[Schönenberg] Sept. 25. 56.

Milý přiteli:

Nevim zdali jsem vám už psal že pochybuji, že budu miti čas se do nových věcí pustit před vánocemi.[1] Než se usadim v Řimě a než dokončim operu uplyne asi dost dní.[2] Ale v každem případe se vás chci zeptat, zdali obě romance[3] jsou už teď definitivni[4] a nebo zdali půjdete jěšte jednou skrz. To abychom se vyhnuli pozdějším opravám. V těch bramborových natích se mi zda že to někde váha a myslim že byste se měl na to jěšte jednou podivati.[5] Ponevadž recitativu tam bude málo a asi žadné, každá pozdějši změna by zasáhla do změny hudby.[6] Podivejte se na to. Šebanek mi ovšem neposlal nic a je myslim teď za hranicemi, nevim kdy se vráti, potřeboval bych tu harmoniku.[7] A co je s vašimi plány, neni naděje že byste dostal pas?[8] Šebanek piše že možná přijede do Řima[9] (?)[10] Dostal jste to moje synopsis na Čechova, myslite že by vam to šlo do péra?[11] Myslim že by z toho byla dobrá komedie.[12]  Kdybyste něco chtěl co nechcete psát, sdělte to našim.

Chtel bych vas o něco požádat. Psali mi z Brna ze chystaji v Brne i v Praze moji Polni mši a chtěl bych je upozornit ze je v partiture chyba, aby si to opravili a take zdělili do Brna.[13] Ten zpěv na stránce 18, 19, 20, 21. je pro baryton Solo a ne pro sbor, to je důležite pro formu celé věci.[14] Nevim kdo to bude dělat asi Kuhnuv [Kühnův] sbor, tak mu to sdělte a nebo počkejte až se vráti Šebánek, ktery to může zařidit.[15] Odjizdime příšti tyden a tak už asi mužete psát do Řima. Adresa je: American Academy, 5 Via Angelo Masina, Roma 28. Italia.[16]

Napiste mi zdali Romance jsou definitivní.[17] A také jake jsou vaše naděje dostat povoleni k výjezdu.

Take co je nového se Studánkami, vyjdou už snad brzo tiskem?[18] Vaše druhé vydáni knižni už je na trhu?[19] Budou se tisknout vaše romance?[20]

jsem zde do 2 řijna.

Mnoho vas zdravim

vas

B. Martinů

[1] Podobně se vyjadřuje Martinů také v dopise ze dne 10. září 1956 rodině v Poličce: „Co se týče těch nových básni Burese, již jsem asi psal že se mi moc libi a že zase něco noveho dohromady uděláme, ale kdy to bude to opravdu nevim, protože ted musim hledět dokončit operu a s tim Řimem, také se asi hned k praci nedostanu.“ (CBM, PBM Kr 538).

[2] Operu Řecké pašije, H 372 I, dokončil Martinů až 8. ledna 1957 (Halbreich, 2007, s. 185).

[3] Jedná se o textové předlohy ke kantátám Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, a Romance z pampelišek, H 364, jejichž texty B. Martinů obdržel od M. Bureše 13. srpna 1956 pod názvy Romance z dýmu bramborové nati a Na starou maminčinu píseň (Zouhar, 2016, s. XX).

[4] Všechna podtržení v dopise jsou provedena rukou Bohuslava Martinů.

[5] Bureš báseň upravil a v říjnu zaslal Martinů druhou verzi, nazvanou Legenda z dýmu bramborové nati (CBM [bez signatury]).

[6] Martinů má patrně na mysli recitaci, nikoli recitativ. Tu v kantátě nepoužil.

[7] V dopise Karlu Šebánkovi píše Martinů: „Vyhledej mi nějakou methodu na tu tahaci harmoniku ale něco už technického ne začátky a najdešli něco pro ty flute a bec.“ (13. září 1956, CBM, PBM Kkš 1028).

[8] Opětovná zmínka o těžkostech se získáním potřebných formalit pro Burešovu cestu za B. Martinů.

[9] Ani tato cesta se neuskutečnila.

[10] Otazník v závorce je psán rukou Martinů modrou propiskou.

[11]  Další zmínka o synopsi Kleveta (CBM, PBM NA 55).

[12] Martinů opakovaně žádal Bureše o adaptaci povídky Kleveta Antona Pavloviče Čechova, k níž však (podobně jako u adaptace některé z her V. K. Klicpery) nikdy nedošlo (CBM, PBM Kb 644, 645, 647, 653 a 656).

[13] V Brně kantátu interpretovalo Akademické pěvecké sdružení Moravan a Státní filharmonie Brno pod vedením Břetislava Bakaly 13. a 14. března 1957.

[14] Obdobně žádal Martinů Karla Šebánka: „[…] v Polní Mši je nutno opravit chybu. ta arie na str. 18, s harmoniem je pro baryton Solo a ne pro sbor, jinak tam ten sólista by nměl co dělat.“ (1. října 1956, CBM, PBM Kkš 1029). O měsíc později konstatoval: „Jsem rád ze Mše je opravena ted jenom aby se hodně dávala.“ (16. listopadu 1956, CBM, PBM Kkš 1030). 

[15] V Praze provedl kantátu Symfonický orchestr a Pěvecký sbor Armádního uměleckého sboru Víta Nejedlého pod vedením Pavla Vondrušky 26. května 1957.

[16] Na American Academy in Rome nastoupil Martinů na začátku října 1956 a působil zde do listopadu 1957 (Mihule, 2002, s. 593).

[17] V CBM jsou uloženy dvě varianty textové předlohy. Druhá je nazvána Legenda z dýmu bramborové nati a oproti první se liší v závěru. Vzhledem k tomu, že ten Martinů použil, lze usuzovat, že Bureš na základě tohoto dotazu skladateli zaslal druhou přejmenovanou verzi.

[18] Tištěnou partituru kantáty Otvírání studánek vydalo SNKLHU v prosinci 1956.

[19] Druhé vydání básně vyšlo v rámci souboru textů Utkáno z pramenů (Praha,  1959). 

[20] Jedná se o báseň Miloslava Bureše Legenda z dýmu bramborové nati vydanou v Krajském nakladatelství v Havlíčkově Brodě v roce 1956.