Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání22.06.1931
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 37
Signatura v IBMMar 1931-06-22
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPracuje "pro ten Belgický kvartett". Psal do Německa "o tu operu", zadá ji do Prahy, v Paříži se o ni zajímá jedno divadlo. Česká filharmonie hrála Bagarre v severní Itálii, Bělehradě a v Pešti. Ve Filadelfii bude provedena orchestrální Serenáda. Krize ovlivňuje uplatnění jeho skladeb. Vyjadřuje se k prodeji klavíru. Paní Brandtová z Prahy ho zve na salcburský festival. Chce si jet někam na 14 dní odpočinout spolu se St. Novákem. Knihy pro Fanouše už koupil.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 22/6. 1931.



Drazí,



dostal jsem dopis současně i od Fanouŝe,[1]píŝe že už mu je lépe, byly to nervy, to se není čemu ani divit v těchhle dobách. Já pracuji teď pro ten Belgický kvartett[2]aby to příŝtí saisonu už mohlo běžet.[3]Psal jsem si do Německa o tu operu, zadám to do Prahy, tady se také jedno divadlo o to zajímá, ale jeŝtě nevím budeli z toho něco.[4]Dostal jsem programy Filharmonie, hráli Bagarre v celé Italii severní a v Bělehradě a v Peŝti.[5]Chef orchestru ve Filadelfii[6]provede také moji Serenadu, s tou to pŭjde jak se zdá dobře. To bude mít Schott také radost a bude se nutit,[7]kdyby nebyla přiŝla ta krise tak bych to byl měl už teď dobré ale doufejme že to také přejde. S tím klavírem je to ovŝem hloupé,[8]až zkrátka při- 



jedu domu tak to postrčím ale byl bych rád kdyby to bylo už teď abyste si mohli z toho vzít co potřebujete na domek. Paní Brandlová,[9]z Prahy, co jsme tam v loni byli zváni, mne zve do Salzbourku na slavností festival.[10]Ona tam má pronajmutou asi vilu, myslím že bych to měl přijmout, protože tam bude spousta vlivných lidí, zvláŝtě z hudebních kruhů, je to ale aẑ v srpnu. Na výstavě jsou spousty Čechů ale známé tu nevidím.[11]Pojedu se podívat někam asi na 14 dní trochu si z toho hluku odpočinouti, počasí je hezké ale ẑádné zvláŝtní horko. Piŝte mi brzo abych dopis jeŝtě dostal, pojedu asi příŝtí pondělí, se Stáňou, ten už tu bude, možná.[12]Oba vás moc pozdravujeme.,. Ty knihy pro Fanouše jsem už koupil a přivezu je sebou.[13]



Srdečně Vás zdravím Váš 



Bohouš.


Věcné poznámky k DP

[1]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 41, 42, 45, 46, 51, 58, 60, 61, 79).



[2]Významnému belgickému souboru Pro Arte Quartet dedikoval BM Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, který dokončil v létě roku 1931 (Halbreich 2007, s. 320; CBM, PBM Kr 47).



[3]Premiéra Smyčcového kvartetu s orchestrem, H 207, se podle Halbreicha (2007, s. 320) uskutečnila 10. 10. 1932 v Londýně. Van Malderen (2016, s. 14-16) však dokládá premiéru v Marseille již 20. 3. 1932 přímo plakátem z koncertu.



[4]Při své návštěvě Berlína (v polovině června roku 1930) BM neúspěšně jednal o prvním provedení opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, v Městské opeře v Charlottenburgu (Mihule 2017, s. 169-170). Opera se dočkala své premiéry až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).



[5]Skladbu La Bagarre, H 155, měla na květnovém turné po jižní Evropě (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko) ve svém programu Česká filharmonie řízená dirigentem Václavem Talichem (1883-1961) (CBM, PBM Kr 43, 44, 46).



[6]Hudebním ředitelem Philadelphia Orchestra v letech 1912-1938 byl dirigent Leopold Stokowski (1882-1977).



[7]Odeslání partitury Serenády pro komorní orchestr, H 199, Leopoldu Stokowskému potvrzuje vydavatelství Schott Music GmbH & Co. v dopise BM ze dne 12. 8. 1931 (IBM, SM 1931-12-08). 



[8]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.



[9]Františka Brandlová, později manželka Stanislava Nováka (1890-1945), českého houslisty a přítele BM.



[10]Na Salzburger Festspiele BM odcestoval z Paříže kolem 10. 8. 1931, odtud odjel 23. 8. 1931 k přátelům do Hluboké (Mihule 2017, s. 185-186). Sám BM v dopise rodině do Poličky ze dne 31. 7. 1931 (CBM, PBM Kr 50) píše: „Já jedu do Salzbourgu 5./srpna a počítám že se tam zdržím asi 10 dní[…]“.



[11]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.



[12]Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. V dopise rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47) BM uvádí: „Jedu teď na několik dní ven si trochu z toho rámusu odpočinouti piŝte mi na adresu, B.M. – Hotel Cavalaire – Cavalaire – Var.(France.) Budu tam do 15./července. Stáňa je zde pojede sebou.“



[13]BM slíbil svému bratrovi, že mu z Paříže přiveze katalogy muzea v Louvre (CBM, PBM Kr 26, 30, 32, 37, 40).


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
FixaceRukopis
Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů v Poličce

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Lokace jako předmět
Bělehrad
Budapešť
Filadelfie, Pensylvánie
Itálie
Německo
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 590 (záznam 1 / 0)
další »