[1] Přepsáno „moje“.
[2] Martinů situaci vysvětluje v dopise rodině do Poličky: „Drazí: Naše plány se hodně změníli, jsme teď v Bâle a zůstaneme asi ve Švýcarsku až do podzimu než pojedeme do Říma. Dostali jsme se do slepé uličky, americký zákon povoluje jen určitou dobu pobytu v rodné zemi a protože Charlotte ji vyčerpala v posledních tří letech, tak nedostala pas pro Francii. Asi tomu nebudete rozumět, ale je to tak.“ (11. května 1956, CBM, PBM Kr 528).
[3] Manželé Martinů bydleli ve Švýcarsku v domě Paula a Maji Sacherových na Schönenbergu. Na počátku října se přestěhovali do Říma, kde Martinů nastoupil na American Academy (Mihule, 2002, s. 593).
[4] Salzburger Festspiele Martinů toho roku nenavštívil.
[5] 26. srpna 1956 Rafael Kubelík premiéroval s Wiener Philharmoniker Les Fresques de Piero della Francesca, H 352, na salzburském festivalu (Halbreich, 2007, s. 262).
[6] Martinů reagoval na nové informace o filmovém zpracování kantáty Otvírání studánek, které však nebyly realizovány. V roce 1956 natočil režisér A. F. Šulc filmovou adaptaci kantáty bez životopisných prvků. Více k původně plánovanému Trnkovu filmu v dopise z 21. září 1955, pozn. XY (CBM, PBM Kb 642).
[7] Špatně čitelné.
[8] Martinů opakovaně žádal Bureše o adaptaci povídky Kleveta Antona Pavloviče Čechova (viz dopisy CBM, PBM Kb 644, 647, 648, 653 a 656).
[9] Od února do května 1956 Martinů pracoval na 1. a 2. jednání opery Řecké pašije, H 372 I (Halbreich, 2007, s. 185).
[10] Má na mysli rozhlasový přenos kantáty Otvírání studánek dne 26. května 1956, která zazněla v rámci hudebního festivalu Pražské jaro v Praze v interpretaci Českého pěveckého sboru a Kühnova dětského sboru pod vedením dirigenta Jana Kühna. Vysílání však neslyšel.
[11] Adresa u dirigenta Paula Sachera.
[12] Špatně čitelné.
|