[Schönenberg] May 22. 56.

Milý příteli:

Všechny svoje[1] plány jsem musel změnit. Doufám že Vám to už sdělili naši. Jsem ve Švýcarsku a moc pochybuji že se do Francie  dostaneme letos vůbec, tak abyste i Vy podle toho možno-li změnil plány.[2] Dosud nevím kdy se vrátím prozatím jsme v Bâle a snad zůstaneme ve Švýcarsku až do podzimu než pojedeme do Říma.[3] Myslím že budu v Salzburgu na Festival,[4] Kubelík hraje moji skladbu, datum dosud nevím, myslím v druhé polovině srpna.[5] Ten nápad životopisného filmu se mi zvlášť nezamlouvá, raději bych měl Studánky ve filmu samy pro sebe. Škoda že z toho Trnkova projektu sešlo. Životopisný film to už zavádí na jiné pole. [6] Toho Čechova jistě najdete, možná pod jiným titulem já sám se pamatuji že jsem ho četl v českém překladu ovšem už dávno. Když ho nenajdete já vám napíšu synapsie [synopsi][7] také jak bych si to představoval byla by to úplně volná úprava.[8] To stejně tolik nespěchá, já teď pracuji na velké opeře.[9] Pokusím se chytit Studánky na koncertu 26. května[10].

 Moje adresa je B.M.

                              Schönenberg.

                              Pratteln (Basel)

                              Suises.[11]                                Srdečně vás zdravíme

                                                                                                       [Váš][12]

B. Martinů

[1] Přepsáno „moje“.

[2] Martinů situaci vysvětluje v dopise rodině do Poličky: „Drazí: Naše plány se hodně změníli, jsme teď v Bâle a zůstaneme asi ve Švýcarsku až do podzimu než pojedeme do Říma. Dostali jsme se do slepé uličky, americký zákon povoluje jen určitou dobu pobytu v rodné zemi a protože Charlotte ji vyčerpala v posledních tří letech, tak nedostala pas pro Francii. Asi tomu nebudete rozumět, ale je to tak.“ (11. května 1956, CBM, PBM Kr 528).

[3]  Manželé Martinů bydleli ve Švýcarsku v domě Paula a Maji Sacherových na Schönenbergu. Na počátku října se přestěhovali do Říma, kde Martinů nastoupil na American Academy (Mihule, 2002, s. 593).

[4] Salzburger Festspiele Martinů toho roku nenavštívil.

[5] 26. srpna 1956 Rafael Kubelík premiéroval s Wiener Philharmoniker Les Fresques de Piero della Francesca, H 352, na salzburském festivalu (Halbreich, 2007, s. 262).

[6] Martinů reagoval na nové informace o filmovém zpracování kantáty Otvírání studánek, které však nebyly  realizovány. V roce 1956 natočil režisér A. F. Šulc filmovou adaptaci kantáty bez životopisných prvků. Více k původně plánovanému Trnkovu filmu v dopise z 21. září 1955, pozn. XY (CBM, PBM Kb 642). 

[7] Špatně čitelné.

[8] Martinů opakovaně žádal Bureše o adaptaci povídky Kleveta Antona Pavloviče Čechova (viz dopisy CBM, PBM Kb 644, 647, 648, 653 a 656).

[9] Od února do května 1956 Martinů pracoval na 1. a 2. jednání opery Řecké pašije, H 372 I (Halbreich, 2007, s. 185).

[10] Má na mysli rozhlasový přenos kantáty Otvírání studánek dne 26. května 1956, která zazněla v rámci hudebního festivalu Pražské jaro v Praze v interpretaci Českého pěveckého sboru a Kühnova dětského sboru pod vedením dirigenta Jana Kühna. Vysílání však neslyšel.

[11] Adresa u dirigenta Paula Sachera.

[12] Špatně čitelné.