[1] Před 4. 11. 1933 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/670). V měsíci říjnu roku 1933 přicházejí v úvahu 4., 11., 18. a 25. den.
[2] Jedná se pravděpodobně o fotografie pořízené při premiéře baletu Špalíček, které chtěl BM nechat rozmnožit u fotografa Aloise Vostala v Poličce (PBM Kr 116).
[3] Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
[4] Balet Špalíček byl v Zemském divadle v Brně uveden 25. 11. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
[5] Stanislav Lom (1883-1967), vlastním jménem Stanislav Mojžíš, český dramatik, spisovatel, kritik a publicista, v letech 1932-1939 ředitel Národního divadla v Praze.
[6] Od 1. 10. 1933 bylo představení skutečně nasazováno téměř výhradně v 15 hodin odpoledne (Webový archiv Národního divadla v Praze, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&ic=2556&ju=8172&sb=0&zz=OPR&sz=0&pn=254affcc-cb43-4078-86fe-c5544619cf67).
[7] BM má patrně na mysli Sonatinu pro 2 housle a klavír, H 198, neboť Sonáta pro 2 housle a klavír, H 213, měla premiéru až 20. 2. 1934 v Londýně. Obě skladby zkomponoval pro komorní soubor Sonata Players (pianistka Mary Ramsay, houslistky Betty Lindesay a Janet MacDonald) (srov. PBM Kr 113).
[8] České kvarteto, české smyčcové kvarteto (1892 až 1934).
[9] BM má pravděpodobně na mysli Smyčcový kvartet č. 3 , H 183. Ten ale v Praze zazněl až 10. 5. 1948 (Halbreich 2007, s . 363). Na podzim 1933 se v ČSKH žádná skladba Martinů nehrála (PBM Kr 116; Vanišová, Dagmar – Český spolek pro komorní hudbu 1894 – 1994, Praha: ČSKH, 1994, s. 104-105).
[10] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.
[11] Sonáta č. 2 pro housle a klavír, H 208. Ve Výstavní síni SVU Mánes ji hráli dne 17. 11. 1933 Stanislav Novák a Karel Šolc (Holzknecht, Hudební skupina Mánesa, Praha: Panton, 1968, s. 264).
[12] Výstavní síň Spolku výtvarných umělců Mánes.
[13] Jelizaveta Nikolská (1904-1955), baletka a choreografka ruského původu.
[14] Miniaturní balet Ruce, H 157bis, z roku 1927. Jak informuje Aleš Březina, tento balet byl teprve nedávno nalezen v pozůstalosti Jelizavety Nikolské v archivu Národního divadla v Praze. Právě Nikolská si u BM balet pravděpodobně objednala a uváděla ho opakovaně v USA a v Paříži ve 30. letech 20. století. (Březina, Aleš. „Já jsem na Březinovy Ruce nikdy nic nenapsal“ - nově nalezený neznámý balet Bohuslava Martinů, Harmonie (online), 19. 4. 2012. Dostupné z
http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/ja-jsem-na-brezinovy-ruce-nikdy-nic-nenapsal-nove-nalezeny-neznamy-balet-bohuslava-martinu.html)
[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[16] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.
[17] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[18] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.
[19] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[20] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[21] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
|