Paris 8/2. 1934

Drazí,

píšu Vám obratem abyste neměly obavy až budete čísti noviny, že tu byly demonstrace. Bylo to uvnitř města a my jsme zde hodně daleko od středu, tak si nedělejte zbytečné starosti. Ve městě to bylo zlé hlavně v útery večer, teď už je to klidnější ale neví se dosud jak to vŝechno dopadne.[1] Hlavně abyste veděly že se do ničeho nemíchám. Dushkin[2] měl hráti v Praze ten můj koncert[3] ale byl celý prosinec nemocný tak nemohl cvičit, bude to hrát v Praze na podzim, zase v německém divadle[4]. Zde budu míti ten kvintett[5] ale až asi příští měsíc. Čekám až přijede pí Osuská[6], chci ji požádat aby zakročila u svých známých ohledně Špalíčku[7]. Ten článek asi dosud nevyšel.[8] Jinak nemám z Prahy ani z Brna žádných novinek, udělal jsem zde také něco pro abych dostal Śpalíček do Yugoslavie, ale dosud nevím nic jistého.

Od Schotta[9] též nemám zpráv, kdo ví jak se mu daří, ptal jsem se ho hlavně k vůli té nové skladbě do Benátek, budeli to chtít vydat.[10] Ještě budu muset pracovat na tom houslovém koncertě[11] budeli to zde takové rozčilené, tak odjedu na venkov, ale myslím že už je po demonstracích. Jinak nového nic, jen abyste si nedělaly k vůli nám starosti.

Srdečně Vás zdravím

Bohouŝ.

[1] Jedná se o hlubokou vládní krizi, kterou rozpoutal finanční a korupční skandál, tzv. Staviského aféra. Krize vyústila v masivní demonstrace, které vyvrcholily v úterý 6. 2. 1934, kdy bylo v Paříži policií zastřeleno 15 pravicových demonstrantů.

[2] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog.

[3] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226. Koncert měl premiéru až 25. 10. 1973 (Halbreich 2007, s. 303).

[4] Nové německé divadlo, nyní Státní opera Praha/Národní divadlo.

[5] Klavírní kvintet č. 1, H 229, měl premiéru v Paříži 9. 3. 1934 ve spolku Triton. V Praze zazněl až 4. 11. 1935 (Halbreich 2007, s. 374).

[6] Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského (1889-1973), českého politika, vyslance v Paříži.

[7] V dopisech (PBM Kr 117, Kr 120 a Kr 123) si BM stěžuje, že balet Špalíček, H 214 I, „…dávají stále na odpolední představení tak si myslím že už to asi někomu zase překáží že to má takový úspěch“, a hodlal proti tomu zakročit. Premiéra Špalíčku se uskutečnila 19. 9. 1933 v Národním divadle v Praze. Od 1. 10. 1933 bylo představení nasazováno téměř výhradně v 15 hodin odpoledne a v sezóně 1933/1934 se uskutečnilo celkem pouze 14 představení, poslední dvě 4. 12. 1933 a poté až 12. 5. 1934. (Webový archiv Národního divadla v Praze, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&ic=2556&ju=8172&sb=0&zz=OPR&sz=0&pn=254affcc-cb43-4078-86fe-c5544619cf67).

[8] V dopise PBM Kr 123 BM zmiňuje, že napsal článek do časopisu Přítomnost (patrně ohledně baletu Špalíček). Svůj text vzal BM posléze zpět a tudíž nebyl publikován (srov. PBM Kr 127).

[9] Hudební nakladatelství Schott Music GmbH & Co.

[10] Biennale Musica (Mezinárodní festival soudobé hudby), který je od roku 1930 součástí Biennale di Venezia (Benátské bienále). 8. 9. 1934 zde měly premiéru Invence, H 234, které byly vydány v roce 1949 nakladatelstvím Melantrich v Praze (Halbreich 2007, s. 258).

[11] Míněn Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226.