Stručný obsah | Karl Vötterle děkuje za dopis z 10. 11. 1965. V nakladatelství není korespondence s Charlotte Martinů, která by zůstala bez odpovědi. Poslední (a jediný od osobního setkání) dopis je z 10. 6. 1964, a na ten odpověděli 10. 7. 1964. Nakladatelství informovalo ChM o šesti skladbách, které plánují vydat podle dodatkové smlouvy č. 2. Dvouleté zpoždění vydavatelství v Praze způsobuje mnoho nepříjemností, KV je ale jasné, že práce na vydání je velmi náročná. Bohuslav Martinů sám požadoval rozdělení práv mezi nakladatelství [Kassel] a státní nakladatelství v Praze již při podpisu smlouvy k vydání MIRANDOLÍNY. S tím se pojí i sdílení nákladů a práce na edicích. KV požádá o urychlení prací na vydání. Byl by rád, kdyby ChM podepsala doplňkovou smlouvu, kterou odeslali 17. 2. 1964. Rukopis SONÁTY PRO FLÉTNU, HOUSLE A KLAVÍR byl odeslán BM ke korekturám vydání, avšak nebyl zaslán zpět. Originální rukopis partitury a klavírního výtahu díla HRY O MARII se nachází v poličském muzeu, nakladatelství má pouze kopii opisovačem obou pramenů. Sdělují prostřednictvím adresáta Charlottě Martinů, že bude dílo dáváno v německé premiéře o Velikonocích 1966 ve Wiesbadenu, odesílatel si tedy musí nechat kopii partitury za tímto účelem u sebe. Rukopisy skladeb MIRANDOLINA, PARABOLY a VARIACE NA SLOVENSKOU LIDOVOU PÍSEŇ se staly majetkem nakladatelství podle § 5 smlouvy z 1. 4. 1959. KV na tuto praktiku ChM již vícekrát upozorňoval, pokud jí tedy v nakladatelství slíbili zaslat rukopisnou partituru DVAKRÁT ALEXANDRE, zároveň ji chtějí ujistit, že se nemohou vzdát výše zmíněných rukopisů, které jim náležejí dle smluv. KV žádá o předání těchto informací ChM. |