Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání12.05.1931
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 43
Signatura v IBMMar 1931-05-12
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahČeská filharmonie jede s Talichem do Itálie, budou hrát Bagarre. Talich si zamlouvá Serenádu pro Stockholm a Londýn. Schott chce "poslední věci, ale moc mi za to nenabízí", slibuje však velkou reklamu v Německu. V Paříži bude znovu provedeno "trio". Ředitel Revue musicale chce uspořádat soirée z jeho skladeb. Stáňa mu napsal, že Akademie chce BM udělit cenu a zvolit ho za člena. V Lidovkách prý vyšel článek od Weinera o Serenádě. Na legaci zbyde z přátel už jen M. Šafránek, Špačkovi se vracejí do Prahy. V Auftaktu vyšel velký článek o BM.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 12/5. 1931.

Drazí,

tak jsme konečně dostali psaní do pořádku.[1]Váš dopis doŝel včera a hned Vám píŝí. Nového zde není nic. Filharmonie jede na tournée do Italie, jeŝtě s Talichem a hrají všude mŭj Bagarre.[2]Také si Talich zamlouvá moji Serenadu[3]pro Stockholm a Londýn. Z Německa mám zprávy, Schott chce vydati moje poslední věci, ale moc mi za to nenabízí, za to mi slibuje velkou reklamu v Německu, tak myslím že na to přistoupím, ostatně se s ním jeŝtě budu trochu smlouvat aby mi dal více.[4]Zde budou hráti znovu moje trio[5]a ředitel Revue Musicale[6]chce pro mne dělat soirée jen z mých skladeb. Počasí se změnilo a už je hezký. Jeŝtě stále nevím co budu dělat, Ŝpačkovi nejsou dosud rozhodnuti.[7]Tu liŝku asi přivezu sám.[8]Zde už je slyŝet moc mluvit česky, ale výstava není dosud dokončená, tak asi za měsíc.[9]

Bude zde teď volba presidenta, tento týden myslím.[10]Je tu takový hrozný rámus, že budu rád až odsud na čas vypadnu. Stáňa psal z Italie.[11]Chce sem zase přijet.[12]Kdy pak se sem chystají z Poličky?[13]Stáňa mi psal že teď v Praze na mne začínají něĵak držet, chtějí mi dáti něco z Akademie[14]a také za člena mne chtějí zvolit.[15]Jinak se mám dobře, mám nádherný pořádek byv bytě, a je to u nás hezké, každému se tu moc líbí. Byl prý článek od Weinera v Lidovkách, o té Serenádě,[16]myslím že jste to četli. Na legaci už teď zbude z mých pȓátel jen p. Ŝafránek.[17]Ŝpačkových je ŝkoda, budu se u nich muset stavit aẑ budu v Praze.[18]Jestli pak to vyřídí s tím klavírem brzo?[19]Somrovům[20]ĵsem poděkoval. To jsem Vám už asi psal ẑe byl v německém revue „Auftakt[21]velký článek o mně. To je zatím vŝechno, moc toho nového není. 

Srdečně Vás zdravím

Váš Bohouš.

Věcné poznámky k DP

[1]V předchozích dopisech rodině do Poličky BM naznačuje problémy v korespondenci (CBM, PBM Kr 41, 42).

[2]Skladbu La Bagarre, H 155, měla na květnovém turné po jižní Evropě (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko) ve svém programu Česká filharmonie řízená ještě dirigentem Václavem Talichem (1883-1961) (CBM, PBM Kr 37, 44, 46), který v sezónách 1931-1933 působil jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu. O turné v Itálii informoval BM ve svém dopise pravděpodobně Stanislav Novák (viz níže).

[3]Serenáda pro komorní orchestr,H 199.

[4]BM jedná s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. o uzavření smlouvy na vydání svých skladeb. Smlouva byla BM zaslána v dopise z Mohuče ze dne 30. 5. 1931 a týká se vydání Serenády pro komorní orchestr,H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, v tomto vydavatelství tiskem ještě v témže roce 1931. Honorář činil 5000 franků. Zároveň vydavatelství slibuje vydávat po dobu tří let nejméně dvě díla BM ročně a respektuje skutečnost, že BM bude svá díla nabízet i jiným vydavatelům (IBM, SM 1931-05-30).

[5]Zřejmě se jedná právě o Klavírní trio č. 1(Cinq pièces brèves),H 193. V dopise rodině do Poličky ze dne 31. 5. 1931 (CBM, PBM Kr 45) BM upřesňuje, že koncert se uskuteční v pátek 5. 6. 1931.                

[6]Pravděpodobně Henry Prunières (1886-1942), francouzský muzikolog a ředitel francouzské hudební společnosti La Revue Musicale vydávající stejnojmenný časopis.

[7]Ze zamýšlené společné dovolené s manžely Špačkovými (viz CBM, PBM Kr 41) sešlo, v dopise rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47) BM uvádí: „Jedu teď na několik dní ven si trochu z toho rámusu odpočinouti piŝte mi na adresu, B.M. – Hotel Cavalaire – Cavalaire – Var.(France.) Budu tam do 15./července. Stáňa je zde pojede sebou.“

[8]BM v Paříži koupil své sestře Marii límec z liščí kožešiny (CBM, PBM Kr 42, 44, 51). 

[9]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.

[10]Ve francouzských prezidentských volbách v roce 1931 zvítězil Paul Doumer (1857-1932).

[11]Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. Jako houslista České filharmonie se účastnil turné po Itálii (viz výše).

[12]Letní dovolenou strávili manželé Martinů společně se Stanislavem Novákem(viz výše).

[13]Pravděpodobně se jedná o plánovanou návštěvu poličských přátel BM Františka (Fráni) Janele (1882-1969)a jehobratra Jana Janele v Paříži u příležitosti Exposition coloniale internationale Paris. V dopise ze dne 20. 5. 1931 píše: Fráňovi napíšu a také ho zde provedu po Paříži. Co pak Honzíček, nepřijede také?“(CBM, PBM Kr 44).

[14]BM má na mysli stipendium České akademie věd a umění, které již od této instituce několikráte obdržel. Dne 20. 2. 1931 požádal BM Českou akademii věd a umění o udělení stipendia na rok 1931 ve výši 4000 Kč. V odpovědi ČAVU ze dne 11. 6. 1931 se však dovídá, že jeho žádost byla zamítnuta (Maýrová 2000, s. 41-43).

[15]Česká akademie věd a umění (1880-1952), později Československá akademie věd (1952-1992), od roku 1992 Akademie věd České republiky. 19. května 1931 byl BM jmenován jejím řádným členem IV. třídy (Maýrová 2000, s. 43).

[16]Richard Weiner (1884-1937), český básník, prozaik a publicista, od roku 1919 dopisovatel Lidových novin v Paříži.Své články signoval rd. Článek v kulturní kronice Lidových novin (roč. 39, č. 225, 5. 5. 1931, s. 9, sign. rd.) informuje o mimořádném úspěchu premiéry Serenády pro komorní orchestr,H 199, v Paříži 16. 4. 1931. Weiner zdůrazňuje nadšené komentáře francouzských hudebních skladatelů a hudebních kritiků, zejména Florenta Schmitta (1870-1958), Paula Le Flema (1881-1984)či Pierre-Octave Ferrouda (1900-1936) a konstatuje, že se: „[…] Martinů vpisuje definitívně mezi nejpozoruhodnější, nejnadanější a nejšťastnější soudobé skladatele nejen československé, nýbrž evropské.“

[17]Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[18]JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), který v letech 1923-1931 působil jako konzulární atašé a později legační tajemník přidělený k vyslanectví v Paříži, kde byl pověřen obchodně-politickou agendu, se v červnu 1931 vrátil i se svou manželkou do Prahy, kde byl zaměstnán na politické sekci Ministerstva zahraničních věcí v oddělení II/4 – mezinárodní organizace (Dejmek 2013, s. 236). J. Špaček patřil v Paříži k blízkým přátelům BM, což dokazuje fakt, že si jej BM vybral jako svědka při svém sňatku s Charlotte Quennehen (CBM, PBM Kr 38).

[19]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37, 39), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[20]V dopise rodině do Poličky ze dne 5. 5. 1931 (CBM, PBM Kr 42) BM zmiňuje, že obdržel blahopřání ke sňatku s Charlotte Quennehen od Celestýna a Julie Sommerových z Poličky. Na toto blahopřání BM Sommerovým odpovídá v dopise odeslaném z Paříže 10. 5. 1931 (CBM, PBM Kp 1124).

[21]V 11. čísle ročníku 1931 německého hudebního časopisu Der Auftakt byl na stranách 5-78 publikován článek Andrease Liesse s názvem Martinů.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 596 (záznam 1 / 0)
další »