[Paříž] Dimanche[1]31/5. [1931]

Drazí,

dopis jsem obdržel, zde se chylí saisona ke konci a jsem hodně unaven, nevím dosud kam se podívám možná že jenom tady někam do okolí, leda že bych dostal k té výstavě[2]nějakou slevu na dráhách, tak bych moẑná jel dále. Je zde moc krásně a Čechů jsou tady celé houfy, potkávám je každé ráno, bydlí tady myslím ve vedlejší ulici, tam co bydlel Emil.[3]Ze známých dosud nikdo, jen dirigent sdružení pražských učitelek, říkal mi že jsem měl velký úspěch se tsbory v Praze, on to dirigoval.[4]Co pak říkali v Poličce mému členství Akademie? Byl ĵsem zvolen skoro jednohlasně, jenom jeden hlas byl proti, dostal jsem hodně gratulaci, ĵe to velká čest, a divím se že se Pražáci k tomu odhodlali.[5]V P pátek tady mi hrají „Trio“[6]a ten festival je v Praze příŝtí týden, Bagarre bude v sobotu 6./,[7]a já myslím že to bude vysíláno Radiem, tak snad byste to mohli chytit, já to také neuslyším. Zdejší premiera Bagarre 

je přeložena až na podzim[8]bylo tu moc koncertů cizích, hlavně Němcŭ je tu plno. P. Šafránek[9]mne chce navrhnout abych dostal stužku čestné legie, legion d´honeur.[10]Fanouŝovi napíšu teď a myslím že mu to podnebí tam bude dělat dobře.[11]Kdypak se chce ženit?[12]Škoda že se tatínek[13]nedočkal mého členství, ten by byl běhal po městě, jsem asi sám v Poličce. My jsme zdráví jenom mě občas zlobí nervy ale doufám že si odpoĉinu o prázdninách. Ten shantung[14]Maȓce[15]koupíme a přivezu to sebou. Myslím že se domu dostanu jako obvykle koncem července, jak se dlouho zdrẑím dosud nevím,[16]to závisí od smlouvy se Schottem, budu ji míti v těchto dnech.[17]Také nevím jak to nejlépe zařídit, chtěl bych se zdržet v Praze k vůli kmnoha věcem a také k vůli zůbům[18]ale chtěl bych také být už v říjnu zde,[19]protože budu míti asi hodně práce a v září zase v Praze dosud nikdo není. O Špačkových[20]nevím nic, chtěli najmouti někde u moře vilu a až by odjeli tak by nám ji snad nechali k dispozici, ale dosud nepsali, moẑná že cestují jen tak z místa na místo, v autu je to lehké.[21]S tím klavírem[22]to už bude asi až přijedu. Charlotte[23]Vás moc zdraví a já také. Piŝte brzo. 

Váš Bohouŝ.

[1]Dimanche (fr.) – neděle.

[2]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.

[3]Zřejmě se jedná o českého výtvarníka Emila Fillu (1882-1953), který se svou ženou v Paříži pobýval před I. světovou válkou před odchodem do Holandska.

[4]Pravděpodobně se jedná o první trojici písní Konečná smrt, Zavírání lesaa Hlásání pasaček (I)zkomponovaných BM v Paříži koncem roku 1930 a jím označovaných názvem Staročeská říkadla, která se později, společně se druhou dvojicí písní Mořena, Mořena!, Hlásání pasaček IIa Vynášení smrti, které BM zkomponoval v červenci 1931 a označil jako Říkadla, stala jedním písňovým cyklem označovaným jako Česká říkadla, H 209 (Zouhar 2001, s. 42-44). Lze tedy předpokládat, že BM má v dopise na mysli premiéru první trojice písní. Tento předpoklad umocňuje i fakt, že se BM mohl v roce 1930 v Paříži setkat se sbormistrem Pěveckého sdružení pražských učitelek Metodem Vymetalem (1895-1945), který zde na stipendijním pobytu studoval u stejného učitele jako před léty BM, tedy u Alberta Roussela (1869-1937) (Mihule 2017, s. 180). 

[5]19. 5. 1931 byl BM Českou akademií věd a umění jmenován řádným členem IV. třídy (Maýrová 2000, s. 43).

[6]Zřejmě se jedná o Klavírní trio č. 1(Cinq pièces brèves), H 193, a pátek 5. 6. 1931.

[7]O hudebním festivalu v Praze, na němž zazní La Bagarre, H 155, se BM zmiňuje již ve svých dřívějších dopisech (CBM, PBM Kr 42, 44).

[8]Z následující korespondence BM ani z jiných zdrojů se o provedení této skladby v Paříži na podzim roku 1931 nedozvídáme. Plánované provedení La Bagarre, H 155, v Paříži BM postupně ve svých dopisech rodině do Poličky oddaluje od prosince 1930 až po podzim 1931, ani tehdy však tato skladba v Paříži nezazní (CBM, PBM Kr 637, 25, 29, 32, 45).

[9]Miloš Šafránek (1894-1982) tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[10]Légion d´honneur (Řád čestné legie), francouzské státní vyznamenání.

[11]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 40, 41, 42, 46, 51, 58, 60, 61, 79).

[12]Svatba Františka Martinů s Jindřiškou Palečkovou (1882-1965) se konala na přelomu ledna a února 1932 (CBM, PBM Kr 66, 67).

[13]Ferdinand Martinů (1853-1923), otec BM.

[14]Shantung = hedvábná tkanina.

[15]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[16]V Československu pobýval BM od konce srpna do začátku října 1931, nejprve v Hluboké, později střídavě v Praze a v Poličce (Mihule 2017, s. 529).

[17]Smlouva s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. musela do Paříže dorazit každým dnem, neboť byla z Mohuče odeslána 30. 5. 1931 (IBM, SM 1931-05-30) a BM ji nazpět posílá již parafovanou v dopise ze dne 4. 6. 1931 (IBM, SM 1931-06-04). Smlouva se týkala vydání Serenády pro komorní orchestr, H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, v tomto vydavatelství tiskem ještě v témže roce 1931. Honorář činil 5000 franků. Zároveň vydavatelství slibuje vydávat po dobu tří let nejméně dvě díla BM ročně a respektuje skutečnost, že BM bude svá díla nabízet i jiným vydavatelům (IBM, SM 1931-05-30). 

[18]O nutnosti zubařského zákroku se BM zmiňuje opakovaně i v následujících dopisech rodině, kdy již píše o trhání zubů a v této souvislosti zmiňuje pražského zubaře Janzu(CBM, PBM Kr 48, 50, 52, 54).Razantnějšího zákroku se BM dočkal až v září v Praze, v dopise rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 55) uvádí, že doktorovi zaplatil 1500 korun.

[19]Podle vlastního sdělení v dopise rodině do Poličky ze dne 5. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 56) se BM vrátil do Paříže v sobotu 3. 10. 1931.

[20]JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), pracovník čs. zastupitelství v Paříži a jeho manželka Anna. V letech 1923-1931 J. Špaček působil jako konzulární atašé a později legační tajemník přidělený k vyslanectví v Paříži, kde byl pověřen obchodně-politickou agendu. V červnu 1931 se vrátil do Prahy na politickou sekci Ministerstva zahraničních věcí, kde pracoval v oddělení II/4 – mezinárodní organizace (Dejmek 2013, s. 236). 

[21]Ze zamýšlené společné dovolené se Špačkovými sešlo, v dopise rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47) BM uvádí: „Jedu teď na několik dní ven si trochu z toho rámusu odpočinouti piŝte mi na adresu, B.M. – Hotel Cavalaire – Cavalaire – Var.(France.) Budu tam do 15./července. Stáňa je zde pojede sebou.“

[22]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37, 39), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[23]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.