[Praha] Středa.[1]

Drazí,

dostal jsem fotografie, jsou moc pěkné, chtěl jsem stejnȇ psáti abyste je nechali udělat, já jsem si zde také nechal dělat ale přišlo mně to moc draho a potřebuji jich hodně.[2] Posílám Vám dopisy od dětí co poslali do redakce o Špalíčku[3], to se pobavíte. Z Brna mi psali chystají Špalíček na 25. listopadu[4] tak kdybyste viděli toho Martinu z ciheleny, zeptejte kdy pojede do Prahy, možná že bychom se mohli svézt pak s ním do Poličky. Zde je Ŝpalíček stále vyprodán a moc se líbí ale musím se stejně podívat k řediteli[5], protože to dávají stále na odpolední představení

tak si myslím že už to asi někomu zase překáží že to má takový úspěch, tak se na to řiditele zeptám.[6] Dostal jsem programy ze Amsterodámu a z Edinburgu, hráli tam moji Sonátu pro dvě housle a klavír[7]. V pondělí bude hrát České kvartetto[8] můj III. smyčcový kvartett[9] a asi v půl listopadu bude hrát Stáňa[10] sonatu[11] v Manesu[12]. Zítra se jdeme podívat na paní Nikolskou[13] tančí ode mne také jednu skladbu.[14] Zde je poměrně stále dost hezky, trochu zima ale vydrží se to dobře. U Vás je asi větší zima. Přijeli bychom domu před tím

Brnem a já bych asi jel napȓed na zkouŝky a Charlotta[15] by zůstala v Poličce a přijeli byste pak všichni na premieru. Mám tu stále dost pobíhání a hlavně čekám na toho Talicha[16], musí už teď přijet do Prahy a mám s ním důležité plány pro budoucnost. On také se mnou chce mluvit. Co je u Vás stále nového doufám že jste všichni zdrávi. Jindřiška[17] byla u p. Zrzavého[18], říkala že dosud nepřiŝlo žádné vyřízení pro Fanouše[19].

Moc Vás zdravím

Váš Bohouŝ.

Chère Marienka.

Excusez-moi de tant tarder à vous écrire mais vous savez quoique n’ayant rien à faire, les journées passent très vite, nous sommes toujours en visite. Je vous remercie beaucoup de votre généreuse pensée, en voulant me faire broder une nappe, c’est gentil de votre part, je pense qu’il serait préférable, que ce soit la dame qui fasse le dessin, elle a l’habitude et je suis sure à l’avance, qu’elle fera quelque chose de très joli. Si cela ne doit pas être trop vous demander je préférerais qu’elle soit grande, comme la jaune que Mammy m’a faite et en bon toile, ce serait dommage de faire le travail, je payerai le prix, enfin, ma chère Marienka, comme ce sera je serai très contente de l’avoir. Je pense que nous irons à Policka après le 19 novembre, ce n’est plus très éloigné maintenant. Je vous espère en bonne santé ainsi que Mammy.

posílám habicku Mamince à Vám, à Fanoušovi Vaše Karlička

Drahá Marienko[20].

Odpusťte, že si davám tolik na čas s psaním pro Vás, ale víte, i když zrovna nemám nic na práci, dny ubíhají velmi rychle, pořád jsme někde návštěvou. Velice Vám děkuji za Váš velkorysý nápad, že pro mne necháte udělat vyšívaný ubrus, je to od Vás milé. Soudím, že by bylo lépe, kdyby obrázek nakreslila ta paní, jsem si předem jistá, že udělá něco moc pěkného. Pokud bych nežádala příliš, raději bych, aby byl velký jako ten žlutý, který mi udělala mamy[21], a z dobrého plátna, byla by škoda se s tím dělat. Cenu zaplatím, konec konců, moje milá Marienko, bude to, jaké to bude, a já budu velice spokojená, že ho mám. Myslím, že do Poličky pojedeme po 19. listopadu, teď už to není daleko. Doufám, že se Vy i mamy těšíte dobrému zdraví.

posílám habicku Mamince à Vám, à Fanoušovi Vaše Karlička

[1] Před 4. 11. 1933 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/670). V měsíci říjnu roku 1933 přicházejí v úvahu 4., 11., 18. a 25. den.

[2] Jedná se pravděpodobně o fotografie pořízené při premiéře baletu Špalíček, které chtěl BM nechat rozmnožit u fotografa Aloise Vostala v Poličce (PBM Kr 116).

[3] Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[4] Balet Špalíček byl v Zemském divadle v Brně uveden 25. 11. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[5] Stanislav Lom (1883-1967), vlastním jménem Stanislav Mojžíš, český dramatik, spisovatel, kritik a publicista, v letech 1932-1939 ředitel Národního divadla v Praze.

[6] Od 1. 10. 1933 bylo představení skutečně nasazováno téměř výhradně v 15 hodin odpoledne (Webový archiv Národního divadla v Praze, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&ic=2556&ju=8172&sb=0&zz=OPR&sz=0&pn=254affcc-cb43-4078-86fe-c5544619cf67).

[7] BM má patrně na mysli Sonatinu pro 2 housle a klavír, H 198, neboť Sonáta pro 2 housle a klavír, H 213, měla premiéru až 20. 2. 1934 v Londýně. Obě skladby zkomponoval pro komorní soubor Sonata Players (pianistka Mary Ramsay, houslistky Betty Lindesay a Janet MacDonald) (srov. PBM Kr 113).

[8] České kvarteto, české smyčcové kvarteto (1892 až 1934).

[9] BM má pravděpodobně na mysli Smyčcový kvartet č. 3 , H 183. Ten ale v Praze zazněl až 10. 5. 1948 (Halbreich 2007, s . 363). Na podzim 1933 se v ČSKH žádná skladba Martinů nehrála (PBM Kr 116; Vanišová, Dagmar – Český spolek pro komorní hudbu 1894 – 1994, Praha: ČSKH, 1994, s. 104-105).

[10] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[11] Sonáta č. 2 pro housle a klavír, H 208. Ve Výstavní síni SVU Mánes ji hráli dne 17. 11. 1933 Stanislav Novák a Karel Šolc (Holzknecht, Hudební skupina Mánesa, Praha: Panton, 1968, s. 264).

[12] Výstavní síň Spolku výtvarných umělců Mánes.

[13] Jelizaveta Nikolská (1904-1955), baletka a choreografka ruského původu.

[14] Miniaturní balet Ruce, H 157bis, z roku 1927. Jak informuje Aleš Březina, tento balet byl teprve nedávno nalezen v pozůstalosti Jelizavety Nikolské v archivu Národního divadla v Praze. Právě Nikolská si u BM balet pravděpodobně objednala a uváděla ho opakovaně v USA a v Paříži ve 30. letech 20. století. (Březina, Aleš. „Já jsem na Březinovy Ruce nikdy nic nenapsal“ - nově nalezený neznámý balet Bohuslava Martinů, Harmonie (online), 19. 4. 2012. Dostupné z

http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/ja-jsem-na-brezinovy-ruce-nikdy-nic-nenapsal-nove-nalezeny-neznamy-balet-bohuslava-martinu.html)

[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[16] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[17] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[18] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[19] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[20] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[21] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.