Paris 19./4. 1932.

Drazí,

budu opravdu rád až už to bude s tím pianem vyřízeno, [1] doufejme že se to tedy už teď skončí, co jste s tím měli starosti, ale bude to alespoň výhodně prodáno, jinak by si to stěží někdo koupil. Myslím že bude v Radio zase Bagarre[2] asi 3/května. Škoda že jsem nevěděl o té Serenadě[3] byl bych si to poslechnul také. Teď mê v radiu nějak pêstují, telegrafovali mi též o čelový koncert,[4] tak to bude také asi provedeno, řekněte Šmídům[5] aby dávali pozor mají-li journal.[6] V neděli mám premieru III. Kvarteta,[7] napíši Vám, bude to myslím výborně provedeno od jednoho maďarského kvartetta.[8] Jak pak to letos bude s mým spaním, když máte tolik pánů na bytě? Alespoň Vám je veseleji, než kdybyste byly

samy dvě. Myslím že jsem se někde nastudȋl mám takové bolesti v zádech, jako housera, tak už nějaký čas nejím žádné maso, ani víno, je prý to od nedostatku pohybu, teď už bude také lepší počasí, na procházky, tak myslím že to není nic vážného. Tady má kde kdo teď chřipku. Talich[9] prý je také nemocen. Ta cena od Sokolů[10] byla 3000 Kč.  ale myslím že od nich ještě něco dostanu za provozovací právo. Je tu škaredě, prší a je zima. Zrzavý[11] je už zde, je tlustý jako kulička, zase uklízí atelier a kupuje záclony a t.d. Je stále stejný. Z Prahy nic,[12] byla tam Nikolská,[13] měla velký úspěch. Tak už mi napiŝte že je klavír prodán, jsem zvědav kdo se o něho bude starat, asi nikdo. Moc Vás pozdravujeme a piŝte brzo.

Váš Bohouš.