[Paříž] Utery 7/4. 1931.

Drazí,

byl jsem na venku přes svátky ve Vieux-Moulin[1]u Charlotty, ale moc jsme toho neužili, prší a tma je skoro celý den. Váŝ dopis mne čekal zde a odepisuji Vám hned. Je tu také p. Hippman[2]na návŝtěvě v Paříži. Děkuji Vám jeŝtě jednou za přání a já doufám že budu ŝtasten, co se Charlotty týče jsem o tom přesvědčen a doufám že i ostatní věci se mi budou dobře dařit, abychom mohli vŝichni býti klidně živi.[3]Co se toho klavíru týče,[4]myslím že by bylo lépe aby to vyřidili co nejdříve, za prvé bych si koupil zde to pianino, které takto musím zbytečně platit, a pak je lépe mít peníze doma, ještě by si to mohli na konec rozmyslit. Myslím že nejlépe bude požádáte-li p. Hlavsu[5]aby o tom promluvil. Klavír je odevzdán a kdo ho koupí musí si ho opatrovat sám a to víte jak to tam chodí, že se o to nikdo nestará, za to už nemůžete míti Vy zodpovědnost,[6]tak nejlépe, když se to vyřídí ihned. Řekněte jen že peníze 

potřebuji, to není žádná hanba, ty potřebuje dnes každý, proto jsem vlastně klavír prodal a lépe když to bude vyřízeno, já jim moc nevěřím, když se to potáhne, začne v tom někdo hledat chlupy, to víte že to také asi vŝem není vhod. Tak raději na to spěchejte. Příŝtí čtvrtek 16./ mám tu premieru v ChaSerenady v divadle Champs-Elysées, moc se na to těŝím.[7]Z Německa mám už lepší zprávy a doufám že to půjde.[8]Co se to letos s tím počasím děje to už začíná být člověku smutno. Řekněte Fráňovi[9]že si kupuji klavír zde nový a že tedy potřebuji peníze co nejdříve, také Vy ĵe budete myslím potřebovat. Dr. Ŝpaček musí jít do Prahy, už prý jsou zde moc dlouho myslím že nás chtějí ještě pozvati na prázdniny k moři mají pronajatou nějakou vilku, ale nevím dosud nic určitého.[10]Sám také nemám žádný plán až jaké budou příjmy, doufám v květnu něco někde strhnout,[11]asi v Brně.[12]Psal mi Stáňa[13]dlouhý dopis o Praze, tam to musí pěkně vypadat, vŝichni se jen hádají a píšou proti sobě brožury, p. Jirák to všechno, jak se zdá opanoval.[14]Jedou do Italie[15]jeŝtě s Talichem.[16]Píšu Vám, je 11 hodin ráno a je taková tma že musím svítit. Piŝte mi co s tím klavírem jste vyjednali, ale doporučuji Vám půjde-li to raději ať se to vyřídí hned. 

Moc Vás zdravím 

Váš Bohouš.

Napíšu Vám jeŝtě více k Vaŝemu dopisu; ale pospíchám na zkouŝku.[17]

[1]BM má na mysli velikonoční svátky strávené společně se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978) ve Vieux Moulin, bydlišti Charlottiny matky Amicie Quennehen (1866-1948).

[2]Silvestr Hippmann (1893-1974),český hudební skladatel, publicista a organizátor (jednatel Umělecké besedy v letech 1925-1944). Od roku 1951 Silvestr Hipman (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 434-435). Hippmanovu návštěvu zmiňuje BM i ve svých dopisech rodině do Poličky ze dne 17. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 40) a zejména ze dne 5. 5. 1931 (CBM, PBM Kr 42) v souvislosti s článkem, který o něm Hippmann napsal do Českého slova.

[3]Dne 21. 3. 1931 se BM v Paříži oženil s Charlotte Quennehen (CBM, PBM Kr 38).

[4]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[5]Josef Hlavsa (1889-1970), dlouholetý ředitel poličských dívčích škol, kulturní a osvětový pracovník, funkcionář Sokola, zdatný violoncellista, v letech 1945 a 1954-1956 předseda Místního národního výboru v Poličce (Popelka 1996, s. 192; Junek – Konečný 2015, s. 528).

[6]Klavír byl v té době pravděpodobně deponován v Tylově domě – viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 25. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 58): „Co říkal ten Lladìč o klavíru, jakou má cenu? To oni se ho jistě ptali, měli jste mu říci co o tom soudí, to se ví že mu to nebylo zdrávo v divadle.“

[7]Serenáda pro komorní orchestr, H 199, její premiéru dne 16. 4. 1931 řídil Walther Straram (Halbreich 2002, s. 269) v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži (CBM, PBM Kr 40).

[8]BM jedná s německým vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. o uzavření smlouvy na vydání svých skladeb. Výše uvedená Serenáda pro komorní orchestr, H 199, zde byla vydána ještě v témže roce 1931 (Halbreich 2002, s. 269). Potvrzení smlouvy s tímto vydavatelstvím potvrzuje BM v dopise rodině do Poličky ze dne 10. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 46). V dopise odeslaném z Mohuče 2. 4. 1931 (IBM, SM 1931-04-02) vydavatel jeví zájem i o opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, a Den dobročinnosti,H 194.

[9]František (Fráňa) Janele (1882-1969), městský úředník z Poličky, člen Mládenecké kapelya přítel BM (Konečný 2003, s. 22).

[10]JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), v letech 1923-1931 působil jako konzulární atašé a později legační tajemník přidělený k vyslanectví v Paříži, kde byl pověřen obchodně-politickou agendou. V červnu 1931 se vrátil do Prahy na politickou sekci Ministerstva zahraničních věcí, kde pracoval v oddělení II/4 – mezinárodní organizace (Dejmek 2013, s. 236). J. Špaček patřil v Paříži k blízkým přátelům BM, což dokazuje fakt, že si jej BM vybral jako svědka při svém sňatku s Charlotte Quennehen (CBM, PBM Kr 38). Ze zamýšlené společné dovolené se Špačkovými sešlo, v dopise rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47) BM o své dovolené uvádí: „Jedu teď na několik dní ven si trochu z toho rámusu odpočinouti piŝte mi na adresu, B.M. – Hotel Cavalaire – Cavalaire – Var.(France.) Budu tam do 15./července. Stáňa je zde pojede sebou.“

[11]Myšleno získat finanční odměnu.

[12]BM má na mysli svou účast ve skladatelské soutěži pořádané Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně (CBM, PBM Kr 41), která podporovala v letech 1928-1943 a krátce i po roce 1945 původní českou skladatelskou tvorbu (Popelka 1996, s. 21). V dopise Janu Kuncovi (1883-1976) ze dne 18. 10. 1931 (IBM, KunJ 1931-10-18) zmiňuje BM, že do soutěže zaslal Serenádu pro komorní orchestr, H 199. Cenu Jubilejní nadace však v roce 1931 nezískal (Jubilejní nadace Bedřicha Smetany. Český hudební slovník osob a institucí [online], [cit. 9. 8. 2018], http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2379).

[13]Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[14]Karel Boleslav Jirák (1891-1972), český hudební skladatel, pedagog a dirigent. Jako ředitel hudebního odboru rozhlasové stanice Radiojournal v letech 1930-1945 (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 212) často v krizových letech angažoval pro živé přenosy koncertů Českou filharmonii, do jisté míry tedy měl možnost ovlivňovat i její dramaturgii. Na tuto skutečnost zřejmě BM naráží. Zároveň probíhal spor, který vznikl při přípravě a uvedení cyklu oper Vítězslava Nováka v Národním divadle k oslavě jeho životního jubilea na konci roku 1930. Novák byl nespokojen s přípravou cyklu a přístupem Otakara Ostrčila a vše vyvrcholilo v ostrou polemikou na stránkách tisku.

[15]Myšleno květnové turné České filharmonie po jižní Evropě (Itálie, Jugoslávie i Maďarsko). Česká filharmonie hrála skladbu BM La Bagarre, H 155,v následujících městech: Lublaň 11. 5.; Padova 12. 5.; Milano 14. 5.; Verona 19. 5.; Terst 21. 5.; Záhřeb 23. 5.; Bělehrad 24. 5. 1931 a v Budapešti (Kuna 1970, s. 246).

[16]Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM, v té době již měl na léta 1931-1934 sjednáno angažmá jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu, které později zkrátil na pouhé dvě sezony 1931-1933. K rozhodnutí odejít do zahraničí mu BM gratuloval v dopise ze dne 3. 1. 1931 (Kuna 1970, s. 225).

[17]Serenáda pro komorní orchestr, H 199.