[Paříž, po 10. dubnu 1939]

Drazí,

tak už jsme po svátcích,[1] byli jsme ve V. Moulin[2] a bylo tak krásně jako někdy v červenci, tak jsme toho užili a zůstali celý týden venku a procházeli se po lese, tak jsme trochu zapoměli na události které nejsou nijak potěŝující Pracoval jsem také – dělám takový výtah se Julietty, tři scény aby se to mohlo také hráti v koncertě nebo v Radiu.[3] Jestli pak jste se ptali na ty peníze ve spořitelně zde se říká že si to nelze vyzvednouti[4] jen po malých částkách ale to asi bude jen k vůli posílání. P. Šafr. mi psal o tom co tam dělají pro nás[5] a píše že to bude hodně těžké teď se tam dostat že dělají velké obtíže ale abych se rozhodně učil řeči a že se o to bude starat. V tom Badenu jsem prý měl velký úspěch,[6] bylo snad něco i v českých novinách.[7] Zde budu míti 8. května tu premieru té skladby co byla poprve provedena v Benátkách,[8] moc se o tom mluvilo a tak zde jsou na to zvědaví a já také, slyŝel jsem to jednou radiem z Říma[9] ale přece je to lépe poslouchati přímo. Ztratil jsem teď hodně času s těmi událostmi,[10] to víte že ani mysl nebyla na práci. Jsem rád že aspoň doma se u Vás zlepšilo a teď už bude pěkně alespoň na tu zahrádku si budete moci vyjíti a trochu si odpočinouti, jenom se hodně ŝetřte. Já jsem už zase přibral to tím že jsem si také trochu odpočinul a nadýchal čerstvého vzduchu a také už to teď zde bude veselejŝí když bude tepleji. Stáňa[11] mi psal, má také starosti[12] to víte jak my všichni a tak také píŝe že neví jak by mi měl nejlépe    

poradit co se týče té Prahy,[13] že by naděje ovŝem byly velké teďka pro mě, jenom zdali se budu teď chtět vrátit a nepíŝe ovŝem nic jak to vypadá jenom že se teď k ničemu nerozhodnou dokud se to nějak neupraví, mění mění se to každým dnem i Tak si nedělejte zbytečné starosti, vŝak ono dojde k nějakému rozhodnutí, v takovémhle stavu nikdo nemůže zůstat neví se ani co dělat ani co počít, tak to se jistě bude muset nějak rozhodnout aby se vůbec mohlo trochu pracovati. Tak musíme vyčkat až co osud přinese. Prozatím zůstanu zde, práce bude dosti a také si něco vydělám a s tou Amerikou to až podle okolností, také by to pro mě nebylo ŝpatné, je to přece jenom jiný svět a známých bych tam měl dost.[14] No ale to vŝechno je až v budoucnosti, je i možno že se to upraví vŝe že budu se moci i do Prahy vrátit, což bych nejraději.[15]  

Srdečně Vás oba[16] zdravíme a vzpomínáme

Váš Bohouš.