Oct. 27. 54.

Milý příteli:                                                                                                   

Děkuji za Vaše zprávy, vždy mi způsobíte radost vaší snahou. Jsem velmi potěšen zájmem o moje díla, jak vaším tak i ostatních Brněnských přátel[1]. Knihy[2] dosud nedošly a je mi divné že ani dopis na Knihovnu nedošel, snad je s knihami? Pokusím se dostat kopii čelové Sonaty[3], vezme to čas, napíšu do New Yorku. Jiné knihy mi zatím neposílejte, nemám zde na ně místo až budu zpět v N.Y. tak vás o ně požádám. Posílám vám současně moje malé sbory[4], snad brzo dojdou. Nelekněte se moji „nesprávné  deklamace“  v těch nábožných sborech. Na Vánoční mši nebudu míti teď čas, pracuji na Babylonské epice Gilgamesh, což je velká práce.[5] Ta disertace mne nezajímá jako všechny „ismy“  v umění. O ceně díla rozhodne historie a ostatně je možno že ten pán má pravdu, což na věci nic nemění stejně.[6] My všichni víme že z naší tvůrčí epochy posledních 50 let i více asi mnoho nezbude a že zmizí beze stopy, ale určitou práci přece vykonala, i když by bylo jenom to že je ji možno atakovat. Chtěl bych Vás požádat o opatrnost v moji propagaci, víte asi proč.[7] Všechno dosud není v pořádku ale všechno má svůj čas, i květina. Polní Mše asi působí váhání[8] vzhledem k mému libretistovi?[9] Co se týče věnování překladu Pindara[10] to víte že bych byl poctěn ale i zde radím k opatrnosti. Mně bude stačit již jeho úmysl. Překlad se mi zdá velmi dobrý ale když už jsem u toho, tak bych měl několik poznámek, snad je překladatel přijme.[11] Ať se ještě jednou podívá na věty, ku př. Ol. 12.[12] věta „některým se velice divíme",[13] je náhle příliš [kolegiální][14], vypadne najednou z rythmu. V Ol. 4. je časté opakování (a vlastně zbytečné)  za to, a zvláště ho to. „A zvlášť chválím u něho to“, ho-to rozhodně nezní pěkně.[15] V Ol. XI. mi vadí „sladký chvalozpěv“[16] „sladký“ se mi zdá slabý výraz a přesune emotionalně pozornost někam  jinam, víte, asociace ideí spojené se slovem „sladký.“[17] Ať se na mne překladatel nezlobí že mluvím do něčeho čemu nerozumím. Za to mu dám jinou radu. Když už překládá z řečtiny měl by přeložit současného spisovatele, který je nyní podle mého názoru jedním z nejlepších spisovatelů. Je to román „Alexis Zorba“[18] od Nikos Kazantzakis[19], narozen na Kretě. Zorba je nejlepší román který jsem v posledních mnoha letech četl.[20] Napsal též „Christ recrucifié“[21] v angličtině pod názvem Greek Passion[22], který má mnoho společného s Dostojevským[23] a ostatně myslím, že jej vezmu za sujet pro moji příští operu[24]. Napište zdali by to bylo možné[25]. Teď ještě jednu otázku. Když je filolog možná že bude vědět, (jestli je to vůbec známo) kde je tonický akcent u jmen Gilgamesh nebo Gilgamesh? Enkidu? Uta – Napishtim[26]? Snad na první slabiku. [27] Je to ovšem Summerien language[28] a tak asi o tom nic nevíme. (Prof. Hrozný[29] se s tím obíral.)   Tak to je vše, napíšu hned jak přijdou knihy.

Srdečně

Váš

B. Martinů