| Diplomatický přepis dopisu | [Schönenberg] Prosinec 16. 58.
Mily Buresi:
Dekuji vam za dopisy a za prani. Jsem uz zpet v byte a tak pomalu snad zase vsechno prijde k staremu poradku. Velmi jsem seslabnul a ted musim zase dohanet na vaze, coz pri diete jde zvolna ale s trochou trpelivosti se vse prekona.[1] Vsechnu praci jsem zatim odlozil, prilis mne to unavuje ale doufam po Novem roce ze dopisu operu[2] a dostanu se k Miksovi.[3] Jsem rad ze jste se stavil u sestry a potesil ji, musela to byti rana pro ni, byla to promne take a nenadala, nepredvidana, hlavne ze to dopadlo dobre a cas mne zas vrati do drivejsi kondice, doufam.[4] Jsem rad ze Studanky stale bezi, bohuzel jsme to meli ted rozhazene s tou nemoci a tak jsme nemohli poslouchat Romanci, jiz bych rad uslysel, kdyby byla vysilana, sdelte mi.[5] Sebanek si stezoval ze nema kolie [kopie] a ze by to chteli vydat, nevim kdo kopie ma, posilal jsem je domu tri nebo ctyri.[6] Neni nadeje na dlouhy disk Studanek, jsou zajemnici kteri po nich touzi.[7] Psali mi Jekerlovi ze Svedska zejim dosly desky rozbite a ze z toho byli tak nestastni ze breceli.[8]
Pozdravte ze mne pani Kuhnocvou [Kühnovou] a podekujte ji[9]. Ja ted vsechnu korrespondenci odkladam az na pozdejsi dobu. +ake z Prostejova mi psali. Zatim nedelam nic jen se couram po pkoji a spim nebo ctu.
Prejeme vam se Charlottoe vsechno nejlepsi do Noveho roku a krasne svatky Vanocni.
Srdecne vas zdravim
vas
Martinů
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Martinů se v tomto období zotavuje z náročné operace žaludku, kterou podstoupil v Liestalu 14. listopadu 1958. V nemocnici zůstává až do 24. listopadu 1958 (Mihule, 2002, s. 594).
[2] Tzv. „Curyšskou verzi“ opery Řecké pašije, H 372 II, dokončil Martinů 15. ledna 1959 (viz seznam skladeb BM Charlotte Martinů, CBM [bez sig.], Halbreich, 2007, s. 187).
[3] Na kantátě Mikeš z hor, H 375, na text Miloslava Bureše začal pracovat 2. února 1959 (viz seznam skladeb BM Charlotte Martinů, CBM [bez sig.], Halbreich, 2007, s. 444).
[4] Martinů o svém zdravotním stavu samozřejmě informuje také rodinu v Poličce, v dopise ze dne 11. prosince 1958 uvádí: „Byli jsme jeste na prohidce v nemocnici a tak mi rekli ze tam uz nemusim chodit, ted se jenom jedna abych doplnil ty kila ktera jsem ztratil a to jde dost pomalu nebot musim byti opatrny s jidlem a tak to asi vezme jeste nekolik tydnu nez se budu citit zas pohromqde a podivat se dolu do mesta. Prozatim chodime jenok na par kroku okolo domecku se projit a musim jeste dost spat a tak pomalu se to vraci zase zpet jako pred tim.“ (CBM, PBM Kr 621).
[5] Z dopisu Martinů ze dne 9. března 1959 se dozvídáme: „Bures pise ze se bude Romance vysilat Radiem tento mesic, tak to snad chytnem ackoliv nam stale do Prahy mluvi a Mnichova, co uz u nas asi nikdo neposloucha. Tak mluvi cely den a celou noc ke vsem narodum a myslim ze si delaji zbytecnou starost.“ (CBM, PBM Kr 626).
[6] Existenci zmiňovaných dalších kopií není možné doložit. Jediná dochovaná kopie je uložena v archivu PSS. Dvě kopie, které Bureš přivezl v květnu 1957 z Říma, se nedochovaly. Martinů měl v úmyslu vydat celý cyklus kantát na Burešovy texty, o čemž informoval Bureše 16. dubna 1959 (CBM, PBM Kb 661, s. XY).
[7] Martinů neměl informace o tom, že kantáta již byla na dlouhohrající desky vydána. Viz zde pozn XY, s. XY.
[8] Zážitek s rozbitými deskami zmiňuje Martinů také v dopise Burešovi ze dne 18. ledna 1959 (CBM, PBM Kb 658).
[9] Manželům Markétě a Janovi Kühnovým byla dedikována kantáta Romance z pampelišek, H 364, z roku 1957. Po smrti Jana Kühna tuto skladbu premiérovala jeho žena Markéta v říjnu 1958 (Halbreich, 2007, s. 445, Zouhar, s. XXIV).
|