáme, je vše při dobrém. Mnoho vas všechny zdravime.



Bohouš a Charlie 



 


Věcné poznámky k DP

[1] Strojopis - diakritika a podtržení doplněné rukou BM.



[2] BM má na mysli dopisy svých přátel týkající se prvních uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354.



Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354, v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru. Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011), (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).



[3] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog, muzikolog a přítel BM.



[4] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM. Jedná se o dopis ze dne 23. 1. 1956 (PBM Kd 21), (Coufalová – Zouhar 2017, s. 182-197).



[5] Podle kontextu je autorem dopisu Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka), s nímž si BM dopisoval po Stáňově smrti.



[6] Dopis BM Zdeňku Zouharovi nese datum 29. 1. 1956 (Zouhar 2008, s. 140-145) dopisy Miloslavu Burešovi a Karlu Novákovi z této doby se nedochovaly.



[7] Termín „opravdová premiéra v Praze“, tj. provedení kantáty Otvírání studánek, H 354, dne 5. února 1956 ve Smetanově síni Reprezentačního domu (dnes Obecní dům) v Praze (Zouhar 2016, s. XXXII), používá BM proto, že tzv. předpremiéra 7. 12. 1955 ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů […] byla opravdu na pozvánky, protože v novinach to hlasili ze světová premiera je bude v Poličce.“ (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956, PBM Kr 515).



[8] BM má na mysli neuskutečněný záměr českého výtvarníka, scénáristy a režiséra animovaných filmů Jiřího Trnky (1912-1969) vytvořit filmovou adaptaci kantáty Otvírání studánek, H 354, (Zouhar 2016, s. XXXIV).



[9] „Jan Kühn provedl kantátu v témže obsazení 22. ledna 1956 v Československé televizi. Další významné reprízy následovaly 5. února ve Smetanově síni Reprezentačního domu (Obecní dům), 8. dubna v brněnském Domě armády (Besední dům) a 26. května v Domě umělců (Rudolfinum) v rámci festivalu Pražské jaro.“ (Zouhar 2016, s. XXXII)



[10] Karel Novák.



[11] V podání České filharmonie zazněla Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, na Pražském jaru 1956 na Třetím slavnostním koncertě k 60. výročí založení České filharmonie dne 19. 5. 1956 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Vedle skladby BM na koncertě zazněla i Jarní předehra, op. 9 od Otakara Jeremiáše (1892-1962) a VII. symfonie, op. 47 od Jaroslava Řídkého (1897-1956). Českou filharmonii dirigovali Karel Ančerl (1908-1973) a Karel Šejna (1896-1982) (viz webový archiv Pražského jara: http://www.festival.cz/cz/archiv/4162; cit. 21. 6. 2016).



[12] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM. Po osvobození ČSR v roce 1945 byl Talich obviněn z kolaborace a více než měsíc strávil ve vězení. Perzekuce pokračovaly i po únorovém převratu 1948. V roce 1955 se k tomu přidaly vážné zdravotní problémy – opakovaný zánět pohrudnice, podvrtnutý kotník, ale především příznaky mozkové choroby (Kuna 1995, s. 198).



[13] V dopise rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956 (PBM Kr 515) BM sděluje: Také jsme konečně vypravili ten balik s fotografiema a programu a kritiky, to budeš mit co dělat ale moc velký pořádek v tom nedělej, to jsou vše staré krámy.“



[14] Hora tří světel, H 349, kantáta na texty ze sbírek moravských lidových písní Františka Bartoše, z Matoušova evangelia a knihy H. V. Mortona Ve stopách mistrových (In the Steps of the Master. London, 1934). Zkomponoval ji pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers v době od 20. do 25. 11. 1954. Premiéra kantáty se za účasti manželů Martinů konala v Bernu 3. 10. 1955 (Mihule 2002, s. 484-487, Halbreich 2007, 442). Pravděpodobně se jedná o fotografii uloženou v CBM v Poličce pod signaturou PBM Fbm 268.



[15] BM byl v roce 1955 jmenován čestným členem tohoto sboru, jehož prezident Albert Prins mu při návštěvě v Nice v květnu 1955 předal pamětní talíř s věnováním (PBM Kr 490, 491). V dopise rodině do Poličky ze dne 13. 3. 1956 (PBM Kr 519) ještě BM doplňuje: […] z Haagu jsem nedostal žádný diplom ale odznak do knoflikove dirky jako člen te spolecnosti a ten taliř […].“



[16] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.



[17] Cizí rukou dopsáno Zdenka Hrádková.



[18] Aby na to dohlédl, pověřil BM K. Šebánka v dopise ze dne 11. 2. 1956 (PBM Kkš 1023).



[19] Na první vydání partitury kantáty Otvírání studánek, H 354, byla sepsána smlouva mezi BM a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění dne 6. 3. 1956 (Zouhar 2016, s. XXXV). Tiskem byla kantáta vydána ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění ve spolupráci s pražským exportním nakladatelstvím Artia již v roce 1956 a to hned ve dvou verzích pro tuzemský trh a pro export (Zouhar 2016, s. XXXIV-XXXV).



[20] Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka (1903-1980) se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR.



[21] Teddycka van Eeckhout (Databáze pramenů IBM). http://database.martinu.cz/people/public_view/1227; cit.: 16. 6. 2016). Viz PBM Kr 514.



[22] Nejmenovanému lékaři v Československu BM zprostředkoval pravidelné zasílání amerického odborného lékařského časopisu. Zásluhu na tom měla též Frances Ježková (1900-1986) a zejména MUDr. Josef V. Brumlík (1897-1979), (PBM Kr 509, 511, 514, 515).



[23] Hudební skladatel, publicista a spisovatel Jiří Berkovec (1922-2008) napsal předmluvu k prvnímu (1956) vydání partitury Otvírání studánek, H 354, (Zouhar 2016, s. 157). Popelka (1996, s. 151) uvádí, že podle sdělení samotného J. Berkovce tento nikdy BM nepsal a že informace z Poličky byla tedy mylná.



[24] 2. 5. 1956 odplouvají manželé Martinů z USA do Evropy (Mihule 2002, s. 497), aby od října toho roku nastoupil BM na American Academy in Roma.



[25] O nedoručené kytici od Českého hudebního fondu se BM zmiňuje i v dopise sourozencům do Poličky ze dne 4. 3. 1956 (PBM Kr 518).



[26] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). Šafránek přijel do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).  V dopise rodině do Poličky ze dne 22. 1. 1957 (PBM Kr 553) BM hlásí: „Miloš už je v Praze […].“



[27] Český hudební skladatel, pedagog a dirigent Karel Boleslav Jirák (1891-1972) oslavil 28. 1. 1956 své 65. narozeniny.



[28] Laurance Page Roberts (1907-2002), americký kunsthistorik, v letech 1946-1960 ředitel American Academy in Roma.



[29] 8. 3. 1955 informuje BM své příbuzné v Poličce (PBM Kr 483), že dostal nabídku vyučovat na American Academy in Roma, bohužel však již v té době slíbil, že na podzim toho roku nastoupí na Curtis Institute of Music ve Filadelfii.  Již o necelé dva měsíce se však pokouší zajistit, aby nabídka z Říma mohla platit na akademický rok 1956/57 (viz dopis rodině do Poličky ze dne 2. 5. 1955 – PBM Kr 488), což se mu podařilo, jak o tom informuje své sourozence v Poličce v dopise ze dne 23. 2. 1956 – PBM Kr 517).  Na American Academy in Roma pak BM působil po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.



[30] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM. Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, si zahrál při jeho premiéře v New Yorku 4. 10. 1956 (Halbreich 2007. s. 300).



[31] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, komponoval BM v době od 22. 12. 1955 do 6. 2. 1956 (Mihule 2002, s. 345, 346 a 300). Vznikl na objednávku Fromm Music Foundation v Chicagu (Halbreich 2007. s. 300-301).



[32] Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957 (Halbreich 2007. s. 185).



[33] BM má pravděpodobně na mysli návrat do Evropy (viz výše).



[34] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[35] V přímořské Nice strávili manželé Martinů téměř dva roky – od října 1953 do července 1955.



[36] O zaslání „podepsaného programu“ rodině do Poličky se BM zmiňuje v dopisech tamtéž PBM Kr 516, 518-520, přičemž podle jeho slov byl program vložen do dopisu ze dne 4. 3. 1956 (PBM Kr 518): „Posilám ten podepsaný program.“



[37] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes (Zouhar 2016, s. XXXV).


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
FixaceStrojopis a rukopisný podpis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi
Digitized atCentrum Bohuslava Martinů

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Bern
Chicago, Illinois
Haag
Nice
Praha
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 1337 (entry 1 / 0)
next »