[Paříž] 12./10. [19]39[1]

Drazí  

jistě že čekáte na moje zprávy ale nechci Vám o ničem psáti[2] My jsme se zase vrátili domů, venku už začínala býti zima[3] a zde je také hodně změněno, málo lidí, večer tma po ulicích ale jinak život jako dříve, ani nic nezdražilo. Budu míti asi funkci v radiu[4] a kdyby se poměry zhoršili tedy odjedeme zase zpět a nebo se necháme někam pozvat. Prozatím jiných závazku nemám a ani asi později míti nebudu, bude mě stále třeba pro jiné věci a tak pracuji. Sice na to není mnoho mysl ale musí se člověk trochu nutiti a tak jsem začal psat takovou Polní mŝi[5] pro mužsky sbor a budu s tím brzo hotov už jsem oznámil Talichovi[6] a doufám že ji tam v kopii dostanu. Vzpomínáme na Vás mnoho co asi děláte a zdali Vám neschází mnoho věcí ku klidnému životu ale jen se musíme domýŝlet co u Vás je, a myslím že tam venku snad přece to je klidnější, ale to víte starosti z hlavy člověk nedostane, pořád na Vás myslíme a vzpomínáme i na domeček co se asi u nás změnilo a jak bych se rád dom podíval. Tu mši poŝlu také do Anglie, do Radia a také zde bude provedena. Jinak se ovŝem programy vŝechny změnily a zatím funguje jenom radio, ale v Bâle[7]   bude přes to premiéra toho Double concertu[8] a něco bude v Geneve. Zde i v Londýně se teprve tvoří programy ale budu tam zastoupen také. Chtěl jsem Vám psáti, že jsem dostal novinky ohledně té ceny v Brně a že sami někteří členové kuratoria podali protest proti tomu rozhodnutí na základě že jim byla celá věc špatně vylíčena, tak jsem zvědav co z toho bude, ovŝem v této době kdo ví jak vŝe dopadne.[9] Od p. Ŝ.[10] nemám zprávy ale za to jeho velký přítel[11] zde byl a mluvil jsem s ním, moc se mnou počítají, protože prý                                                  

se přesvědčil jaké jméno mám v cizině. Co se týče zdraví to jeŝtě ujde ačkoliv jsme trochu spadli oba,[12] to není nic divného, to teď my všichni, jinak žijeme dosud normálně jak by nic nebylo. S nakladateli je to horší protože teď ovŝem se nic nebude vydávat a tak mě to sklaplo i s tou edicí v Londýně, ale přesto si mě zajistili jakmile se vŝe uklidní.[13] Dushkin provede pravděpodobně v Americe tu Svitu,[14] (také nic nepíŝe) a mám velké rekomandace na Toscaniniho.[15] S Talichem jsem 9. října asi o premiéru Ricercari přišel, nemohl být dodán material, ŝkoda.[16] Jestli pak radio občas ode mě něco hraje? Napiŝte mi přes Bale ale dopisy jdou zvolna, tedy se nerozčilujte když dlouho nepíŝi a buďte o nás úplně klidni. Kdybych Vám mohl napsat více tak bych to udělal ale hlavně abyste věděli že jsme oba zdrávi a že pracuji dále a že přese vŝechny události mám stále styk s mými editéry a že na Vás myslíme a vzpomínáme co asi děláte a Vy asi také jistě na nás a tak se zatím musíme spokojit s dopisy i když je možno psáti jen občas. Pozdravte vŝechny známé, já také mám už teď občas od nich  zprávy a o nás se nikterak nestrachujte, přejme si všichni aby se vŝe už skončilo a abychom se co nejdříve shledali.

            Srdečně Vás zdravím      

            Váŝ Bohouŝ.

Chères Mammy et Marienka

Nous pensons avoir bientôt de vos bonnes nouvelles, pour nous, notre vie n’est pas changée, nous avons retrouvé Paris comme auparavant, je crois que nous ne retournerons pas à V^x M. pour le moment. Je vous souhaite à toutes deux une bonne santé, et je vous embrasse affectueusement de tout cœur. Toutes nos bonnes pensées. Votre Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Milá mammy[17] a milá Marienko[18]

Doufáme, že se nám od Vás brzy dostane dobrých zpráv, pokud jde o nás, náš život je beze změn, vrátili jsme se do stejné Paříže jako předtím, myslím, že do Vieux Moulin se teď nebudeme vracet. Oběma Vám přeji pevné zdraví, posílám Vám nejvřelejší políbení. Moc Vás pozdravujeme. Charlotte Martinů