[Paříž]12/. [1. 1937]

Drazí,

tak už jsme v tom novém roce, co nám asi dobrého přinese. Váš dopis jsem dostal a jsem rád že jste byli pohromadě na štědrý večer. My jsme byli také doma na Sylvestra, poslouchali jsme radio z Prahy tam byla půlnoc o hodinu dříve než zde. Zima tu je nepříjemná samé mlhy a dost chladno. P. Šafránek[1] jel do Prahy bude u p. presidenta[2] v audienci a tak také bude mluvit o mě. Dostal zprávu z Melantricha že pan Šalda (to je řiditel)[3] dal rozkaz aby se mnou vstoupili v jednání a zajistili si moje díla, tak tam také p.Š.[4] šel a bude to vyjednávat, říká že jistě p. president Šaldovi telefonoval a že to určitě pro mne dobře dopadne. Také mi slíbil že se staví u sekretaře lidové strany myslím že se jmenuje Hála,[5] a že to zařídí pro Fanouše[6] aby se o něho zajímali a že bude s ním p. Hála jistě chtít mluvit, to by stálo potom za to si zajet do Prahy. Na každý způsob vám napíšu co v Praze vyřídil vrátí se dnes nebo zítra zpět a myslím, že z toho něco bude, protože oni jej každou chvíli potřebují a tak se budou jistě hledět revanžovati a přál bych to moc Fanoušovi, kdyby se u nich zavedl, přece by měl míň starosti. Nevím zdali je F. u klerikální strany[7] ale říkal p. Š. že to nerozhoduje. Napíšu co mu slíbili a kdyby se nic nestalo, tak je připomene. Já teď upravuji klavírní výtah Mariken z Nimègue, [8]  chci to zadat do opery a

mám už několik vlivných hlasů kteří to budou podporovat, tak je dost možné že se to podaří. Také pro divadlo na výstavě mě požádali abych něco zadal, tak budu míti asi dost práce.[9] Ten klavírní koncert bude vysílán s paní Šafránkovou 31. ledna Radio – Paris,[10] odpoledne a potom myslím 5. února[11] večer a v březnu bude vysílán z Prahy.[12]

Děkujeme Vám oba[13] za přání, vzpomínali jsme co asi děláte a doufám že se už zase vŝechno zlepšilo.[14]

Moc Vás oba[15] zdravíme a jsme napíšu zprávy od p. Š[16]

Váš Bohouš.

[1] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[2] Edvard Beneš (1884-1948), druhý československý prezident.

[3] Miloši Šafránkovi se po jednání s ředitelem nakladatelství Melantrich Jaroslavem Šaldou (1880-1965) podařilo dohodnout vydávání děl BM v tomto nakladatelství za pravidelný měsíční honorář (PBM Kr 210). Prostředníkem mezi BM a Melantrichem se na přání autora stal Karel Šebánek (1903-1980).

[4] Miloš Šafránek.

[5] František Hála (1893-1952), český kněz a politik, vrcholný představitel Československé strany lidové.

[6] Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci.

[7] Československá strana lidová.

[8] Operní mirákl na francouzský text Mariken de Nimègue, H 236/2 I, který BM zkomponoval v roce 1933 a později jej, ovšem s českým textem, částečně využil při komponování druhé části opery Hry o Marii, H 236, zamýšlel BM nejprve upravit pro její uvedení na 20. světové výstavě EXPO 1937 (viz PBM Kr 201). Tento záměr však nebyl realizován stejně jako zmiňované provedení v Opéra Garnier v Paříži.

[9] Pro 20. světovou výstavu EXPO 1937 se BM rozhodl zkomponovat jinou operu Dvakrát Alexandr, H 255. Na výstavě však nezazněla, premiéry se dočkala až 18. 2. 1964 v Mannheimu (Halbreich 2007, s. 172).

[10] V neděli 31. 1. 1937 byl v rozhlasovém přenosu z Paříže vysílán Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237. Jako „paní Šafránkovou“ často BM nazýval Germaine Leroux (1906-1979), francouzskou klavírní virtuosku, manželku Miloše Šafránka. Tento koncert zaznamenává i Halbreich (2007, s. 296), přestože se nejedná o premiéru ani o první provedení Germaine Leroux, které je skladba dedikována (PBM Kr 200, 202, 207).

[11] Tentýž koncert v podání Germaine Leroux byl rozhlasem z Paříže vysílán i 5. 2. 1937 (PBM Kr 207).

[12] O dalším koncertě, na němž Germaine Leroux přednese Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237 se BM zmiňuje ještě v následujících dopisech domů (Kr 209, Kr 210). Uskutečnil 4. 4.1937. O rozhlasovém přenosu se však více nezmiňuje.

[13] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).

[14] Roku 1936 se u sestry BM Marie Martinů projevily příznaky tuberkulózy, opakovaně se pak léčila v sanatoriu v Žamberku (Mihule 2002, s. 236). BM zřejmě reaguje na hospitalizaci své sestry před Vánoci roku 1936 (PBM Kr 202, 203).

[15] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).

[16] Miloš Šafránek.