Paris 27. I. [19]39.

Drazí,   

dlouho nepíŝu už asi čekáte netrpělivě zprávy, ale tak to utíká ten čas a dny jsou krátké uteče to ani člověk neví jak, měl jsem hodně korespondence také jiné zvláŝtě s Prahou a jeŝtě toho mě dost čeká, tak se moje psaní Vám zdrželo.[1] Také s Melantrichem jsem měl tahání, teď když jsem věci dal do jiné edice, tak najednou by to chtěli vydat a tak bylo vysvětlování a dopisování a jeŝtě to není u konce.[2] Do Prahy jsem zadal takovou předběžnou žádost o tom že se chci vrátit a že reflektuji na místo na konservatoři aby při obsazování vzali také tuto moji žádost v úvahu.[3] P. Schiezl[4] už je na pensi ale donesl ji sám na ministerstvo a mluvil o tom s ministrem.[5] Také jiným jsem psal a teď jak dostanu zprávy tak si zadám novou žádost officielně. V. Novák jde do pense a tak bude místo volné. Jak budu něco vědět napíŝu do Prahy jeŝtě teď nepojedu až dostanu zprávy a uvidím že bych tam byl něco platný a to budu moci teprve až si podám žádost.

Jinak je tu nepříjemné počasí stále deŝt a deŝt a je při tom zima, jeŝtě mám práci dokončuji pro Dushkina ale jeŝtě pár dní na tom strávím.[6] Bude něco vysílat Bruxelles flamande v pátek, [7] kvartett s orchestrem[8] asi, diriguje Jirák.[9] Potom bude jeŝtě něco v Bruxelu v březnu a v Holandsku na začátku března,[10] zde v květnu[11] ale jeŝtě před tím, napíŝu Co je u Vás nového, jak je se zdravím, teď v tom počasí to také zdraví nepřidá, musíte dáti velký pozor. Situace se horší každým dnem ale vŝichni doufají že se to vyřídí bez velkého konfliktu, kdyby pan bůh dal aby se to už nějak srovnalo, už jsou z toho vŝichni lidi nervosní a neví se

co příŝtí den přinese. Myslím že dostanu tyto dny zprávy z Prahy hlavně informace kdy se o tom[12] bude rozhodovat a to bych přijel, ale dosud nic definitívního nevím, jak něco se dozvím napíŝu. Stáňa[13] sic píŝe ale z těch jeho zpráv není člověk nic moudrý, on píŝe asi co mu zrovna napadne a tak se dle něho moc ani řídit nechci. Mám tam přece jenom mocné příznivce a po tom co mi provedli s Kř.[14] budou hledět věc napraviti. Pí. Leroux[15] jede do Ameriky, mluvil jsem tu s p. Šafr..,[16] jede s ní. Tak se nezlobte že tak pozdě píŝi a sdělte mi zase co je u Vás nového. 

Moc Vás oba[17] pozdravujeme

Váš

Bohouš

[1] Předchozí dopis BM rodině domů do Poličky byl datován 14. 1. 1939.

[2] V posledních třech dopisech rodině do Poličky (PBM Kr 258-260) píše BM o zrušení smlouvy na vydávání svých děl v Melantrichu.

[3] BM po neúspěšné snaze získat profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře (na uvolněné místo po Josefu Sukovi nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička) v této aktivitě neustává. BM spoléhá na to, že by mohl nastoupit na místo Vítězslava Nováka (1870-1949), který jako profesor v mistrovské škole působil do roku 1939. Bohužel v budoucích měsících se mu rozplynula i tato naděje a to z důvodu okupace Československa v březnu 1939.

[4] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. Koncem roku 1938 odchází do penze, a politice se dále nevěnuje.  Jeho odchod souvisí s abdikací druhého československého prezidenta Edvarda Beneše (1884-1948) na svůj úřad (5. 10. 1938) a nástupem nového prezidenta Emila Háchy (1872-1945), který funkci přijal 30. 11. 1938.

[5] Jednalo se pravděpodobně o Ministerstvo školství a národní osvěty, v jehož čele v té době stál Jan Kapras (1880-1947) (PBM Kr 232).

[6] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog. U BM si objednal Koncertantní suitu pro housle a orchestr, H276 I, a osobně se účastnil konzultací se skladatelem v době, kdy ji komponoval, tzn. na konci roku 1938 a v lednu roku 1939. Dushkin se dokončení díla v Paříži nedočkal. Do USA odcestoval 11. 1. 1939 (Mihule 2002, s. 290). V premiéře skladba zazněla v New Yorku až 7. 4. 1943. Samuela Dushkina při ní na klavír doprovázel Erich Itor Kahn (1905-1956), německý klavírista a hudební skladatel, který pro svůj židovský původ musel opustit Německo (Halbreich, 2007, s. 305).

[7] Orchestre de la radio flamande dnes Le Brussels Philharmonic. Pravděpodobně se jedná o pátek 30. 1. 1939.

[8] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, (PBM Kr 232).

[9] Karel Boleslav Jirák (1891-1972), český hudební skladatel, pedagog a dirigent.

[10] V dopise rodině do Poličky PBM Kr 263 BM uvádí: „Vysílati se bude z Haagu asi 8 a 10 ty Riccercari  [Tre Ricercari, H 267] (Hilversum.) a potom Bruxelles (francouzský) Concerto grosso [Concerto grosso, H 263] asi 16 nevím ještě datum.“ Podle Halbreicha (2007, s. 272) však zazněla premiéra této skladby až 14. 11. 1941 v Bostonu.

[11] V Paříži zazněly Tre Ricercari, H 267, poprvé 8. 5. 1939 pod taktovkou francouzského dirigenta Charlese Muncha (1891-1968) (Halbreich 2007, s 274; PBM Kr 265).

[12] Profesorské místo na Pražské konzervatoři.

[13] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[14] Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[15] Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska, manželka Miloše Šafránka.

[16] Miloš Šafránek (1894-1982), český diplomat, státní úředník a přítel BM.

[17] BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978).