[Paříž, začátek dubna 1936][1]

Drazí,

dopis jsem dostal. Nevím zdali jsem Vám už psal že ta paní de la Cour de Lacour hrála ten klavesinový koncert[2] byl to velký úspěch a bylo to privátní provedení u comtessy de Belague,[3] v nádherném  koncertní síni. Bylo tam spousta pozvaných a samí moc nobl, bylo to hezké. Z Prahy nevím nic,[4] že umřel K. Hofman,[5] to bude mít asi Stáňa[6] teď starosti, on by byl chtěl dostat to místo, snad mu to Hofman nějak zařídil, přál bych mu to, jenomže si teď trochu pokazil s tím pitím a bude míti také mnoho konkurentů. Bylo by to dobré kdybychom se tam[7] tak dostali oba dva najednou. O tom místě po Sukovi snad bude míti důležitý vliv senátor Klofáč.[8] Ale já se s ním neznám, není někdo v Poličce, (Ada?)[9] kdo by s ním mohl promluviti. P. Šafránek[10] už mu o tom psal a informoval jej o moji práci. Klofáč prý je pro Křičku. Na konservatoři myslím že by byla většina pro mě ale jestli se dozví že Klofáč je pro Křičku tak nevím jak se rozhodnou, oni mají všichni strach z ministerstva a z poslanců. Ministr školství Franke bude zde o velikonocích,[11] tak s ním budu moci mluviti, tak doufám že to půjde dobře. Jinak nového není nic

je to zamotané s těma Němcema[12] a budou zde volby,[13] tak se neví jak to dopadne všechno na konec Doufám že z toho nebude nějaká zápletka. Jestli pak hrají trochu v Národním divadle „Marie“ nevím nic. [14] O tom Bělehradu[15] také nemám žádných zpráv ani smlouvu mi neposílají. Jinak se máme dobře, já jsem se pustil zase do práce,[16] Charlotta se jela podívat na dva dny domu[17] a v celku je zde moc hezky. Co u Vás stále, co je nového?  Napište mi brzo. Co Fanouš byl už v Praze,[18] je to velká práce na Slovensku? Nic se v divadle nezmiňují o tom provedení na hradě tak nevím co z toho bude. Hráli mi něco v Praze v koncertě. P. Zrzavý[19] už je zde. Ten článek od Šauera[20] je moc hezký. Piŝte brzo.

Srdečně Vás oba zdravíme.

Váš Bohuš.

[1] Nedatovaný dopis. Vzhledem k tomu, že BM jako novinku zmiňuje úmrtí Karla Hoffmanna (30. 3. 1936), je pravděpodobné, že dopis byl napsán krátce po tomto datu.

[2] V dopise rodině do Poličky ze dne 18. 3. 1936 (PBM Kr 182) BM píše, že v neděli 22. 3. 1936 bude znovu proveden jeho Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, v podání francouzské cembalistky Marcelle de Lacour (1896-1997).

[3] Komtesa Martine-Marie-Pol de Béhague (1869-1939), francouzská sběratelka umění a mecenáška.

[4] BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Po dlouhých jednáních byl na uvolněné profesorské místo mistrovské školy Pražské konzervatoře vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[5] Karel Hoffmann (1872-1936), český houslista a hudební pedagog, člen Českého kvarteta, od roku 1922 profesor houslí na mistrovské škole Pražské konzervatoře, zemřel 30. 3. 1936.

[6] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[7] Myšleno na Pražskou konzervatoř.

[8] Václav Klofáč (1868-1942), český politik, senátor za Národně sociální stranu.

[9] Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta poličky a přítel BM.

[10] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[11] Emil Franke (1881-1939), ministr školství ČSR v období 24. 1. 1936 – 22. 9. 1938. Z plánované návštěvy Paříže však sešlo (viz PBM Kr 185).

[12] BM naráží na situaci v Porýní. Tato oblast byla na základě mírové smlouvy z konce I. světové války prohlášena za demilitarizovanou zónu. 7. 3. 1936 však byla, na rozkaz Adolfa Hitlera, obsazena německou armádou. Francie ani Anglie na toto porušení dohody nereagovaly, přestože německá armáda v té době zdaleka nedosahovala jejich úrovně a svou pomoc oběma spojencům nabídlo tehdejší Československo i Polsko.

[13] Na přelomu dubna a května 1936 proběhly ve Francii parlamentní volby, v nichž zvítězila levicová koalice Front Populaire.

[14] Podle webového archivu Národního divadla v Praze (http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&sz=0&ic=0&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa , cit 24. 8. 2016) se představení Hry o Marii, H 236 v uvedeném nastudování hrálo v období od 7. 2. do 15. 4. 1936 pouze devětkrát.

[15] BM jedná o provedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Bělehradu, záměr však nebyl realizován.

[16] BM v této době komponuje operu Divadlo za branou, H 251. Dokončena byla 30. 4. 1936 a premiéra se uskutečnila v Zemském divadle v Brně 20. září 1936 (Halbreich 2007, s. 161).

[17] Vieux Moulin.

[18] BM se přes své kontakty v Praze snažil najít práci pro svého bratra Františka Martinů (1880-1958). Tentokrát mu zprostředkoval schůzku s Vojtěchem Michalem (1900-1969), českým malířem, grafikem a ilustrátorem, v té době členem redakčního týmu časopisu pro ženy Eva (vydával Melantrich).

[19] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.

[20] František Šauer (1912-1989), právník, houslista, sbormistr a hudební skladatel z Poličky. V 5. čísle časopisu Jitřenka roč. 1936, s. 79-84 byl otištěn jeho článek s názvem B. Martinů: Hry o Marii (Jirglová 2013, s. 18). Operu, její nastudování i provedení hodnotí Šauer velmi pozitivně.