[Paříž, konec května či červen 1936]

Drazí,

doufám že u Vás je situace lepší, jestli pak je už Mařka zpět doma a co říkal doktor? [1] Zde jsou úplně nemožná vedra a tak myslím že teď i v Poličce bude krásně že užijete trochu zahrádky pro odpočinek. Nového tu není nic, stávka už je skončena[2] tak je vše jako dříve ale jsou obavy že ceny vesměs stoupnou. Psal mi p. Šmíd[3] že mluvil s Klofáčem.[4] Myslím že dosud není nic definitivně rozhodnuto,[5]  Objevili se sice v novinách zprávy o Křičkovi ale to si tam myslím dal on sám, já bych se určitě dozvěděl kdyby se bylo něco rozhodlo. Na každý způsob jsem psal znovu Talichovi[6] a p. Schieszlovi[7] aby mi podali zprávy co se vlastně chystá. Mnoho záleží na ministerstvu a tam jsou dobře informováni a p. Klofáč sám psal p. Šafránkovi[8] že zakročí v můj prospěch, tak doufám že bude držet slovo. Ale prozatím se nic nestalo co by nějak změnilo situaci.

            Píší mi z konsulátu v Amsterodámu že se interesují o „Hry o Marii“[9]  To by bylo dobré kdyby se to podařilo. Pracuji na nové opeře[10] ale jsou tu taková vedra že mohu psát jen ráno, odpoledne je to úplně nemožné. Stáňa[11] mi dosud neodpověděl, přijede sem se slečnami Masarykovými[12] na červenec. Z Prahy dostávám od známých zprávy, všichni určitě počítají že místo dostanu, že to není ani jinak možné. V německém divadle[13] provedli můj čelový

koncert,[14] bylo prý to moc dobře zahráno. Ze Švýcarska jsem dostal báječné kritiky.[15] Napíši p. Replovi který je v Genévě aby o tom podal zprávu do Prahy. Myslím určitě že se po prázdninách nastěhuji do Prahy přes všechny překážky a váhání že to dopadne na konec dobře. Piŝte mi co Vy děláte a co Mařka, co ji předepsali, co má dělat a co je to vlastně za nemoc.

Oba Vás srdečně zdravíme a jsem

Váš

Bohouš.

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM, toho roku se u ní projevily příznaky tuberkulózy, opakovaně se léčila v sanatoriu v Žamberku (Mihule 2002, s. 236).

[2] Po parlamentních volbách na přelomu dubna a května 1936 zaplavila Francii řada stávek, v níž se dělníci dožadovali zlepšení pracovních podmínek. Jejich požadavky byly z větší části novou vládou vyslyšeny.

[3] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM lobuje za BM ve věci konkurzu na profesorské místo na Pražské konzervatoři.

[4] Václav Klofáč (1868-1942), český politik, senátor za Národně sociální stranu.

[5] BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však později vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[6] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[7] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.

[8] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[9] Hry o Marii, H 236, opera.

[10] 17. 5. 1936 začal BM komponovat operu Juliette, H 253, (Halbreich 2007, s. 163).

[11] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. V červenci roku 1936 strávili manželé Martinů společně s Novákovými a Masarykovými dovolenou v Equihenu (PBM Kr 190).

[12] BM zde uvádí: „[…] se slečnami Masarykovými […]“, což by byly vnučky TGM, dcery Bohumily Slavíčkové Masarykové a Herberta Masaryka - Anna Masaryková (1911-1996) a Herberta Masaryková (1915-1996). Dále se však zmiňuje o „[…] pí Masaryková Slavíčkova s dcerou.“ (Kr 190), což by znamenalo, že do Francie přicestovala Bohumila Slavíčková Masaryková (1876-1962), vdova po malířích Antonínu Slavíčkovi (1870-1910) a Herbertu Masarykovi (1880-1915), synovi TGM, s jednou ze svých dcer.

[13] Později Státní opera Praha.

[14] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I.

[15] BM již v dopise rodině do Poličky ze dne 12. 5. 1936 (PBM Kr 186) uvádí: „Dostal jsem báječné kritiky ze Genevy, hráli tam moje Duo, píší že může býti Československo pýšné na takového skladatele.“  Jedná se o Duo č. 1 pro housle a violoncello, H 157.