[Vieux Moulin][1] V. sobotu 20./ 8 1938.

Drazí,

dopis jsem dostal a také sl. W.[2] mi už psala mezitím co jsem ji přiložil dopis. Jsem rád že u Vás už je zase dobře a že maminka už se zotavuje, jen ať si hodně odpočne a načerpá znovu sil.[3] Fanouš[4] už je jistě doma at jste klidnější. My se zde máme dobře, je dost hezky a chodíme na procházky, trochu pracuji a také na zahrádce a tak to utíká už tady budu skoro tři neděle a brzo bude po prázdninách a vrátím se do Paříže.[5] V září jsme pozváni k jednomu dirigentovi do Basileje[6] tak tam zůstaneme asi 10 dní[7] a je možno že bychom potom přijeli do Prahy na říjen abych si začal včas zařízovat pro tu konservatoř a tak to bude nejlépe začít hned a když už budeme v Basileji tak to jsme na půl cesty, tak bychom to asi spojili.[8] To bude ještě záležet jaké dostanu zprávy z Prahy od p. Schieszla[9] který to vyšetřuje jak na to jíti. Poslouchal jsem onehda Sonatu[10] v Radiu Lité[11] a bude vysílán také ten kvartett[12] a sice 2. září Luxemburg od kvartetta Lejeune a pak 2. října v Radio – Paris. 6. září je to v těch Benátkách[13] ale nevím zdali je to vysíláno myslím že určitě to bude. Sl. Wanda chtěla jeti do Paříže ale myslím že myslila že jsme tam a my se nevrátíme před 10 září tak nevím jak se rozhodne, psal jsem aby přijela sem k nám.[14] Jsem zvědav co bude nového v Paříži a byl bych rád kdybych mohl

tu akci na konservatoř začíti už v říjnu abych nemusel během roku zase jezdit do Prahy ačkoliv možna že budu muset stejně přijet. Musím si to vŝechno dobře zařídit aby to dobře dopadlo, budu míti tentokráte velkou protekci ale jinak to nejde. Jinak nového zde nevím nic, hlavně že u Vás je vše v pořádku. Moc Vás zdravím

Váš

Bohouš

[1] Vieux-Moulin – vesnice nedaleko Paříže, bydliště Amicie Quennehen (1866-1948), u níž její dcera Charlotte Martinů (1894-1978) a v srpnu i BM trávili prázdniny 1938.

[2] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193).

[3] Začátkem července 1938 byla matka BM hospitalizována (Mihule 2002, s. 278).

[4] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[5] Z Vieux Moulin do Paříže se manželé Martinů vrátili 5. 9. 1938 (viz PBM Kr 247).

[6] Na pozvání Paula Sachera (1906-1999), švýcarského dirigenta a mecenáše odjíždí manželé Martinů na jeho sídlo Schönenberg na kopci v lesích asi 20 km od Basileje, aby zde BM od 19. 9. 1938 (Mihule 2002, s. 281) mohl pracovat na dokončení Dvojkoncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271. Tuto skladbu si P. Sacher u BM objednal (Halbreich 2007, s. 275).

[7] Plánovaný desetidenní pobyt u Paula Sachera si manželé Martinů prodloužili. Mihule (2002, s. 588) uvádí jako datum jejich návratu do Paříže 14. 10. 1938.

[8] Z cesty do Československa stejně jako z plánů na profesorské místo na Pražské konzervatoři sešlo z důvodů vyostřené politické situace v Evropě.

[9] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky a pomáhal BM s jeho záměry v Praze.

[10] Sonáta pro flétnu, housle a klavír, H 254, (viz PBM Kr 247).

[11] Hůře čitelné – viz PBM Kr 230, 238.

[12] Pravděpodobně se jedná o Smyčcový kvartet č. 4, H 256, který tentýž soubor Quatuor Lejeune premiérově zahrál v Paříži o dva měsíce dříve, tj. 13. 6. 1938 (Halbreich 2007, s. 364).

[13] Pro Biennale di Venezia zkomponoval BM Tre Ricercari, H 267. Skladba poprvé zazněla na festivalovém koncertě dne 6. 9. 1938. Orchestra del teatro la Fenice řídil Nino Sanzogno (1911-1983), italský dirigent a hudební skladatel (Halbreich 2007, s. 274).

[14] Myšleno do Vieux-Moulin.