[1] Podobně se vyjadřuje Martinů také v dopise ze dne 10. září 1956 rodině v Poličce: „Co se týče těch nových básni Burese, již jsem asi psal že se mi moc libi a že zase něco noveho dohromady uděláme, ale kdy to bude to opravdu nevim, protože ted musim hledět dokončit operu a s tim Řimem, také se asi hned k praci nedostanu.“ (CBM, PBM Kr 538).
[2] Operu Řecké pašije, H 372 I, dokončil Martinů až 8. ledna 1957 (Halbreich, 2007, s. 185).
[3] Jedná se o textové předlohy ke kantátám Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, a Romance z pampelišek, H 364, jejichž texty B. Martinů obdržel od M. Bureše 13. srpna 1956 pod názvy Romance z dýmu bramborové nati a Na starou maminčinu píseň (Zouhar, 2016, s. XX).
[4] Všechna podtržení v dopise jsou provedena rukou Bohuslava Martinů.
[5] Bureš báseň upravil a v říjnu zaslal Martinů druhou verzi, nazvanou Legenda z dýmu bramborové nati (CBM [bez signatury]).
[6] Martinů má patrně na mysli recitaci, nikoli recitativ. Tu v kantátě nepoužil.
[7] V dopise Karlu Šebánkovi píše Martinů: „Vyhledej mi nějakou methodu na tu tahaci harmoniku ale něco už technického ne začátky a najdešli něco pro ty flute a bec.“ (13. září 1956, CBM, PBM Kkš 1028).
[8] Opětovná zmínka o těžkostech se získáním potřebných formalit pro Burešovu cestu za B. Martinů.
[9] Ani tato cesta se neuskutečnila.
[10] Otazník v závorce je psán rukou Martinů modrou propiskou.
[11] Další zmínka o synopsi Kleveta (CBM, PBM NA 55).
[12] Martinů opakovaně žádal Bureše o adaptaci povídky Kleveta Antona Pavloviče Čechova, k níž však (podobně jako u adaptace některé z her V. K. Klicpery) nikdy nedošlo (CBM, PBM Kb 644, 645, 647, 653 a 656).
[13] V Brně kantátu interpretovalo Akademické pěvecké sdružení Moravan a Státní filharmonie Brno pod vedením Břetislava Bakaly 13. a 14. března 1957.
[14] Obdobně žádal Martinů Karla Šebánka: „[…] v Polní Mši je nutno opravit chybu. ta arie na str. 18, s harmoniem je pro baryton Solo a ne pro sbor, jinak tam ten sólista by nměl co dělat.“ (1. října 1956, CBM, PBM Kkš 1029). O měsíc později konstatoval: „Jsem rád ze Mše je opravena ted jenom aby se hodně dávala.“ (16. listopadu 1956, CBM, PBM Kkš 1030).
[15] V Praze provedl kantátu Symfonický orchestr a Pěvecký sbor Armádního uměleckého sboru Víta Nejedlého pod vedením Pavla Vondrušky 26. května 1957.
[16] Na American Academy in Rome nastoupil Martinů na začátku října 1956 a působil zde do listopadu 1957 (Mihule, 2002, s. 593).
[17] V CBM jsou uloženy dvě varianty textové předlohy. Druhá je nazvána Legenda z dýmu bramborové nati a oproti první se liší v závěru. Vzhledem k tomu, že ten Martinů použil, lze usuzovat, že Bureš na základě tohoto dotazu skladateli zaslal druhou přejmenovanou verzi.
[18] Tištěnou partituru kantáty Otvírání studánek vydalo SNKLHU v prosinci 1956.
[19] Druhé vydání básně vyšlo v rámci souboru textů Utkáno z pramenů (Praha, 1959).
[20] Jedná se o báseň Miloslava Bureše Legenda z dýmu bramborové nati vydanou v Krajském nakladatelství v Havlíčkově Brodě v roce 1956.
|