Paris 9/6. 1933.

Drazí,

doufám že jste dostali můj dopis, musím Vám říci abyste se hned nelekali kdybyste nedostávali hned dopis. Moc prý se teď ztrácejí. Váš dopis mne nepotěšil a doufám že už je mamince[1] lépe, jen ať si dá na sebe pozor, a neunavuje se. Jak pak jste se rozhodli s těmi trubkami pro kanal, ta obec by byla nejradši kdybyste si celou kanalisaci zaplatili sami. Zde se teď asi tři dny hodně ochladilo a tak je to letos všechno divné, každý týden jiný. Psal mi „Sokol“ z Mělníku Chtějí dávat můj balet „kdo je na světě nejmocnější“[2] tak žádali za autorské dovolení. Zrzavý[3] jede do Prahy tento týden. My jsme oba zdraví a máme to zde hezký, přece jen daleko větší klid než v rue Mandar[4]. Paní Coolidge[5] je snad v Itálii, nevím to jistě, říkalo se zde že snad měla nějaký automobilový úraz ale více nikdo neví, tak to snad nebude vážné.

Charlottě[6] prosí Mařku[7] jestli by ji nemohla koupit asi tři obyčejné šátky na hlavu, (asi po 4 Kč.) jako se prodávají na jarmarku, kárované, čtverce, bílé a černé. Ona už asi bude vědět co to je, takové jako škotské šátky na hlavu, co se u nás nosí na venku, totiž nosily, lehké. Ať je pošle brzo na adressu J. Zrzavý, Na Magistrále 592. Praha – Bubeneč. On je u něho jeden známý[8] který pojede do Paříže a vezme je sebou. Dnes jsem dostal z Národního[9] smlouvu, kde je určitě řečeno že provedení bude na začátku příŝtí saisony.[10] Tak si v létě hodně obě odpočněte at se mŭžete podívat do Prahy. Možná že divadlo v Brně také bude příští rok něco hrát, ale dosud to nevím jistě.[11] Také divadlo v Olomouci se zajímá, hlavně o Špalíček.[12] Dushkin[13] ten houslista odjíždí zítra do Ameriky vyjednávat provedení mého koncertu[14] ve Filadelfii. Jinak není nic zvláŝtě co by Vás zajímalo, piŝte mi brzy co je jak je u Vás, hlavně si neberte moc práce.

Srdečně Vás zdravím

Bohouŝ.